Kdy může zpracovatel zapojit do zpracování dalšího zpracovatele?

Kdy může správce zpracovávat osobní údaje

Správce osobní údaje zpracovává pro účely vyplývající z jeho činnosti (např. zákonem stanovené povinnosti, ze smluv), ale může je zpracovávat i pro vlastní určené účely např. pro své oprávněné zájmy, pokud tyto zájmy nepřevyšují zájem na ochraně základních práv a svobod fyzických osob.

Jak se liší správce od zpracovatele

Od správce se zpracovatel liší tím, že v rámci činnosti pro správce může provádět s osobními údaji jen takové zpracovatelské operace, kterými jej správce pověří nebo vyplývají z činnosti, pro kterou byl zpracovatel správcem pověřen.

Jaké postavení má podle GDPR zpracovatel

Zpracovatel je fyzická nebo právnická osoba, orgán veřejné moci, agentura nebo jiný subjekt, který zpracovává osobní údaje pro správce. Pro získání postavení zpracovatele jsou dvě základní podmínky: jedná se o samostatný subjekt ve vztahu ke správci a osobní údaje zpracovává jménem správce.

Kdo je odpovědný za dodržování zásad zpracování osobních údajů

Za co správce odpovídá Správce odpovídá za dodržování povinností kladených Obecným nařízením. Zcela zásadní je dodržování zásad zpracování, jejichž dodržování zároveň musí být správce schopen doložit.
Archiv

Kdy je třeba souhlas se zpracováním osobních údajů

Pokud tedy údaje k danému účelu z logiky věci a za použití zdravého rozumu nejsou potřeba, nepostačí ani souhlas se zpracováním osobních údajů. Pokud budu jako správce chtít trasovat přesnou polohu fyzické osoby, nebudu na základě souhlasu moci zpracovávat například náboženské přesvědčení.

Jak dlouho je možné zpracovávat osobní údaje

Nařízení GDPR ani jiný zákon žádnou konkrétní dobu uchování osobních údajů nestanoví. Je potřeba se zamyslet, proč soutěž dělám, jaké mají být výstupy a potom podle toho stanovit dobu, jak dlouho data budu potřebovat a zároveň je fér je uchovávat. Po uplynutí této doby je musíte smazat.

Kdy není potřeba souhlas se zpracováním osobních údajů

Pokud tedy údaje k danému účelu z logiky věci a za použití zdravého rozumu nejsou potřeba, nepostačí ani souhlas se zpracováním osobních údajů. Pokud budu jako správce chtít trasovat přesnou polohu fyzické osoby, nebudu na základě souhlasu moci zpracovávat například náboženské přesvědčení.

Kdy zpracovatel provede posouzení vlivu na ochranu osobních údajů

Odpověď Posouzení vlivu na ochranu osobních údajů je požadováno, když je pravděpodobné, že zpracování bude mít za následek vysoké riziko pro práva a svobody fyzických osob.

Jaká je základní povinnost správce nebo zpracovatele osobních údajů ve vztahu k dozorovému úřadu

Na rozdíl od současné právní úpravy nebude již povinností správců dokumentaci obsahující informace o zpracování zasílat dozorovým orgánům za účelem jejich registrace, nicméně správci budou povinni záznamy o zpracování dozorovému orgánu na jeho žádost zpřístupnit.

Jak se v povinnostech správce nebo zpracovatele projevuje zásada transparentnosti zpracování osobních údajů

Transparentnost podle GDPR je povinnost týkající se těchto hlavních oblastí: informování subjektů údajů ohledně spravedlivého zpracování, jak správci komunikují se subjekty údajů v souvislosti s jejich právy podle obecného nařízení, jak správci napomáhají subjektům údajů při výkonu jejich práv.

Kdy je třeba smazat osobní údaje

Obecné nařízení GDPR se promítne nejen do zpracování osobních údajů před uzavřením pracovního poměru, v jeho průběhu, ale i po jeho ukončení. Každý správce osobních údajů je povinen přestat osobní údaje zpracovávat v okamžiku, kdy uplyne poslední účel, který má pro jejich zpracování.

Co se považuje za osobní údaje

Odpověď Osobní údaje jsou jakékoli informace, které se týkají identifikované nebo identifikovatelné žijící osoby. K osobním údajům patří i různé jednotlivé informace, které společně jako celek mohou vést k identifikaci určité osoby.

