Kdy se používá jej
Pravidlo o těchto tvarech je velmi prosté a snadno se o něm každý může poučit v kterékoli mluvnici českého jazyka, ale přes to je uvádíme znovu na paměť. Stručně by je bylo lze vyjádřiti takto: tvar jej je možný jen ve čtvrtém pádě jedn. čísla muž.
Kdy použít svůj a kdy můj
Obecná zásada při volbě správného zájmena můj/svůj zní: Jestliže se dané zájmeno týká podmětu věty, který je současně také vlastníkem, musíme můj nahradit zvratným přivlastňovacím zájmenem svůj. To stejné platí, jedná-li se o zájmena jeho a náš. Já vítám (kdo, co – podmět nevyjádřený) a já jsem vlastníkem domu.
Jak poznat zájmena ve větě
Zájmena jsou ohebný slovní druh. Ve větě obvykle zastupují podstatná nebo přídavná jména, případně je blíže určují. Příklady zájmen: já, my, ona, náš, jejich, jaký, někdo, žádný, se, jenž. Mluvnické kategorie zájmen: pád, číslo, rod, druh, vzor (ne všechna zájmena mají všechny kategorie).
Jak skloňovat zájmeno ona
Skloňování osobního zájmena onapád (kdo, co) ona (Ona je chytrá).pád (koho, čeho) jí, ní (Jela tam bez ní.)pád (komu, čemu) jí, ní (Říkal jsem jí to.)pád (koho, co) ji, ni (Nezapomeňte ji tam. Nekoukej na ni.)pád (oslovujeme, voláme) —pád (o kom, o čem ní (Vidím to na ní.)pád (kým, čím)
Jaké zájmeno je jej
zájmena přivlastňovací (též posesiva) – můj, tvůj, jeho, její, náš, váš, jejich a zvratné zájmeno svůj.
Co znamená jej
jej zájmeno · osobní · rod mužský nebo střední
— příklonný tvar (nelze použít po předložce) genitivu singuláru zájmen on a ono ⋄ Běž zavřít psa, vnoučata se jej bojí. — příklonný tvar (nelze použít po předložce) akuzativu singuláru zájmena on ⋄ Jirka za ty dva roky, co jsem jej neviděl, neuvěřitelně vyrostl.
Jak se píše jakoby
Jakoby, psáno dohromady jako jedno slovo, používáme v případě, že „by“ není součást slovesného tvaru. „Jakoby“ používáme v případech, kdy chceme dosáhnout významu přirovnání nebo zdánlivosti či předstírání. V tomto případě můžeme „jakoby“ nahradit výrazem „zdánlivě“ nebo samostatným „jako“.
Jaký je druh zájmena svůj
Zájmena přivlastňovací určují, že někomu něco patří (např. MŮJ pes, JEHO taška). Příklady: můj, tvůj, jeho, její, náš, váš, jejich, svůj.
Co je za slovní druh jejich
Zájmena jsou ohebný slovní druh. Ve větě obvykle zastupují podstatná nebo přídavná jména, případně je blíže určují. Příklady zájmen: já, my, ona, náš, jejich, jaký, někdo, žádný, se, jenž.
Jaký druh zájmena je náš
zájmena přivlastňovací (též posesiva) – můj, tvůj, jeho, její, náš, váš, jejich a zvratné zájmeno svůj. zájmena ukazovací (též demonstrativa) – ten, tento, tenhle, onen, takový, týž, tentýž, sám.
Jak se Sklonuji zájmena
Zájmenné skloňování – je takové, které používá vlastní (zájmenné) vzory: vzor ten (tvrdý vzor) a vzor náš (měkký vzor). Adjektivní skloňování – to se řídí vzory přídavných jmen mladý (tvrdý vzor) a jarní (měkký vzor). Nesklonná zájmena – některá zájmena skloňovat nelze a jsou tedy tzv. nesklonná.
