Kdy je přechod PN v závěrném směru?

Jak funguje přechod PN

PN přechod je rozhraní polovodiče typu P a polovodiče typu N. PN přechod propouští elektrický proud pouze jedním směrem a je základem polovodičových součástek jako jsou diody a tranzistory, fotovoltaické články, svítivé LED a integrované obvody.

Co se stane po ihned po vytvoření PN přechodu

Ihned po vytvoření přechodu nastane tedy difuze děr z polovodiče typu p do polovodiče typu n a difuze elektronů z polovodiče typu n do polovodiče typu p.
Archiv

Co je to polovodič typu P

Polovodiče typu P (s pozitivními nositeli proudu) mají krystalickou mřížku znečištěnou nepatrným množstvím cizích atomů (akceptorů), schopných vázat valenční elektrony původní krystalické mřížky. Tím se vytvářejí prázdná místa po elektronech, která můžeme považovat za kladně nabité díry.

Která polovodičová součástka je základem zesilovače

Tranzistor je třívrstvá polovodičová součástka, kterou tvoří dvojice přechodů PN. Tranzistory jsou základní aktivní součástky, které se používají jako zesilovače, spínače a invertory.

Kdy je dioda v propustném směru

Když dioda umožňuje tok proudu, nachází se v propustném směru. Když je dioda v závěrném směru, funguje jako izolátor a nedovoluje tok proudu.

Jakou základní vlastnost má přechod pn

PN přechod je oblast na rozhraní polovodiče typu N a P.

Výsledkem je, že propouští elektrický proud pouze jedním směrem, jde o tzv. diodový jev. Vlastnosti PN přechodu jsou dále ovlivněny zvnějšku, např. dopadajícím zářením (světlem), nebo teplem.

Co je to hradlová vrstva

Oblast u přechodu, která neobsahuje volné částice s nábojem, se nazývá hradlová vrstva (viz obr. 2). I v tomto stavu však přes přechod prochází neustále malé množství náboje.

Kdy polovodič vede el proud

Elektrický proud v polovodičích je přenášen volnými elektrony a kladnými dírami; jejich počet lze ovlivňovat vnějšími podmínkami. Za určitých podmínek se v polovodičích volné nabité částice vyskytují jen v malém množství – vodivost je nízká, dodáním energie z vnějšku (např.

Jak Delime polovodiče

Podle typu nosiče náboje dělíme polovodiče na vlastní (intrinsické) a příměsové. Příměsové polovodiče mohou být dopované typu N (majoritními nosiči volného náboje jsou elektrony) nebo typu P (majoritními nosiči jsou díry, které se chovají jako částice s kladným nábojem).

Kde jsou polovodičové součástky

Polovodičové součástky najdeme v různých elektronických zařízeních, jako jsou počítače, tablety, mobilní telefony, ale také v přesných měřicích přístrojích.

Co znamená když diodu zapojíme v propustném směru

Propustný směr

Při zapojení kladného pólu zdroje k anodě (typ P) a záporného pólu zdroje ke katodě (typ N) se přechod P-N v diodě, bránící průchodu částic, zmenší nebo úplně zruší. Diodou protéká elektrický proud, elektrický odpor diody může být velmi nízký, ale na diodě vždy vzniká určitý úbytek napětí.

Jak se chová dioda v přímém směru

Proti obyčejné plošné polovodičové diodě má votampérová charakteristika tunelové diody dva výrazné rozdíly. Při polarizaci ve zpětném směru se tunelová dioda chová jako lineární rezistor s malým odporem. V přímém směru její anodový proud vzrůstá nejprve téměř přímo úměrně anodovému napětí.

Co to jsou polovodičové součástky

Polovodičová součástka je elektronická součástka využívající pro svou funkci specifické vlastnosti polovodičů, jako jsou například germanium (Ge) a křemík (Si). Polovodičové součástky jsou zejména: Diody. Bipolární tranzistory.

Jak se chová plošná dioda v závěrném směru

Dioda se v elektrickém obvodu v propustném směru (od napětí většího jak difusního) chová jako malý odpor, v závěrném směru jako veliký odpor. V závěrném směru vydrží dioda (podle typu) napětí desítek až stovek V a teče jí přitom velmi malý proud (u Ge diody řádově μA, u diody Si řádově nA) vlivem minoritních nosičů.

Jak fungují polovodiče

Z hlediska částic se při dodávání energie polovodiči jedná o uvolňování elektronů z valenčních orbitalů atomů, které tvoří valenční pás – excitaci. Velikost excitační energie se u polovodičů pohybuje mezi hodnotami této energie u vodičů a izolantů. Volné elektrony způsobují tzv. elektronovou vodivost.