Kdy může být právní jednání neplatné
Absolutní neplatnost je zákonem stanovena pouze u právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a současně zjevně narušuje veřejný pořádek, příp. pokud je plnění od počátku nemožné (§ 588 OZ). V ostatních případech jde o neplatnost relativní.
Kdy nastává relativní neplatnost
relativní neplatnosti nastávají jen tehdy, jestliže její uplatnění došlo druhému účastníku (ostatním účastníkům) právního úkonu, popřípadě – namítá-li neplatnost právního úkonu osoba, která nebyla jeho účastníkem – všem účastníkům právního úkonu, a to okamžikem, v němž projev vůle došel poslednímu z nich (srov.
Archiv
Kdo se může dovolat absolutní neplatnosti
Je-li k neplatnosti právního úkonu (právního jednání) nutné, aby ten, kdo je takovým úkonem dotčen, se jeho neplatnosti dovolal, může tak učinit i insolvenční správce ( § 231 odst. 3 IZ ).
Co patří mezi neplatné právní jednání
Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1). Jde o podstatně užší vymezení než je v § 39 obč.
Archiv
Kdy nastává absolutní neplatnost
Absolutně neplatné je právní jednání: které se zjevně příčí dobrým mravům (§ 588 občanského zákoníku); které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 588 občanského zákoníku); které od počátku zavazuje k nemožnému plnění (§ 588 občanského zákoníku);
Jak se dovolat relativní neplatnosti
„Aby nastaly účinky relativní neplatnosti právního úkonu, stačí i mimosoudní oznámení osoby úkonem dotčené, že se této neplatnosti dovolává a nevyžaduje se tedy vždy soudní výrok o neplatnosti.
Co je to relativní neplatnost
O relativní neplatnost jde tehdy, pokud je stanovena na ochranu zájmu určité osoby (např. spotřebitele). Relativní neplatností se musí dotčená osoba dovolat. Pokud se neplatnosti nedovolá, považuje se právní jednání za platné.
Co to je konkludentní
Konkludentní právní jednání je projev vůle učiněný jiným způsobem než slovně (tedy ne ústně nebo písemně), přičemž právně jednající takovým způsobem, jako je např. kývnutí hlavou, potřesení rukou, nevyjádření protestu, mlčky, vyjádří svou vůli se právně vázat (viz právní vztah).
Co to je zdánlivé právní jednání
Zdánlivé právní jednání je takové jednání osoby, o kterém se jen zdá, že vyvolává právní následky. Ve skutečnosti však žádné právní následky nevyvolává, z pohledu práva takové jednání prostě neexistuje, ke zdánlivému právnímu jednání se tedy nepřihlíží.
Co je to právní jednání
Právní jednání (negotium) je subjektivní občanskoprávní skutečnost, kterou dochází ke vzniku (změně nebo zániku) subjektivních práv a subjektivních povinností jednajících. Subjektivní občanskoprávní skutečností je proto, že právní jednání je vždy kryté vůlí jednajícího, je projevem jeho vůle.
Co je to teorie důvěry
Rakouská právní nauka formulovala tzv. teorii důvěry (Vertrauenstheorie), která je výchozí pro tzv. adresovaná právní jednání. Jde o právní jednání, která ke svému vzniku (perfekci) vyžadují, aby projev vůle došel do sféry adresáta.
Co je to relativní neúčinnost
Institut relativní neúčinnosti právních jednání obsahově odpovídá stávajícímu institutu odporovatelnosti. Jde o právo věřitele domáhat se, aby soud určil, že právní jednání dlužníka není vůči němu právně účinné, a to v případě, že právní jednání dlužníka zkracuje uspokojení věřitelovy vykonatelné pohledávky.
Co je to Kreační oprávnění
kreační oprávnění, která spočívají v tom, že opravňují k bezprostřednímu působení na právní poměry v podobě vzniku, změny nebo jejich zániku. Mezi tato kreační oprávnění patří např. právo odstoupit od smlouvy.
