Kdy chodi Hrkači?

Kdy chodí Hrkaci

Na Zelený čtvrtek umlkají na kostelích zvony. Říká se, že odlétají do Říma. Zvonění nahrazují v pátek ráno, v poledne a k večeru a Bílé sobotě ráno a v poledne „hrkači“. Tato tradice se na mnoha vesnicích dodržuje dodnes.
Archiv

Kdy začíná Hrkání

Komentář k symbolice a významu velikonočního hrkání

Začíná na Zelený čtvrtek večer, pokračuje Velkým pátkem, Bílou sobotou, a končí se na Boží hod velikonoční. Připomíná umučení, pohřbení a vzkříšení Ježíše Krista.

Kdy se začíná Hrkat

Hrkání probíhalo v pravidelnou dobu, tj. ve 4 až 6 hodin, v poledne a večer, na Velký pátek se připojovalo ještě hrkání v 15 hodin, tedy v době Ježíšovy smrti, jak ji uvádí bible. Průvod hrkačů vycházel z kostela, nebo z centra obce, někde také od křížku na okraji obce a v kruhu obcházel kolem vesnice.

Kdy se HRKA

V době velikonočních svátků od Zeleného čtvrtku večer, přes celý Velký pátek až do poledne o Bílé sobotě nesmí v kostele vyzvánět zvony. Říká se, že zvony odletěly do Říma. Proto se v čase, kdy mají zvony vyzvánět, zavedla tradice hrkání.
Archiv

Co je to Hrkání

Velikonoční hrkání se pojí se Svatým neboli Pašijovým týdnem a odletem zvonů do Říma. Na Zelený čtvrtek se naposledy rozezní zvony a varhany, které umlknou až do Velikonoční vigilie a jejich místo zaplní dřevěné hrkače, řehtačky a klapačky – odtud název Velikonoční hrkání.

Kdy odlétají zvony do Říma

Na Zelený čtvrtek odletěly zvony do Říma, aby umlkly až do Bílé soboty, praví velikonoční tradice.

Proč se chodí řehtat

Původ těchto rituálů je třeba hledat v předkřesťanské magii jarního novoročí, přičemž hlučení je vysvětlováno jako archaický projev magických praktik, jež měly člověku prospívat nebo být prevencí proti působení nepříznivých sil. Za tento úkon „bílé magie“ dětem přísluší náležitá ODMĚNA.

Jak se chodí řehtat

Řehtat se začíná ve čtvrtek odpoledne a další řehtání probíhá večer. Na Velký pátek se začíná ráno, další obchůzka je v poledne a poslední večer. Na Bílou sobotu se řehtá jen ráno a pak už dojde na závěrečnou koledu neboli vyřehtávání.

Jak se chodi klapat

Chodí se vždy ve čtvrtek v poledne a navečer, v pátek ráno, v poledne, odpoledne a večer a v sobotu ráno. V pátek v odpoledních a večerních hodinách vybíráme příspěvky. Klapeme buďto řehtačkou, kladívkem, barborkou anebo kozou, kdo neví, je dobré se podívat na obrázky.

Kdy se vraci zvony

Na Bílou sobotu se z Říma vracejí zvony.

Kdy odlétají zvony do Říma 2023

Vždy na Zelený čtvrtek po odeznění modlitby Sláva na výsostech Bohu (Gloria in excelsis Deo) zvony umlkají a odlétají do Říma pro požehnání svatého otce.

Kdy zvoní zvony v kostele

Zvony vždy především svolávali k modlitbě. Proto se zvoní před bohoslužbou a také v tradičních zastaveních dne: polední modlitba Anděl Páně a večerní modlitba (lidově řečené „klekání“). Později se připojilo zvonění v každou hodinu.

Kdy se chodí koledovat

Velký pátek letos vychází na 15. dubna. Po něm již následuje Bílá sobota a již zmiňovaná Velikonoční neděle. Většina lidí se ovšem nejvíc těší na Velikonoční pondělí, někdy také Červené pondělí, kdy se chodí s pomlázkou koledovat.

