Kdy použít své
Zvratné přivlastňovací zájmeno svůj je takový nejmladší bratříček k osobním přivlastňovacím zájmenům můj, tvůj, jeho apod. Nikdo ho nemá rád, ale musí mu všichni věnovat pozornost. Zájmeno svůj užijeme tehdy, pokud přivlastňovaná věc nebo osoba patří osobě/věci, která je ve větě podmětem: Kamil posekal svoji zahradu.
Archiv
Kdy se píše jejich a kdy jejich
Tvary jejích – jejich označují dvě zcela různé skutečnosti – pozorujte: Bez jejích přítelkyň/rad se neobejdu (žena má více přítelkyň/žena mně dává více dobrých rad). Bez jejich rady se neobejdu (muži, ženy mně dávají jednu dobrou radu). Bez jejich rad se neobejdu (muži, ženy mně dávají více dobrých rad).
Jaký je druh zájmena svůj
Zájmena přivlastňovací určují, že někomu něco patří (např. MŮJ pes, JEHO taška). Příklady: můj, tvůj, jeho, její, náš, váš, jejich, svůj.
Jak poznat druhy zájmen
Druhy zájmenosobní (on, já, ty)přivlastňovací (náš, jejich, vaše)ukazovací (ten, ta, to)tázací (kdo, co, který)vztažná (kdo, co, jenž)neurčitá (kdokoli, cosi, každý, všichni)záporná (nikdo, nic, žádný)
Kdy se používá my a mine
Velmi zjednodušeně: My se pojí se jménem, Mine jako přivlastňovací zájmeno stojí samostatně. Příklady: This is my house. This house is mine.
Jaký druh zájmena Je sobě
Zvratné osobní zájmeno
| 1. Nominativ | —- |
|---|---|
| 2. Genitiv | sebe |
| 3. Dativ | sobě, si |
| 4. Akuzativ | sebe, se |
| 6. Lokál | sobě |
Kterou je zájmeno
zájmena vztažná (též relativa) – kdo, co, jaký, který, čí, jenž zájmena neurčitá (též indefinitiva) – někdo, nějaký, některý, leckdo, lecco, něčí, něco – jsou tvořena pomocí kombinace předpony (ně-, lec-, leda-, kde-, málo-, málokdy užívané zřídka-, sotva-, bůhví-, apod.)
Kde se píše ji a jí
Ji ni X jí ní
| 1. pád (kdo, co) | ona |
|---|---|
| 2. pád (koho, čeho) | jí, ní |
| 3. pád (komu, čemu) | jí, ní |
| 4. pád (koho, co) | ji, ni |
| 5. pád (oslovujeme, voláme) | – |
Jaké zájmeno je ti
Zájmeno ti – osobní (Podal ti knihu.) X zájmeno ukazovací (Ti to ale umí.) Zájmeno jeho – přivlastňovací (Jeho kniha se nám líbila.)
Jaké zájmeno je tu
Tvary zájmena TA vám napoví. Krátké TU = krátké JI/NI. Dlouhé TÉ, TOU = dlouhé JÍ/NÍ. Toto zájmeno patří už mezi zastaralá.
Kdy použít zájmeno svůj
Zvratné přivlastňovací zájmeno svůj užijeme tehdy, jestliže přivlastňovaná věc, event. osoba patří osobě/věci, která je ve větě původcem děje (typicky podmětem): Pavel vychovává své děti dobře. Starý hrad skrývá svá tajemství. Jdem (= my) za svou pravdou dál.
Jaké jsou druhy zájmen
Druhy zájmen
| druh zájmen | zájmena |
|---|---|
| TÁZACÍ | kdo co jaký který čí (+ přípona -pak -že) |
| VZTAŽNÁ | kdo, co, jaký, který, čí, jenž |
| NEURČITÁ | viz schéma pod tabulkou |
| ZÁPORNÁ | nikdo, nic, nijaký, ničí, žádný |
Co se určuje u zájmen
Mluvnické kategorie zájmen: pád, číslo, rod, druh, vzor (ne všechna zájmena mají všechny kategorie).
