Jak přesadit vzrostlé keře
Přesazování keře nebo malého stromku
Nejlépe se pracuje vidlemi, které vsuneme pod bal a zatlačíme vzhůru. Není-li stromek nebo keř příliš těžký, můžeme ho vyzvednout rovnou z vykopané díry. Přesuneme ho na kolečku, nebo v případě kratší vzdálenosti ho umístíme na jutový pytel nebo fólii a přetáhneme na nové místo.
Archiv
Jak přesadit vzrostlý smrk
Na novém stanovišti předem vykopeme dostatečně velkou jámu, jejíž dno zryjeme. Před sázením zaplavíme jámu asi do poloviny vodou a po vsáknutí vysazujeme tak hluboko, jako dosud dřevina rostla. U starších je důležité dodržet při sázení i stejný směr ke světovým stranám. Po správném usazení obsypeme bal humózní zeminou.
Archiv
Jak přesadit vzrostlý strom
Nejprve odkopeme zem na jedné straně a vykopanou mezeru vyplníme kvalitním substrátem. O rok později obryjeme zbytek balu a opět dosypeme substrát. Nezapomínáme určitě na zálivku a na oporu, kterou strom s porušenou stabilitou ocení při větrném počasí. Po celém obvodu odkopaný strom můžeme, nejlépe na podzim, přesadit.
Kdy přesazovat ovocné keře
Přesázejte podle stáří stromku
Především je nutné znát stáří stromku. Jádroviny lze přesazovat do stáří deseti let, nejlépe na podzim, výjímečně brzy zjara, aby se do počátku vegetace dobře usadily. Peckoviny, které jsou na přesazení citlivější, z důvodu možnosti vzniku klejotoku, přesazujeme raději na jaře.
Kdy přesazovat venkovní rostliny
Přesazení by se mělo provádět každé 2 až 3 roky. Ideálním obdobím je jaro, kdy rostliny naberou novou energii. Rostliny v květináčích přesazujte ideálně od března do července a kbelíkové rostliny v květnu.
Kdy se přesazuje ořech
Ořešák je dobré přesadit na podzim. U 2 letého stromku budou už delší kořeny.
Kdy se přesazuje smrk
Podzim je nejvhodnější doba na vysazování a přesazování jehličnanů. Přesazujeme zejména pokud nám začnou žloutnout jehličky. Jako vždy je nejdůležitější výběr správných druhů vzhledem k podmínkám a stanovištím.
Kdy se přesazují švestky
Ideální jsou taková období, kdy stromy přirozeně nemají listy – tedy na jaře před rašením a na podzim po jejich opadu. V zimě nepřesazujeme, rostliny mají období vegetačního klidu, půda navíc bývá z části nebo zcela zmrzlá a ani technicky není přesazení možné provést.
Jak často zalévat ovocné stromy
Zalévejte stromy nejvíce jednou týdně v závislosti na počasí. Nechte půdu částečně vyschnout, než aplikujete další dávku vody. Tímto jsou kořeny nuceny hledat vodu a jsou stimulovány k růstu mimo zemní bal. Nicméně, nikdy nenechávejte půdu zcela vyschnout.
Kdy se vysazují keře
Stromy s obnaženými kořeny je možné sázet až do března. Během října a listopadu je nechte uložené v chladném sklepě nebo skladu. Jedná se zejména o rané růže, listnaté keře, živé ploty a malé stromy. Stromy, které mají kořenový bal, je možné sázet až do začátku května.
Kdy vysazovat rostliny ven
Ideální termín na přesazení ven se liší podle toho, co pěstujeme, a venkovních teplot konkrétního roku. Například koncem března lze při příznivém počasí začít s výsadbou okrasných trvalek kvetoucích v létě. V průběhu dubna můžeme ideálně sázet různé bylinky, většinu druhů zeleniny, brambor, salátu, brokolice apod.
Co dát na dno květináče
Na dno hliněného květináče umístíme drenážní vrstvu. Můžete použít hrubý štěrk, kamínky nebo střepy ze starých hliněných květináčů. U těch plastových není drenážní vrstva nutná, my ji ale vždy do květináče přidáváme, abychom měly jistotu, že kořeny rostliny nebudou sedět ve vodě.
Jak rychle roste ořech
Ořešák lze sice snadno vypěstovat i ze semene, ale bude plodit až za deset i více let, a to ořechy kameňáky, zatímco roubovaný nás prvními plody obdaruje již za dva či tři roky. Také vzrůst roubovaných ořešáků je o něco menší, nevyžadují ani tolik prostoru.
