Kdy sklízet jedlé jeřabiny
Jak jeřabiny sklízet a zpracovávat Plody sklízíme co nejpozději, až po změknutí malviček, koncem srpna a v září. Pak teprve budou vyzrálé a sladké, a také nejhodnotnější co do obsahových látek. Promeškáme–li však přesný čas sklizně, postarají se o ni hejna ptáků.
Jak poznat zralé jeřabiny
Ty, které mají svíravou chuť, mají listy vroubkované celé. „Další rozdíl je, že jedlé jeřabiny mají hvězdičku na plodech a nejedlé křížek. Nicméně já bych je takhle nerozdělovala. Jeřabiny jsou jedlé všechny, jen by se neměly jíst syrové.
Archiv
Který jeřáb je jedlý
Plody jsou jedlé až po přemrznutí nebo usušení a následném přelití horkou vodou, či jako kompot, kdy ztrácejí svoji trpkou chuť. Jeřáb ptačí moravský, někdy označovaný jako jedlý jeřáb, má lístky mělce pilovité jen v horní třetině a jeho sladké plody lze jíst přímo.
Archiv
Jak dlouho vařit jeřabiny
Jeřabiny očistíme, otrháme ze stopiček, propláchneme a necháme okapat. Nasypeme do hrnce, podlijeme trochou vody a vaříme asi 20 min. Pak přidáme cukr, koření a vaříme doměka.
ArchivPodobné
Co se dá dělat z jeřabin
Plody jeřábu se dají sbírat od srpna do listopadu a kromě omáček k masu, džemů nebo kompotů z nich můžete uvařit čaj, připravit víno či vypálit destilát.
Jak vypadají jedlé jeřabiny
Jeřáb jedlý má půlku každého lístku hladkou a na zbytku lístku ve směrem k jeho špičce najdeme pilovité zoubky. Plody jeřábu jedlého chutnají jemně nakysle. Nejchutnějším z jeřábů je pak jeřáb sladkoplodý moravský (Sorbus aucuparia subsp. Moravica), který je i nejbohatší na vitaminy.
Na co jsou dobré jeřabiny
Pravidelná konzumace jeřabin posiluje obranyschopnost organismu a povzbuzuje produkci žaludeční šťávy. Z usušených jeřabin můžete připravit čaj, který pomáhá při nechutenství a žaludečních neurózách. Nálev z listů pomáhá při chrapotu a posiluje hlas.
Kde najít jeřabiny
Jeřáb ptačí, respektive jeřáb sladkoplodý, jak se jmenuje strom, na němž jeřabiny najdeme, roste převážně ve světlých lesích nebo na jejich okraji, na rumištích nebo pasekách. Díky své nenáročnosti na vlhkost půdy je možné se s ním setkat jak na sušších, tak i vlhkých půdách.
Jak uchovat jeřabiny
My se v dnešním článku budeme zajímat o jeřabiny plané, pro které je typická trpká chuť, za to ale také mnohem větší obsah blahodárných látek. Sbírejte jen plody, které jsou již naprosto zralé. Uchovat je můžete procesem sušení. To v případě jeřabin provádějte v sušičce, v průvanu, dosušit je lze i na sluníčku.
Kdo jí jeřabiny
A právě tak i pro člověka. Obvykle nejsou jeřabiny poživatelné pro svojí ostrou a svíravou chuť. Ptáci je však mají většinou v oblibě. Z našich domácích ptáků, jak je všeobecně známo, je nejvíce požírají kvíčaly, drozdi, kosové a špačci.
Kde rostou jeřabiny
Proto jsou jeřáby sázeny i kolem komunikací, kde jsou také často poškozovány větrem a dopravou. Jeřáby to ustojí, ale trpí jejich vzhled. Přesto jsou každoročně obsypané plody. Jeřáby najdete i na úplně nehostinných místech, jako jsou staré zídky, skalní římsy, náspy, obruby chodníků nebo okapy.
Na jakém stromě rostou jeřabiny
Jeřabiny mohou být sladké
Nejvíce se u nás pěstuje jeřáb obecný, odrůda 'Moravský sladkoplodý' (Sorbus aucuparia varieta edulis). A přitom byl „objeven“ docela náhodou, když kdysi počátkem 19. století pásli Valaši ovce v okolí obce Ostružná u Šumperku a narazili tam na strom plný sladkých bobulí.
Jak rychle roste jeřáb
Jeřáb je naše původní světlomilná, mrazuvzdorná, rychle rostoucí, opadavá listnatá dřevina, dorůstající 10–15 metrů výšky. Růst jeřábu je zpočátku rychlý, po dvacátém roce života zpomaluje, v 60 letech se zcela zastavuje. Dožívá se 100–150 let. Je velice odolný vůči imisím.
Jak se suší jeřabiny
Jak: odstříháváme celá plodenství zralých plodů. Plody se suší nejprve na slunci a dosoušejí se umělým teplem v sušárně nebo v troubě, kde teplota nesmí přesáhnout 40°C. Z usušených jeřabin otrháme všechny stopky.
Na čem rostou jeřabiny
Jeřáb ptačí, respektive jeřáb sladkoplodý, jak se jmenuje strom, na němž jeřabiny najdeme, roste převážně ve světlých lesích nebo na jejich okraji, na rumištích nebo pasekách. Díky své nenáročnosti na vlhkost půdy je možné se s ním setkat jak na sušších, tak i vlhkých půdách.
Jak usušit jmelí
Jmelí můžeme sami namnožit nebo trpělivě čekat, až to za nás udělá pták, který zavítá do zahrady ke krmítku. Semínko v zimě jednoduše vymáčkneme z čerstvého plodu a opatrně ho prsty očistíme od většiny lepkavé dužniny. Pak ho přitiskneme na spodní stranu mladé větve a tu si označíme kouskem motouzu. Nic víc, nic míň.
