Kdy se píše neurčitý člen
Neurčitý člen A nebo AN. Neurčitý člen používáme tehdy, kdy nemluvíme o žádné konkrétní věci. Osoba, se kterou se bavíme, tak již nemusí znát danou věc dopředu a nemusí si představovat tu konkrétní věc, kterou máte na mysli.
Archiv
Kdy používáme členy
Členy (a, an, the) se používají vždy s podstatným jménem, o kterém nám řeknou blíže další informace. Ze samotného členu se dozvíme, zda se mluví o něčem obecně, nebo se jedná o něco konkrétního, zda má mluvčí na mysli celou skupinu osob nebo věcí, nebo je řeč jen o jediném členu skupiny.
Archiv
Kdy se používá nulový člen
Nulový člen
Mluvíme-li např. obecně o vodě, o žirafách, o autech apod, použijeme právě tento nulový člen. Je to u podstatných jmen nepočitatelných a u jmen počitatelných v množném čísle.
Kdy se dává AA kdy an
Kdy použijeme an a kdy a
Důvodem je zjednodušení výslovnosti některých kombinací členu a slova. Hned to vysvětlím. Před vyslovovanými samohláskami (tedy před a, e, i, o, u) přidáváme ve výše zmíněných případech an. Pokud vyslovujeme podstatné jméno na začátku se souhláskou (například b, c, d, f, g, h, …), používáme a.
Archiv
Kdy se používá einen
Používáme jej, když mluvíme o osobách nebo věcech obecně. Nemáme na mysli žádnou konkrétní osobu nebo věc. Neurčitý člen použijeme také tehdy, když osoby nebo věci zmiňujeme poprvé. Neurčitý člen lze přeložit jako:ein – nějaký / jeden, eine – nějaká / jedna, ein – nějaké / jedno.
Co je to určitý člen
Určitý člen používáme, abychom vyjádřili, že podstatné jméno, o kterém mluvíme, je zcela určité. Posluchač/čtenář ví přesně, o které věci mluvíme, ví, co přesně si pod daným podstatným jménem představit. Může se jednat o něco, co např. právě drží v ruce, o něco, o čem se před chvílí mluvilo, nebo něco, o čem každý ví.
Kde se píše Der Die Das
Ano, der slouží pro podstatná jména mužského rodu, die pro podstatná jména ženského rodu a das pro střední rod. Rozhodně si ale člen podstatného jména nemůžeme doslovně překládat, protože rod podstatného jména v češtině často neodpovídá tomu v němčině.
Kdy se pouziva einen
pád se v němčině v ústní komunikaci málokdy používá, proto je v tabulce vytištěný šedě. Mluvíme-li o nějaké osobě nebo věci poprvé, používáme člen neurčitý. Neurčitý člen ein, ein, eine vlastně znamená jeden, jedno, jedna z mnoha. V množném čísle člen zanikne, protože by neměl smysl.
Jak se ptame na 4 pád v němčině
Co 4. pád – Wen oder was – Koho Co
Kdy se pouziva Kein
Zápor „kein“ používáme, chceme-li popřít podstatné jméno, které bylo v kladné větě bez členu nebo to, které by mělo v kladné větě člen neurčitý. Např. Ich habe kein Geld. (Nemám peníze.)
Co jsou členy
Člen označuje nějakou osobu, která je příslušníkem nějaké formálně organizované skupiny lidí, má uzavřeno členství – například člen korespondent v ČSAV. Dále může být: v lingvistice: větný člen – nejmenší jednotka větné struktury; viz též Holý větný člen.
Jak jdou měsíce po sobě německy
| měsíce | česky | německy |
|---|---|---|
| 1. měsíc | leden | jänner |
| 2. měsíc | únor | februar |
| 3. měsíc | březen | märz |
| 4. měsíc | duben | april |
Jak se ptáme na 4 pád v němčině
| Předložky se 3. a 4. pádem | |
|---|---|
| an – na (svislá plocha), u, k, ke | wo – an der Wand (na zdi) wohin – an die Wand (na zeď) |
| auf – na (vodorovná plocha), po | wo – auf dem Boden (na zemi) wohin – auf den Boden (na zem) |
| hinter – za | wo – hinter dem Haus (za domem) wohin – hinter das Haus (za dům) |
Kdy se pouziva 4 pád v němčině
Předložky se 4. pádem
| Předložky se 4. pádem | |
|---|---|
| bis – (až) do | bis nächste Woche (až do příštího týdne), bis Prag (až do Prahy) PAMATUJ! Používá se bez členu. |
| durch – skrz, přes; prostý 7. pád | durch den Park (přes park, parkem), durch Zufall (náhodou) |
Kde se píše The a kde ne
Člen neurčitý a – je pro podstatné jméno jednotného čísla, český ekvivalent je – nějaký, nějaká. Člen neurčitá an – používá se úplně stejně jako člen a – ale jen pro podstatná jména, která začínají na samohlásku. Člen určitý the – se používá pro podstatná jména jak jednotného tak množného čísla.
Jaký je rozdíl mezi druhým a čtvrtým pádem
Cvičení
| 1. pád | nominativ | Kdo Co |
|---|---|---|
| 2. pád | genitiv | Koho Čeho |
| 3. pád | dativ | Komu Čemu |
| 4. pád | akuzativ | Koho Co |
| 5. pád | vokativ | Oslovujeme, voláme |
Kdy se pouziva 4 pád v nemcine
Předložky se 4. pádem
| Předložky se 4. pádem | |
|---|---|
| bis – (až) do | bis nächste Woche (až do příštího týdne), bis Prag (až do Prahy) PAMATUJ! Používá se bez členu. |
| durch – skrz, přes; prostý 7. pád | durch den Park (přes park, parkem), durch Zufall (náhodou) |
Kdy použít Kein a kdy nicht
slovesným záporem, který vytváří opak sloves (nicht) a záporným slovíčkem kein, které klademe před podstatná jména.
Jak se dělá zápor v nemcine
V německé větě může stát pouze jeden zápor. Negaci můžeme tvoři pomocí „nein, kein, nicht, niemand, niemals“. Je to samostatný zápor, který tvoří větu.
Jak se řekne německy neděle
Der Sonntag. Který den je mezi sobotou a pondělím Neděle. Heute ist Sonntag.
Jak se řekne německy prosinec
der DezemberNarodil se v prosinci.
Co to je Akuzativ
Akuzativ (zkratka ACC nebo AKUZ, česky též přechodník, vinitel či předmětník) je jedním z mluvnických pádů, který se vyskytuje v mnoha jazycích. Označuje objekt, který se pojí se slovesem. V mnohých jazycích také pro objekty s některými nebo i všemi předložkami.
Jak se ptame na 3 pád
třetí pád. Ptáme se otázkou KDE, ve skříni, čili použijeme třetí pád. Ptáme se otázkou KAM, pod postel, čili použijeme čtvrtý pád.
Jaký je rozdíl mezi the aa
Člen neurčitý a – je pro podstatné jméno jednotného čísla, český ekvivalent je – nějaký, nějaká. Člen neurčitá an – používá se úplně stejně jako člen a – ale jen pro podstatná jména, která začínají na samohlásku. Člen určitý the – se používá pro podstatná jména jak jednotného tak množného čísla.
Jaký pád je na houbě
skloňováníEditovat
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| dativ | houbě | houbám |
| akuzativ | houbu | houby |
| vokativ | houbo | houby |
| lokál | houbě | houbách |
