Kdy se používá předpřítomný čas prostý a kdy průběhový
Předpřítomný čas prostý většinou vyjadřuje děj, který už je ukončený. Dáváme důraz na výsledek děje. Předpřítomný čas průběhový naproti tomu spíše vyjadřuje neukončený děj, tedy ten, který stále ještě probíhá. Dáváme důraz na trvání a průběh děje.
Archiv
Kdy se používá předpřítomný čas
Předpřítomný čas prostý používáme, když mluvíme o událostech, co se odehrály v minulosti, ale mají nějakou souvislost s přítomností. Jedním případem použití předpřítomného času prostého je pro mluvení o zkušenostech, které jsme prožili do současné doby.
Jaký je rozdíl mezi Předpřítomným časem prostým a Průběhovým
Na rozdíl od předpřítomného prostého času, předpřítomný průběhový čas mluví spíše o činnostech, u kterých dáváme důraz na trvání či průběh děje, nikoliv na hotový výsledek, jak tomu bývá u předpřítomného času prostého.
Archiv
Kdy se používá For
Hlavní rozdíl mezi For a Since je ten, že v případě For říkáme, že něco probíhá po nějakou dobu. Pokud použijete Since, tak to znamená, že něco probíhá od nějaké doby.
Jak poznat minulý čas prostý a průběhový
Minulý průběhový čas není složitý, jeho použití se dá odvodit od použití přítomného prostého a průběhového času. Obecně lze říci, že průběhový čas se používá tehdy, kdy nějaká aktivita (zrovna) probíhala, prostý čas naopak tehdy, když nějaká činnost (prostě) proběhla.
Kdy používáme příčestí minulé
Minulé časy – používáme výlučně při popisování událostí, dějů, faktů nebo zvyků, které začaly i skončily v minulosti a nejsou v žádné spojitosti s přítomností. Ve většině případů používají minulé časy časové určení odkazující na minulost.
Jaký je rozdíl mezi minulým a Předpřítomným časem
Minulý čas se v angličtině vztahuje k minulosti, hovoří o minulých dějích. Předpřítomný čas sice do češtiny často překládáme jako minulý čas, ale v angličtině je jedním z PŘÍTOMNÝCH časů. Hovoří sice o nějakém ději, který se stal před přítomným okamžikem, ale vztahuje se k přítomnosti.
Kdy použít předpřítomný čas a kdy minulý
Hlavní rozdíl mezi minulým a předpřítomným časem
Hlavním rozdílem je to, že minulý čas mluví o minulosti, tedy o tom co se už kdysi stalo, zatímco předpřítomný čas vždy mluví spíše o přítomnosti. Větou v předpřítomném čase vždy sdělujeme něco s platností v přítomnosti, něco, co je tady a teď.
Co to je přítomný čas
Přítomný čas (prézens (2. pád prézentu), z latinského praesens) je slovesný čas, který v různých jazycích vyjadřuje především v současnosti probíhající děje nebo trvající stavy. Obvykle je bezpříznakový a dá se jím vyjádřit i minulost (tzv. prézens historický, např.
Jak se tvoří předpřítomný čas
Předpřítomný čas všech sloves se skládá ze dvou částí: přítomného času pomocného slovesa to have a minulého příčestí hlavního slovesa. Minulé příčestí pravidelného slovesa se skládá z kořene slovesa + ed, např. played, arrived, looked.
Kdy se používá been a kdy Gone
Odjela do Paříže. = She has gone to Paris. Pokud tedy říkáte, že někdo někam odjel (a je stále tam), použijete gone to. Pokud tam ale byl (je to jeho zkušenost, nebo to má souvislosti s přítomností – viz článek o předpřítomném času), použijete been to, nikoli been in.
Kdy se používá minulý čas průběhový
Minulý čas průběhový se používá, pokud se klade důraz na průběh či délku zmiňované činnosti. Tvoří se slovesem to be ve vhodném tvaru (tedy was/were) a příponou -ing. It was raining. You were driving.
Kdy použít minulý čas
Používá se k vyjádření děje, který proběhl v minulosti. Důležité je, že tento děj už skončil (ráno, včera, minulý týden, atd.) Minulý čas prostý (Past Simple) se také používá při vyprávění, kdy jedna událost následuje za druhou.
Jak se tvoří přítomný čas průběhový
Přítomný čas průběhový má vždy koncovku -ING a používá pomocné sloveso BE. Přítomný čas si pomáhá slovesem DO/DOES a používá infinitiv.
Jak poznat Minulý čas průběhový
Minulý průběhový čas se tvoří stejně, jako všechny průběhové časy, tedy za pomoci slovesa být (v minulém čase) a významového slovesa s koncovkou -ing: was/were + -ing (např. he was waiting)
Kdy použít Minulý čas
Používá se k vyjádření děje, který proběhl v minulosti. Důležité je, že tento děj už skončil (ráno, včera, minulý týden, atd.) Minulý čas prostý (Past Simple) se také používá při vyprávění, kdy jedna událost následuje za druhou.
Jak poznat minulý čas průběhový
Minulý průběhový čas se tvoří stejně, jako všechny průběhové časy, tedy za pomoci slovesa být (v minulém čase) a významového slovesa s koncovkou -ing: was/were + -ing (např. he was waiting)
Jak poznat předminulý čas
Předminulý čas se používá na vyjádření událostí, které se odehrály ještě před určitým bodem v minulosti. Tvoří se použitím pomocného slovesa had a minulým příčestím. Např: write → had written.
Kdy se pouziva Predminuly čas
Předminulý čas se používá na vyjádření událostí, které se odehrály ještě před určitým bodem v minulosti. Tvoří se použitím pomocného slovesa had a minulým příčestím. Např: write → had written.
Kdy použít příčestí minulé
Příčestí činné (aktivní participium), běžně označované jako příčestí minulé, též „l-ové“. Používá se ve spojení s tvary pomocného slovesa být k tvoření: minulého času (původně perfekta; znamenalo výsledek ukončeného minulého děje), např.
Jak poznat příčestí minulé
Příčestí minulé (činné)Tvoří součást tvaru slovesa v minulém čase.Končí na -l, -la, -lo, -li, -ly, -la: plaval, plavala, plavalo, plavali, plavaly, plavala.
Co je to přítomné příčestí
Přítomné příčestí se tvoří přidáním přípony -ante (u sloves na -are), nebo -ente (u sloves na -ere nebo -ire). U sloves na ire se někdy vzácněji vyskytuje i tvar na -iente. Přítomné příčestí nahrazuje zpravidla vedlejší větu vztažnou a používá se hlavně ve formálnějším, nadneseném stylu.
Kdy se používá příčestí minulé
Příčestí činné (aktivní participium), běžně označované jako příčestí minulé, též „l-ové“. Používá se ve spojení s tvary pomocného slovesa být k tvoření: minulého času (původně perfekta; znamenalo výsledek ukončeného minulého děje), např.