Jaký je rozdíl mezi neplatností a neúčinností právního jednání
Podstatné je, že neúčinnost právního jednání může být vyslovena pouze vůči tomuto věřiteli. Rozdíl mezi neúčinností a neplatností lze mimo jiné spatřovat také v tom, že neplatnost působí vůči všem, kdežto neúčinnost pouze vůči jí dovolávajícímu se věřiteli. Neúčinné právní jednání však zůstává i nadále platné.
Jaká práva se Nepromlčují
Promlčení nepodléhá právo na výživné (to neplatí ohledně jednotlivých opětujících se plnění, která se promlčují), vlastnické právo, právo domáhat se rozdělení společné věci, právo na zřízení nezbytné cesty, právo na vykoupení reálného břemene.
Jaké povinnosti plynou že závazku obecně věřiteli a jaké dlužníku
V obecné rovině vzniká za závazku právo věřitele na určité plnění (pohledávka) a dlužníku naopak povinnost toto právo uspokojit (dluh). Strany se mohou svobodně rozhodnout, zda smlouvu uzavřou a jaký bude mít obsah. Omezeny mohou být zákonem. Smlouva strany zavazuje.
Kdy je směnka promlčená
Kdy se směnka promlčí
Když věřitel nezačne pohledávku vymáhat, promlčí se směnka tři roky po splatnosti. U směnek splatných na viděnou (víc o tom tady), nastává podle zákona automaticky splatnost směnky rok po vystavení, a v tom okamžiku také začíná běžet tříletá promlčecí doba.
Kdy dochazi k promlčení
Obecná promlčecí lhůta činí 3 roky. Promlčecí lhůta se zastaví, pokud věřitel v promlčecí době uplatní své právo u soudu nebo jiného orgánu veřejné moci (v průběhu soudního řízení promlčecí lhůta neběží a právo se nepromlčí). Strany si mohou ujednat kratší nebo delší promlčecí lhůtu než stanoví zákon.
Kdy zaniká závazek
Závazek je totiž právní vztah a závazek jako takový zanikne až splněním veškerých povinností z právního vztahu. Splnění závazku je tedy zánik všech povinností. Splnění dluhu je jen splnění jedné konkrétní povinnosti.
Kdy vzniká dluh
Dluh vzniká na základě nějakého právního titulu: půjčkou (úvěrem), nákupem s odloženou platbou etc. Dlužník tak získává prostředky nebo komodity, které splatí až později, většinou však za půjčené prostředky platí navíc úrok.
Jak se branit proti směnce
Obrana proti žalované směnce nebo šeku
Opravným prostředkem jsou tu tedy námitky, na jejichž uplatnění má žalovaný nově místo tří osm dnů, na rozdíl od odporu, na nějž má žalovaný 15 dnů. Opravným prostředkem jen proti výroku o nákladech řízení je i tady odvolání.
Co kdyz Nezaplatim směnku
Pokud je směnka platná a po splatnosti, lze přistoupit k jejímu vymáhání písemnou výzvou dlužníkovi k úhradě. Neuhradí-li dlužník dobrovolně svůj dluh ani po výzvě a nedojde-li k jiné dohodě (např. dohoda o splácení dluhu podle splátkového kalendáře), lze na pokyn klienta přistoupit k vymáhání pohledávky soudní cestou.
Jaký je rozdíl mezi přerušením a stavením promlčecí doby
Oproti přerušení běhu promlčecí lhůty má její stavení zcela odlišné důsledky. Stavení promlčecí doby totiž nemá za následek opětovný běh promlčecí lhůty v celé své délce, nýbrž pouhé „pozastavení“ běhu promlčecí lhůty po dobu trvání určité zákonem předjímané okolnosti.
Jak vznest namitku promlčení
námitku promlčení. Jednoduše řečeno tedy dlužníkovi stačí v případném soudním řízení tuto námitku vznést a soud následně dané právo, je-li promlčeno, nepřizná. Z úřední povinnosti ale soud k promlčení nepřihlíží.
Jak odstoupit od smlouvy
Z odstoupení by mělo být patrné alespoň, kdo jsou smluvní strany a o jakou konkrétní smlouvu se jedná. Strana musí dát jasně najevo, že právní úkon, který činí, je odstoupením od smlouvy. Existují různé právní názory, jestli musí být uveden důvod, pro který strana od smlouvy odstupuje.