Co je to velká noc

Praha – Bílá sobota symbolizuje den, kdy Ježíšovo mrtvé tělo leželo v hrobě. Přes den se žádné bohoslužby nekonají. Noc ze soboty na neděli je nazývána Velká noc či Velikonoční vigilie a je vyvrcholením svátečního týdne. Začíná obvykle po sobotním soumraku svěcením ohně před chrámem.

Co se děje na Zelený čtvrtek

Křesťané si na Zelený čtvrtek připomínají poslední večeři Páně, na které Ježíš ustanovil svaté přijímání. Večer pak odlétají zvony do Říma, v kostelích zavládne až do Bílé soboty ticho a zvonění nahradí děti s řehtačkami. Jejich zvuk prý vyhání nečisté síly z domů a stavení.

Kdy se nesmí hýbat se zemí

Pranostika praví: „Na Velký pátek se nemá hýbat zemí, neb ona kvílí spasitele. “ A další lidová moudrost říká: „Kdo na Velký pátek orá, tomu se chleba nedostává. “ Značí to, že v tento den jsou zapovězeny veškeré práce na zahradě, v sadu i na poli.

Co se děje na Bílou sobotu

Podle tradice by se na Bílou sobotu měly péct mazance a beránci, barvit velikonoční vajíčka a rovněž plést pomlázky. Když je pomlázka hotová, měla by se na ni uvázat jedna bílá stuha. V tento den se lidé též oblékali do nového či slavnostního oblečení a převlékaly se peřiny.

Kdy zvoní zvony na Velikonoce

Na Zelený čtvrtek umlkají kostelní zvony

Mnohde existovala pověra, že když naposledy zvoní na Zelený čtvrtek zvon, má člověk cinkat penězi, aby se ho držely. Hlas zvonů nahrazovaly o Velikonocích nejrůznější klapačky, řehtačky – nejen malé do ruky, ale především na jihovýchodní Moravě i velké klapačky na trakařích.

Kdy se chodí koledovat 2023

Chlapci chodí na Velikonoční pondělí s pomlázkami koledovat po vsi a šlehají s nimi děvčata, aby si za zvuku velikonočních koled vysloužili vajíčko.

Kdy přilétají zvony

Křesťanům končí půst a připravují se na oslavy zmrtvýchvstání Proč se velikonoční sobotě říká bílá

Kdo zvoní v kostele

Zvonění na konkrétním kostele je v posledku věcí místního duchovního správce (většinou administrátor či farář), který by měl mít na sebe kontakt na kostele.

Proč se barví vajíčka

Jako symbol životadárné síly a zrození navíc zobrazuje zmrtvýchvstání Ježíše Krista. K jeho oběti se váže i zvyk velikonoční vejce barvit – podle nejstarších dochovaných záznamů se totiž tato vejce barvila načerveno, což byla připomínka prolité Kristovy krve.

Co je velká noc na Slovensku

πάσχα – pascha, z hebr. פסח‎ – pesach) je najvýznamnejší kresťanský sviatok, ktorý pripadá na marec alebo apríl (pozri Výpočet dátumu Veľkej noci). Veľká noc je pre kresťanov oslavou zmŕtvychvstania (resp. vzkriesenia) Ježiša Krista po jeho smrti na kríži.

Kdy se nesmí jíst maso

V době postní se nekonzumuje maso, kromě neděle. Sice se najdou hluboce věřící, kteří dodržují čtyřicetidenní velikonoční půst, nicméně v současné době je přísný půst především na Popeleční středu a Velký pátek.

Co se nesmí jíst na Velký pátek

Pranostika praví: „Na Velký pátek se nemá hýbat zemí, neb ona kvílí spasitele. “ A další lidová moudrost říká: „Kdo na Velký pátek orá, tomu se chleba nedostává. “ Značí to, že v tento den jsou zapovězeny veškeré práce na zahradě, v sadu i na poli.