Jaké úkoly je povinen DPO plnit

Pověřenec pro ochranu osobních údajů (dále jen pověřenec nebo DPO) je osoba, kterou musí část správců a zpracovatelů osobních údajů jmenovat. Hlavním úkolem pověřence je dohlížet na soulad zpracování osobních údajů s Nařízením a radit správci se skutečnostmi spojených s ochranou osobních údajů.

Kdy lze uplatnit právo na výmaz být zapomenut

Právo na výmaz (právo být zapomenut)

Konkrétně je to v případech: uplynutí lhůt vyplývajících ze smluv nebo zákonných povinností odvoláním souhlasu nebo jeho vypršením. vznesením námitky proti oprávněnému zájmu.

Kdo rozhoduje o vymazání osobních údajů

existence práva požadovat od správce opravu nebo výmaz osobních údajů, právo vznést námitku, právo podat stížnost u dozorového úřadu, veškeré dostupné informace o zdroji osobních údajů, pokud nejsou získány od subjektu údajů, skutečnost, že dochází k automatizovanému rozhodování, včetně profilování.

Co nepatří do GDPR

Zvláštní kategorie osobních údajů jsou takové osobní údaje, které vypovídají o rasovém či etnickém původu, politických názorech, náboženském vyznání či filozofickém přesvědčení, členství v odborech, zdravotním stavu či o sexuálním životě nebo sexuální orientaci fyzické osoby.

Co není osobním údajem

Co se nepovažuje za osobní údaj

Jde především o následující: registrační číslo společnosti, e-mailová adresa jako je například [email protected]. anonymizované údaje.

Co je to DPO

Pověřenec pro ochranu osobních údajů (dále jen pověřenec nebo DPO) je osoba, kterou musí část správců a zpracovatelů osobních údajů jmenovat. Hlavním úkolem pověřence je dohlížet na soulad zpracování osobních údajů s Nařízením a radit správci se skutečnostmi spojených s ochranou osobních údajů.

Kdy má subjekt právo na výmaz svých údajů

Právo na výmaz ("právo být zapomenut")

osobní údaje již nejsou potřebné pro účely, pro které byly shromážděny nebo jinak zpracovány; subjekt údajů odvolá souhlas, na jehož základě byly údaje zpracovány, a neexistuje žádný další právní důvod pro zpracování; subjekt údajů vznese námitky proti zpracování podle čl.

Co musí udělat správce když obdrží námitku proti zpracování osobních údajů za účelem přímého marketingu

Vaše společnost/organizace musí fyzické osoby informovat ve svém oznámení o ochraně soukromí nebo nejpozději v době první komunikace s nimi, že jejich osobní údaje bude používat pro přímý marketing a že mají právo bezplatně vznést námitky.

Co se považuje za zpracování osobních údajů

Zahrnuje shromáždění, zaznamenání, uspořádání, strukturování, uložení, přizpůsobení nebo pozměnění, vyhledání, nahlédnutí, použití, zpřístupnění přenosem, šíření nebo jakékoliv jiné zpřístupnění, seřazení či zkombinování, omezení, výmaz nebo zničení osobních údajů.

Co patří mezi osobní údaje

Osobní údaje jsou jakékoli informace, které se týkají identifikované nebo identifikovatelné žijící osoby. K osobním údajům patří i různé jednotlivé informace, které společně jako celek mohou vést k identifikaci určité osoby.

Co se děje 10 DPO

10 dní. Teprve po úplném zahnízdění vajíčka začne vznikat vyšší produkce lidského choriového gonadotropinu (hCG), který pospat proniká do krve a moči, a až přítomnost tohoto hormonu můžeme následně zachytit pomocí domácích těhotenských testů.

Kdy má subjekt údajů právo podat námitku proti zpracování osobních údajů

subjekt údajů vznese námitky proti zpracování a neexistují žádné převažující oprávněné důvody pro zpracování, osobní údaje byly zpracovány protiprávně, osobní údaje musí být vymazány ke splnění právní povinnosti, osobní údaje byly shromážděny v souvislosti s nabídkou služeb informační společnosti podle článku 8 odst.

Jak poznat že se vajíčko Oplodnilo

Když dojde k oplodnění vajíčka, následně asi po deseti dnech dochází k uhnízdění vajíčka v děloze. Některé ženy to dokonce cítí jako malé píchnutí v bříšku. Může se to projevit i jednorázovým špiněním. Ale ve většině případů se uhnízdění děje aniž by o něm žena věděla.