Kdy stříhat vlky na švestce
Jarní řez švestek
V březnu, až skončí mrazy a nejpozději před květem, odstaňte vlky a všechny větve, které vedou dovnitř stromu. Pokud máte v jednom místě více loňských letorostů, vyberte si ten (ty) nejvhodnější pro tvarování koruny a proveďte zakrácení dle videa. Odstraňte vše suché, zlomené a viditelně nemocné.
Archiv
Kdy se stříkají švestky
Lze doporučit např. postřik Mospilan 20 SP nebo Sulka (při vyšších teplotách 20-25°C může pálit). Jarní postřik stromů (jabloní, třešní, švestek, drobného ovoce okrasných dřevin a rostlin,…) aplikujeme ke konci vegetačního klidu, na počátku rašení, do stádia zeleného až růžového poupěte, kdy už jsou škůdci vylíhlí.
Archiv
Jak se starat o švestky
Kromě toho potřebují švestky dostatek živin, takže zejména dostatek humusu, při sázení pak přidat kompost a pravidelně přihnojovat. Švestka potřebuje dostatek vody, zejména v době, kdy se vyvíjejí plody, ale nesnáší trvale zamokřené půdy. Budete-li se o švestku dobře starat, bude plodit za 4 až 6 let.
Archiv
Jak se stříhá Švestka
Každou optimálně rostoucí větev, kterou máte v plánu zkrátit, zkraťte pouze o jednu třetinu délky. Zcela se zbavte větví, které konkurují hlavním větvím. Totéž platí o větví rostoucí pod ostrým úhlem – tyto větve by se kvůli křehkosti dřeviny nakonec samy zlomily.
Archiv
Proč mi Švestka neplodí
Nesprávný řez švestky
Zastínění koruny nebo nesprávné rozlišení květních pupenů během vegetačního období může být prvním problémem, který se vyskytne při nesprávně provedeném řezu. Málo prosvětlená koruna nebo ponechání příliš mnoha přebytečných větví může strom oslabit a snížit jeho plodnost na naprosté minimum.
Jak na řez staré švestky
U starších stromků vystříhejte větve, které rostou směrem dovnitř a zahušťují korunu. Takové větvičky přijdou pryč všechny, aby se do koruny dostaly sluneční paprsky. Výjimku tvoří malé, krátké větvičky, které už budou nasazovat na květy. Tyto plodonoše nechte růst, bude z nich úroda i uvnitř koruny.
Co způsobuje Červivost švestek
Značné škody na ovoci ale působí různý hmyz, který je příčinou červivosti plodů. Původcem rané červivosti malých plůdků jabloní, hrušní a různých druhů slivoní jsou larvy pilatek.
Jak stříhat Sloupovitou švestku
V létě zakraťte delší výhony na 2-3 očka.
Tvorba těchto postranních výhonů se rok od roku zmenšuje – to je právě ona specifická vlastnost, díky níž vzniká sloupovitý tvar stromku, který se stromek již následně udržuje.
Jak hluboko se sází Švestka
Stromek má být zasazený tak hluboko, jak rostl ve školce, to je asi 5 cm nad tím místem, kde kmínek přechází v kořeny. Při výsadbě musíme počítat s tím, že po výsadbě půda ještě ulehne, zároveň klesne i stromek, proto musíme sázet o něco výše.
Kdy hnojit švestky
Hnojení švestek začíná na jaře, kdy se použije první dávka hnojiva. Druhá by měla přijít krátce po odkvětu, aby posílila růst plodů. Doporučuje se ještě třetí dávka ve chvíli, kdy začne docházet k přirozenému opadávání nezralých švestek.
Kdy se stříhají stromy
Podle druhu ovocného stromu může prořez probíhat dvakrát do roka: v zimě/na předjaří a potom v létě po sklizni. Zimní řez v době vegetačního klidu podpoří růst výhonů. Využívá se také na vytvarování koruny mladých stromů či na zmlazení stromů přestárlých, aby se nemusely pokácet.
Proč švestky nerodí
Nesprávný řez švestky
Zastínění koruny nebo nesprávné rozlišení květních pupenů během vegetačního období může být prvním problémem, který se vyskytne při nesprávně provedeném řezu. Málo prosvětlená koruna nebo ponechání příliš mnoha přebytečných větví může strom oslabit a snížit jeho plodnost na naprosté minimum.
Proč padají švestky
Vajíčka začínají klást 10–12 dní po odkvětu švestek, samotné období kladení trvá 2–3 týdny. Celý vývoj larvy probíhá uvnitř pecky, kterou larva vyžírá. V důsledku tohoto poškození plody ukončují růst, předčasně se vybarvují, mumifikují a ve většině případů opadávají. Opad plodů lze pozorovat již na počátku července.