Jaké je zájmeno tebe
Místo zájmena já použijemeve větě ukazovací zájmeno TY (TEBE, TOBĚ).
Jaký druh zájmena je jenž
Zájmena vztažná připojují vedlejší věty a jsou stejná jako zájmena tázací, navíc zahrnují JENŽ (např. Nevěděl, CO chce). Příklady: kdo, co, který, jaký, čí, jenž.
Jaký druh zájmena je toho
Druhy zájmen
| druhy zájmen | příklady |
|---|---|
| osobní | já, ty, on, ona, ono, my, vy, oni, ony, ona, se |
| přivlastňovací | můj, tvůj, jeho, její, náš, váš, jejich, svůj |
| ukazovací | ten, tenhle, tento, onen, takový, týž, tentýž, sám |
| tázací | kdo, co, jaký, který, čí |
Koho co pád
Cvičení
| 1. pád | nominativ | Kdo Co |
|---|---|---|
| 3. pád | dativ | Komu Čemu |
| 4. pád | akuzativ | Koho Co |
| 5. pád | vokativ | Oslovujeme, voláme |
| 6. pád | lokál | O kom O čem |
Koho co jí
Ji ni X jí ní
| 1. pád (kdo, co) | ona |
|---|---|
| 3. pád (komu, čemu) | jí, ní |
| 4. pád (koho, co) | ji, ni |
| 5. pád (oslovujeme, voláme) | – |
| 6. pád (o kom, o čem) | ní |
Koho co mojí
Nominativ. Kdo Co já ty. on. ona. ono.Genitiv. Koho Čeho mne, mě tebe, tě jeho, ho, jej. něho, něj. jí níDativ. Komu Čemu mně, mi. tobě, ti. jemu, mu. němu. jí níAkuzativ. Koho Co mne, mě tebe, tě jeho, ho, jej. něho, něj, -ň ho, jej.Vokativ. Oslovujeme, Voláme. — ty. —Lokál. O kom O čem mně tobě něm. ní něm.Instrumentál.
Jaké zájmeno je mě
Při skloňování zájmena já píšeme mě ve 2. a 4. pádě, mně ve 3. a 6.
Jaké je zájmeno jemuž
PRAVIDLA – Tabulka skloňování zájmena jenž
| JENŽ | ||
|---|---|---|
| číslo jednotné | číslo množné | |
| 3. pád | jemuž | jimž |
| 4. pád | jehož, než. jejž | jež |
| 6. pád | němž | nichž |
Co je to Ablativ
Ablativ (česky též odlučník) je označení pro mluvnický pád, jenž se jako jediný pád z původních osmi praindoevropských pádů v češtině (ani v ostatních slovanských jazycích) nedochoval. Dochoval se v arménštině, latině, romštině a sanskrtu.
Co je 3 pád
Dativ. Dativ (D, 3. pád) se pojí se slovesy ve funkci předmětu s významem prospěchu či neprospěchu, a to buď jako tzv. první objekt (např.
Jak poznat jí jí
Ji × jí (ni × ní)
podoby ni a ní) se setkáváme poměrně často. Pravidla nám říkají, že krátká forma (ni, ji) se užívá pouze ve 4. pádě a ve všech ostatních je forma dlouhá (ní, jí).
Jak Delime zájmena
Druhy zájmen
| druhy zájmen | příklady |
|---|---|
| tázací | kdo, co, jaký, který, čí |
| vztažná | kdo, co, jaký, který, čí, jenž |
| neurčitá | někdo, něco, nějaký, některý, něčí, kdosi, cosi, jakýsi, kterýsi, cokoli, jakýkoli, málokterý, máločí, ledakdo, ledaco, ledajaký, ledakterý, lecjaký, lecčí, ledasco, ledaskdo, ledaskterý, každý, všechen… |
