Kdy se píše jez
Tvar „jež“ se používá v 1. pádě rodu ženského a středního v jednotném a množném čísle, v 1. pádě mužského rodu neživotného čísla množného, též ve 4. pádě rodu středního čísla jednotného a ve 4.
Co je to jenž
Zájmeno „jenž“ je synonymní tvar k zájmenu „který“. Pro novináře i spisovatele je jeho znalost podstatná, jelikož zamezuje nadbytečnému užívání právě zájmena „který“.
ArchivPodobné
Jak se určuje jenž
Tvary zájmena jenž, jež, jež v jednotném čísle
| mužský rod životný (Karel) | ženský rod (Lenka) | |
|---|---|---|
| 1. pád | jenž | jež |
| 2. pád | jehož | jíž |
| 3. pád | jemuž | jíž |
| 4. pád | jehož, jejž | již |
Archiv
Kdy se píše jí a kdy jí
Tvar ji používáme ve 4. pádu jednotného čísla. Tvar jí naopak ve všech ostatních pádech, nejčastěji ve 3. pádu.
Jaký druh zájmena je jez
Zájmena vztažná připojují vedlejší věty a jsou stejná jako zájmena tázací, navíc zahrnují JENŽ (např. Nevěděl, CO chce). Příklady: kdo, co, který, jaký, čí, jenž.
Jak používat jez
Vztažné zájmeno jenž je synonymum k zájmenu který. Jež a jenž jsou vztažná zájmena, která se v textu užívají jako alternativa ke vztažnému zájmenu který a jeho rodovým alternativám (aby nedocházelo k jeho opakování).
Které VS která
skloňováníEditovat
| číslo | jednotné | |
|---|---|---|
| pád \ rod | mužský životný | ženský |
| nominativ | který | která |
| genitiv | kterého | které |
| dativ | kterému | které |
Jak poznat jí jí
Ji × jí (ni × ní)
podoby ni a ní) se setkáváme poměrně často. Pravidla nám říkají, že krátká forma (ni, ji) se užívá pouze ve 4. pádě a ve všech ostatních je forma dlouhá (ní, jí).
Koho co jí nebo jí
Ji ni X jí ní
| 1. pád (kdo, co) | ona |
|---|---|
| 3. pád (komu, čemu) | jí, ní |
| 4. pád (koho, co) | ji, ni |
| 5. pád (oslovujeme, voláme) | – |
| 6. pád (o kom, o čem) | ní |
Který nahradit jenž
Jedna češtinářská rada zní – pokud si nejste jistí, zda používáte zájmeno jenž správně, nahraďte ho (dnes beztak častěji užívaným) tvarem vztažných zájmen který, která, které.
Jak určit druhy zájmen
U zájmen určujeme následující: jmenný rod (životnost), číslo, pád vzor a druh. Nutno říci, že při určování kategorie rodu, čísla a pádu nám pomůže podstatné jméno, které se k zájmenu váže.
Co je za slovní druh jez
Tvary zájmena jenž, jež, jež v jednotném čísle
| mužský rod životný (Karel) | střední rod (město) | |
|---|---|---|
| 1. pád | jenž | jež |
| 2. pád | jehož | jehož |
| 3. pád | jemuž | jemuž |
| 4. pád | jehož, jejž | jež |
Koho co jí
Ji ni X jí ní
| 1. pád (kdo, co) | ona |
|---|---|
| 3. pád (komu, čemu) | jí, ní |
| 4. pád (koho, co) | ji, ni |
| 5. pád (oslovujeme, voláme) | – |
| 6. pád (o kom, o čem) | ní |
Kdy se používá svůj
Zvratné přivlastňovací zájmeno svůj užijeme tehdy, jestliže přivlastňovaná věc, event. osoba patří osobě/věci, která je ve větě původcem děje (typicky podmětem): Pavel vychovává své děti dobře. Starý hrad skrývá svá tajemství. Jdem (= my) za svou pravdou dál.