Jak se skloňují zájmena
Skloňování zájmena ON a ONI
| číslo jednotné | číslo množné | |
|---|---|---|
| 1. pád | ON | ONI |
| 2. pád | NĚJ jeho, něho, ho, jej | NICH / jich |
| 3. pád | JEMU / němu, mu | NIM / jim |
| 4. pád | HO jeho, něho, jej něj | JE / ně |
Co je to Hyperkorektní
Hyperkorektnost nebo hyperkorektivismus je v jazykovědě používání domněle správných (spisovných) výrazů nebo tvarů ve snaze o stylově vyšší vyjadřování.
Čím nahradit jakoby
„Jakoby“ používáme v případech, kdy chceme dosáhnout významu přirovnání nebo zdánlivosti či předstírání. V tomto případě můžeme „jakoby“ nahradit výrazem „zdánlivě“ nebo samostatným „jako“.
Kdy se píše byste
množného zp. podmiňovacího (kondicionálu) píšeme vždy „byste“ (vy byste se zlobili, vy byste bývali nepřišli). To stejné platí i pro další tvary podmiňovacího způsobu (kondicionálu), píšeme vždy: abyste, kdybyste apod.
Jaký druh zájmena je toho
Druhy zájmen
| druhy zájmen | příklady |
|---|---|
| osobní | já, ty, on, ona, ono, my, vy, oni, ony, ona, se |
| přivlastňovací | můj, tvůj, jeho, její, náš, váš, jejich, svůj |
| ukazovací | ten, tenhle, tento, onen, takový, týž, tentýž, sám |
| tázací | kdo, co, jaký, který, čí |
Jak se ptát na příslovce
Příslovce popisují okolnosti dějů nebo míru vlastností. Ptáme se na ně KDY (včera), KDE (tady), KAM (domů), JAK (zeleně).
Jak se pozná příslovce
Příslovce jsou neohebný slovní druh, který vyjadřuje bližší okolnosti dějů a míru vlastností. Ve větách má nejčastěji funkci příslovečného určení. Příklady příslovcí: brzy, rychle, nahoru, velmi, francouzsky, dopoledne, mdlo, krátce. Rozlišujeme několik druhů příslovcí: místa, času, způsobu, příčiny a míry.
Jaký druh zájmena je tě
Přehled druhů zájmen
| Druhy zájmen | Příklady |
|---|---|
| osobní | já, ty, on, ona, ono, my, vy, oni, ony, ona, se |
| přivlastňovací | můj, tvůj, jeho, její, náš, váš, jejich, svůj |
| ukazovací | ten, tenhle, tento, onen, takový, týž, tentýž, sám |
| tázací | kdo, co, jaký, který, čí |
Jaký druh zájmena je tobě
Místo zájmena já použijemeve větě ukazovací zájmeno TY (TEBE, TOBĚ).
Kdy se píše jakoby
Jakoby, psáno dohromady jako jedno slovo, používáme v případě, že „by“ není součást slovesného tvaru. „Jakoby“ používáme v případech, kdy chceme dosáhnout významu přirovnání nebo zdánlivosti či předstírání. V tomto případě můžeme „jakoby“ nahradit výrazem „zdánlivě“ nebo samostatným „jako“.
Jak se píše slovo jakoby
“ Tam, kde nemůžeme dosadit „jako kdyby“, uplatníme jednoslovný tvar „jakoby“. „By“ v tomto případě není součástí slovesného tvaru. „Jakoby“ vyjadřuje určitou míru nejasnosti, nejistoty nebo přirovnání či zdánlivost, používá se ve spojení se slovesy v oznamovacím způsobu: „Chová se jakoby dospěle, ale je to ještě dítě.
Co je správné abyste nebo aby jste
Odpověď není nikterak složitá: Spojku „aby“ ve tvaru 2. osoby čísla množného píšeme vždy abyste, nikoli aby jste ani abyjste. (Tvar podmiňovacího způsobu byste se „sloučí“ se spojkou aby v jediný výraz.)
Kdy se píše si a kdy jsi
Si je tvar zvratného zájmena a pojí se se slovesy. Zpívat si, kreslit si Jsi je tvar slovesa být ve smyslu existovat (2. osoba jednotného čísla).
Jaké zájmeno je jejich
Zájmena přivlastňovací určují, že někomu něco patří (např. MŮJ pes, JEHO taška). Příklady: můj, tvůj, jeho, její, náš, váš, jejich, svůj.