Kdy sázet sloupovité stromky
Sloupovité ovocné stromky můžeme sázet vedle sebe (0,5 až 1 m od sebe, mezi jednotlivými řadami pak 2 až 3 metry). Tyto stromky však nikdy nesázejte do záhonu s ostatní zeleninou, ta by totiž stromku brala tolik potřebnou vláhu. Jarní výsadba začíná hned po rozmrznutí půdy a trvá většinou do konce dubna.
Jak a čím hnojit švestky
Co se týče hnojení, někteří pěstitelé hnojí popelem ze dřeva. Stačí vám 500 gramů popela na deset litrů dešťové vody. Dále švestku můžete přihnojit vápenatým ledkem, draselnou solí a superfosfátem. Co se týká množství jednotlivých hnojiv, smíchejte 10 gramů ledku, 20 gramů draselné soli a 30 gramů superfosfátu.
Jak stříhat vlky na jabloní
Vlky odřízneme v tzv. větevním kroužku. Použijeme řez na patku, což je přibližně 8 až 12 milimetrů dlouhá část se spícími pupeny. Ty pak u jabloní s pravděpodobností 20 až 40 % prorostou a posléze vytvoří plodonosný obrost.
Kdy nejpozději stříhat stromy
V zimním období, které počítám od února do konce března se soustředím tedy na řezání starších ovocných stromů, které potřebují omlazovat a podporovat růst koruny a nových výhonů.
Jak stříhat sloupovou švestku
této formy ovocných stromků jsou nejčastější problémy s planými výhony rašícími z kořenů. U těch je pak třeba odhrnout zeminu v horní části a odříznout či odstřihnout zahradnickými nůžkami výhon co nejpečlivěji. U sloupových odrůd je řez minimální. V létě zakraťte delší výhony na 2-3 očka.
Jak daleko od sebe sázet ovocné stromky
délka větví na každou stranu ovocného stromku je 75 cm. Doporučuje se sázet řady minimálně 1 m od plotu, další řady alespoň ve vzdálenosti alespoň 2-2,5 m od předchozí řady. Optimální vzdálenost ovocných stromků v řadě je 1,2-1,5 m, záleží na podnoži i odrůdě – např.
Kdy se stříhají vlky u jabloní
Pokud silnější větve neodřízneme naostro, ale ponecháme pahýly, vytvoří se ze spících pupenů (zejména na silnějších větvích) jalové letorosty, známé pod slovem vlky. Ty pak strom zbytečně zahušťují a vytvářejí nesoulad v koruně stromu. Nejlépe se jich zbavíme ostrým vylomením, a to koncem června a v červenci.
Kdy co stříhat
Ideální čas na stříhání a prořezávání ovocných stromů a keřů se různí podle druhu. Od poloviny srpna do poloviny září se provádí letní řez, který zajistí v dalším roce bohatší úrodu. Při tomto omlazujícím zákroku se zkracují příliš dlouhé větve a ořezávají nepotřebné výhony.
Kdy zastřihnout ovocné stromy
Podle druhu ovocného stromu může prořez probíhat dvakrát do roka: v zimě/na předjaří a potom v létě po sklizni. Zimní řez v době vegetačního klidu podpoří růst výhonů. Využívá se také na vytvarování koruny mladých stromů či na zmlazení stromů přestárlých, aby se nemusely pokácet.
Jak zkrátit ovocné stromy
Jak prořezávat ovocné stromy
Zkraťte dlouhé větve a následně odstraňte všechny nadbytečné nebo křižující se větve. Snažte se vést řez tak, aby po uzdravení splynul s větví či kmenem a nezůstaly pahýl. Aby byla rána co nejdříve zahojená, je potřeba, abyste větev ustřihli nebo uřezali v mírném úhlu.
Jak se starat o sloupovité stromy
Prostokořenné kořeny před sázením nesmíte nechat vyschnout, udržujte je proto pořád vlhké! A přímo před výsadbou je trošku zastřihněte. Výsadbovou jámu vykopejte dostatečně hlubokou. Na dno dejte vrstvu kompostu, granulovaný nebo dobře uležený hnůj, zásobní hnojení a vrstvu půdy.
Kdy přesazovat ovocné stromy
Přesázejte podle stáří stromku
Peckoviny, které jsou na přesazení citlivější, z důvodu možnosti vzniku klejotoku, přesazujeme raději na jaře. Třešně, višně a slivoně pak do stáří deseti let, meruňky do sedmi let, broskvoně do čtyř let nejlépe na počátku rašení a ořešáky pak do stáří deseti až patnácti let.
