Kdy se pouziva 4 pád v němčině
Předložky se 4. pádem
| Předložky se 4. pádem | |
|---|---|
| bis – (až) do | bis nächste Woche (až do příštího týdne), bis Prag (až do Prahy) PAMATUJ! Používá se bez členu. |
| durch – skrz, přes; prostý 7. pád | durch den Park (přes park, parkem), durch Zufall (náhodou) |
Jak poznat členy v němčině
Podstatná jména vytvořená od slovesa (das Laufen, das Malen, das Schreiben) jsou středního rodu, stejně tak zdrobněliny vytvořené koncovkou -chen či -lein nesou vždy člen das. Podstatná jména končící na -ung, -heit, -keit, -schaft jsou rodu ženského. Uč se rod podstatného jména v kontextu – články, knihy.
Archiv
Kdy použít Der Die Das
Podle čeho určit rod německých podstatných jmen
| Člen určitý | Člen neurčitý | |
|---|---|---|
| Rod mužský | der | ein |
| Rod ženský | die | eine |
| Rod střední | das | ein |
Archiv
Jak se ptát na pády v němčině
Němčina má narozdíl od češtiny jen čtyři pády, přesto je nutné se skloňování dobře naučit.pád – KDO CO(WER, WAS)pád – KOHO ČEHO ČÍ(WESSEN)pád – KOMU ČEMU(WEM)pád- KOHO CO(WEN, WAS)
Archiv
Jak poznat rozdíl mezi 2 a 4 pádem
Odpovědět na otázku
2. pád – bez KOHO – bez ČEHO 4. pád – vidím KOHO – vidím CO
Jak poznat 2 pád v němčině
pádě mužského a středního rodu přijímají podstatná jména koncovku -s. Ve 2. pádě mužského a středního rodu přijímají podstatná jména koncovku -s. Slabé skloňování se používá hlavně pro podstatná jména mužského rodu určující živé bytosti, povolání, příslušníka národa, náboženství a zvířata.
Kde se píše The a kde ne
Člen neurčitý a – je pro podstatné jméno jednotného čísla, český ekvivalent je – nějaký, nějaká. Člen neurčitá an – používá se úplně stejně jako člen a – ale jen pro podstatná jména, která začínají na samohlásku. Člen určitý the – se používá pro podstatná jména jak jednotného tak množného čísla.
Jaké jsou pády v němčině
Členy určité
| jednotné číslo | ||
|---|---|---|
| rod | mužský | ženský |
| 2. pád (Genitiv) | des | der |
| 3. pád (Dativ) | dem | der |
| 4. pád (Akuzativ) | den | die |
Jak se ptat na pady v nemcine
Pádové otázky v němčině:pád – Wer oder was – Kdo Copád – Wessen – Čípád – Wem oder was – Komu Copád – Wen oder was – Koho Co
Kdy se používá druhý pád v němčině
Ve 2. pádě mužského a středního rodu přijímají podstatná jména koncovku -s. Slabé skloňování se používá hlavně pro podstatná jména mužského rodu určující živé bytosti, povolání, příslušníka národa, náboženství a zvířata.
Jaký je rozdíl mezi druhým a čtvrtým pádem
Cvičení
| 1. pád | nominativ | Kdo Co |
|---|---|---|
| 2. pád | genitiv | Koho Čeho |
| 3. pád | dativ | Komu Čemu |
| 4. pád | akuzativ | Koho Co |
| 5. pád | vokativ | Oslovujeme, voláme |
Jaký pád je na houbě
skloňováníEditovat
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| dativ | houbě | houbám |
| akuzativ | houbu | houby |
| vokativ | houbo | houby |
| lokál | houbě | houbách |
Jaký pád je chvíli
skloňováníEditovat
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| akuzativ | chvíli | chvíle |
| vokativ | chvíle | chvíle |
| lokál | chvíli | chvílích |
| instrumentál | chvílí | chvílemi |
Co to je Akuzativ
Akuzativ (zkratka ACC nebo AKUZ, česky též přechodník, vinitel či předmětník) je jedním z mluvnických pádů, který se vyskytuje v mnoha jazycích. Označuje objekt, který se pojí se slovesem. V mnohých jazycích také pro objekty s některými nebo i všemi předložkami.
Jaký je rozdíl mezi the aa
Člen neurčitý a – je pro podstatné jméno jednotného čísla, český ekvivalent je – nějaký, nějaká. Člen neurčitá an – používá se úplně stejně jako člen a – ale jen pro podstatná jména, která začínají na samohlásku. Člen určitý the – se používá pro podstatná jména jak jednotného tak množného čísla.
Kdy se používá určitý člen
Neurčitý člen A nebo AN. Neurčitý člen používáme tehdy, kdy nemluvíme o žádné konkrétní věci. Osoba, se kterou se bavíme, tak již nemusí znát danou věc dopředu a nemusí si představovat tu konkrétní věc, kterou máte na mysli.
Kde pád v němčině
| Předložky se 3. a 4. pádem | |
|---|---|
| in – v, ve, do, za | wo – in der Küche (v kuchyni) wohin – in die Küche (do kuchyně) in Prag (v Praze), in einer Stunde (za hodinu) |
| neben – vedle | wo – neben dir (vedle tebe) wohin – neben dich (vedle tebe) |
| über – nad | wo – über dem Tisch (nad stolem) wohin – über den Tisch (nad stůl) |
Jaký pád je v parku
skloňováníEditovat
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| dativ | parku | parkům |
| akuzativ | park | parky |
| vokativ | parku | parky |
| lokál | parku | parcích |
Jaký pád je na louce
skloňováníEditovat
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| akuzativ | louku | louky |
| vokativ | louko | louky |
| lokál | louce | loukách |
| instrumentál | loukou | loukami |
Jaký je pád na louce
skloňováníEditovat
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| akuzativ | louku | louky |
| vokativ | louko | louky |
| lokál | louce | loukách |
| instrumentál | loukou | loukami |
Jaký je 4 pád
Cvičení
| 1. pád | nominativ | Kdo Co |
|---|---|---|
| 3. pád | dativ | Komu Čemu |
| 4. pád | akuzativ | Koho Co |
| 5. pád | vokativ | Oslovujeme, voláme |
| 6. pád | lokál | O kom O čem |
Co je to Ablativ
Ablativ (česky též odlučník) je označení pro mluvnický pád, jenž se jako jediný pád z původních osmi praindoevropských pádů v češtině (ani v ostatních slovanských jazycích) nedochoval. Dochoval se v arménštině, latině, romštině a sanskrtu.
Co to je Dativ
Dativ (zkratka DAT, česky též bližník, davatel, darovník nebo darník) je mluvnický pád, v češtině 3. v pořadí (ptáme se komu, čemu). Často vyjadřuje adresáta u sloves se dvěma předměty (tj. přímým a nepřímým: dát / půjčit / poslat / říci…
Kdy se píše člen an
Člen neurčitý a – je pro podstatné jméno jednotného čísla, český ekvivalent je – nějaký, nějaká. Člen neurčitá an – používá se úplně stejně jako člen a – ale jen pro podstatná jména, která začínají na samohlásku. Člen určitý the – se používá pro podstatná jména jak jednotného tak množného čísla.
Kdy se dává AA kdy an
Neurčitý člen "a" patří před ta podstatná jména, která začínajína vyslovovanou souhlásku. Neurčitý člen "an" patří před ta podstatná jména, která začínají na vyslovovanou samohlásku.