Kdy píšeme ní ní
S těmito zájmeny (vč. podoby ni a ní) se setkáváme poměrně často. Pravidla nám říkají, že krátká forma (ni, ji) se užívá pouze ve 4. pádě a ve všech ostatních je forma dlouhá (ní, jí).
Jaký je druh zájmena jí
Druhy zájmen
| druh zájmen | zájmena |
|---|---|
| PŘIVLASTŇOVACÍ | můj, tvůj, jeho, její, náš, váš, jejich + svůj |
| UKAZOVACÍ | ten, tento, tenhle, onen, takový, týž, tentýž + sám |
| TÁZACÍ | kdo co jaký který čí (+ přípona -pak -že) |
| VZTAŽNÁ | kdo, co, jaký, který, čí, jenž |
Kde se píše ji a jí
Skloňování zájmena ONA spočívá ve správném dosazení tvarů ji a jí. (Po předložkách místo nich nastupují varianty ni a ní, pravidla pro krátké a dlouhé i jsou stejná.) I když se může zdát, že dlouhé a krátké tvary jsou celkem v rovnováze, krátké ji (ni) patří jen tam, kde je zájmeno ve 4. pádě (koho, co).
Jaký druh zájmena je jenž
Zájmena vztažná připojují vedlejší věty a jsou stejná jako zájmena tázací, navíc zahrnují JENŽ (např. Nevěděl, CO chce). Příklady: kdo, co, který, jaký, čí, jenž.
Jaký druh zájmena je toho
Druhy zájmen
| druhy zájmen | příklady |
|---|---|
| osobní | já, ty, on, ona, ono, my, vy, oni, ony, ona, se |
| přivlastňovací | můj, tvůj, jeho, její, náš, váš, jejich, svůj |
| ukazovací | ten, tenhle, tento, onen, takový, týž, tentýž, sám |
| tázací | kdo, co, jaký, který, čí |
Jak se píše jakoby
Jakoby, psáno dohromady jako jedno slovo, používáme v případě, že „by“ není součást slovesného tvaru. „Jakoby“ používáme v případech, kdy chceme dosáhnout významu přirovnání nebo zdánlivosti či předstírání. V tomto případě můžeme „jakoby“ nahradit výrazem „zdánlivě“ nebo samostatným „jako“.
Kdy se píše vaší a vaší
Rozhodování mezi jednotlivými tvary vám ulehčí ukazovací zájmena.Tvary vaší a vaši, naší a naši, ji a jí, ní a ni, atd. nahraďte za ukazovací zájmeno („to“).Pokud řeknete „TU“, použijte krátkou verzi (vaši, naši, ji, …) Pokud řeknete „TOU“ nebo „TÉ“, použijte dlouhou verzi (vaší, naší, jí, …)Jeji neexistuje.
Kdy se píše ní a ní
Ji × jí (ni × ní)
podoby ni a ní) se setkáváme poměrně často. Pravidla nám říkají, že krátká forma (ni, ji) se užívá pouze ve 4. pádě a ve všech ostatních je forma dlouhá (ní, jí).
Jaké i se píše ve slově mi
Při psaní zájmen my a mi je nejdůležitější uvědomit si, jestli zájmeno zastupuje pouze jednu osobu nebo jestli se týká více osob. Pokud mluvíme o 2 a více lidech, musíme napsat Y. Jestliže se věta vztahuje na jednu jedinou osobu, píšeme I měkké.
Kdo co jaký který čí jenž
zájmena vztažná (též relativa) – kdo, co, jaký, který, čí, jenž zájmena neurčitá (též indefinitiva) – někdo, nějaký, některý, leckdo, lecco, něčí, něco – jsou tvořena pomocí kombinace předpony (ně-, lec-, leda-, kde-, málo-, málokdy užívané zřídka-, sotva-, bůhví-, apod.)
Jaké zájmeno je ti
Zájmeno ti – osobní (Podal ti knihu.) X zájmeno ukazovací (Ti to ale umí.) Zájmeno jeho – přivlastňovací (Jeho kniha se nám líbila.)