Co zasadit k jehličnanům
Rostliny pod jehličnany
Pěnišníky a azalky můžete doplnit vřesy a vřesovci, pierisy, libavkami, kapradinami, dřínem kanadským, bramboříky (zejména Cyclamen coum), bohyškami, konvalinkami, brusnicemi nebo borůvkami chocholičnatými. Pod jehličnany a v jejich okolí se také velmi dobře daří nenáročným kakostům.
Jak daleko od sebe sázet jehličnany
Jak daleko od sebe jehličnany sázet Silně vzrůstné druhy se sází 2–4 m od sebe, středně vzrůstné 0,8–1,5 m od sebe, zakrslé druhy 0,5–1 m od sebe.
Jak správně zasadit švestku
Podzim je dobou vhodnou pro zasazení malých stromků slivoní – vřeten. Vřetena jsou stromky o výšce kmenu od 30 do 60 centimetrů. Ostatní výhony mají mít alespoň 20 centimetrů. Pokud chceme zasadit více stromků, je doporučena vzdálenost mezi jednotlivými vřeteny slivoní asi 1,5 – 1,8 metru průměrně.
Jak hluboko se sází Švestka
Při výsadbě je důležité zasadit stromek do správné hloubky. Stromek má být zasazený tak hluboko, jak rostl ve školce, to je asi 5 cm nad tím místem, kde kmínek přechází v kořeny. Při výsadbě musíme počítat s tím, že po výsadbě půda ještě ulehne, zároveň klesne i stromek, proto musíme sázet o něco výše.
Jak se správně zalévají vzrostlé stromy
Vzrostlý strom denně odpaří i několik set litrů vody, takže se nebojte mu klidně dát 200 l. Nebo i víc. Lít u dospělého stromu vodu ke kmeni nemá valný význam. Nejlépe pustit vodu z hadice tenkým čůrkem a nechat ji téct pár hodin a přitom hadici postupně posunovat po obvodu koruny stromu.
Jak často zalévat keře
Během zimy nechte rostliny odpočívat a zalévejte je přibližně jednou za dva týdny. Na jaře frekvenci zdvojnásobte, čili jednou týdně. V létě se pak řiďte podle vlhkosti substrátu a na podzim postupně přejděte zase na méně častý režim (jak zajistit zálivku, když budete dlouho pryč).
Jak správně zasadit keř
Pro běžné keře se hloubí jámy obvykle o průměru 25 až 40 cm, hloubka 20 až 30 cm. Pro malé keře a trvalky postačuje jáma o průměru 10-15 cm, hloubka 10-12 cm. Po usazení rostliny do jámy začneme přisypávat kyprou zeminu, kterou pečlivě zapravujeme mezi kořeny aby nezůstávaly kolem balu vzduchové kapsy.
Jak daleko sázet keře od hranice pozemků
V případě, že si na svém pozemku chceme vysadit živý plot, měli bychom dodržovat minimální vzdálenost 1,5 m. Pokud plánujete porost větší než 3 m, vzdálenost od plotu bude rovněž 3 m. Nicméně zákon pamatuje i na to, že ve vhodné době může soused šetrným způsobem ošetřit tu část keře, která přesahuje na jeho pozemek.
Co sázet v březnu ven
V druhé půlce března se můžeme už odvážně pustit do výsevů na venkovní záhony, samozřejmě pokud nám počasí přeje. Vyséváme mrkev, ředkvičky, petržel, špenát, hrášek, raný salát, kopr, kedluben, cibuli sazečku a česnek. Tipy na pěstování křupavé jarní zeleniny najdete tady.
Kdy začít s prací na zahradě
Březen a duben jsou měsíci, kdy by se měla probouzet nejen příroda, ale už i samotní zahradníci. Zimu nechte za zády a pusťte se do jarního zahradničení. Právě teď je ideální období pro přesazování, množení rostlin, nový výsev, ale třeba i pro první práce ve sklenících.
Jak udělat Drenaz do květináče
Jak drenáž vytvořit
Nejprve si nachystáme vše potřebné – nový květináč, substrát a drenážní materiál. Ten navrstvíme na dno nového květináče zhruba do 1/4 až 1/3 výšky ode dna, na něj položíme vrstvu zeminy a zasadíme rostlinu. Poté květináč prolejeme vodou, která má protéct odtokovými otvory. A je hotovo.
Co je Drenaz v Kvetinaci
Drenáž je propustná vrstva vytvořená na dně květináče, která zajišťuje adekvátní prosátí vody do kořenů i odvod té přebytečné. Drenáž je také název otvorů na dně květináče. Při výběru správného materiálu je důležitá hrubá struktura a propustnost.
