Kdy se Rachtá
Řehtat se začíná ve čtvrtek odpoledne a další řehtání probíhá večer. Na Velký pátek se začíná ráno, další obchůzka je v poledne a poslední večer. Na Bílou sobotu se řehtá jen ráno a pak už dojde na závěrečnou koledu neboli vyřehtávání.
Archiv
Proč se chodí řehtat
Původ těchto rituálů je třeba hledat v předkřesťanské magii jarního novoročí, přičemž hlučení je vysvětlováno jako archaický projev magických praktik, jež měly člověku prospívat nebo být prevencí proti působení nepříznivých sil. Za tento úkon „bílé magie“ dětem přísluší náležitá ODMĚNA.
Jak se chodi řehtat
Na řehtání se v Nové Vsi stejně jako v jiných obcích chodí po tři dny Svatého týdne, tj. od Zeleného čtvrtka do Bílé soboty, a ještě v osmdesátých letech 20. století se jej zúčastňovali téměř všichni místní chlapci školního věku od šesti do čtrnácti, respektive patnácti let, méně často chlapci mladší nebo starší.
Kdy se chodí klapat
Klapači nebo klapání se někdy říká i řehtání a znamená to, že nahrazujeme zvony, které odletěly do Říma. Chodí se vždy ve čtvrtek v poledne a navečer, v pátek ráno, v poledne, odpoledne a večer a v sobotu ráno.
Jak se chodí Hrkat
Hrkat se chodilo místo zvonění na modlitbu Anděl Páně, tedy ráno, v poledne a večer, protože zvony na Zelený čtvrtek při mši svaté „odlétají do Říma“. Ve čtvrtek večer jsme se tedy vydali hrkat poprvé. V pátek i v sobotu byla po ranním hrkání, kdy jsme vycházeli v 6:00 hodin, připravená společná snídaně.
Co se děje na Zelený čtvrtek
Křesťané si na Zelený čtvrtek připomínají poslední večeři Páně, na které Ježíš ustanovil svaté přijímání. Večer pak odlétají zvony do Říma, v kostelích zavládne až do Bílé soboty ticho a zvonění nahradí děti s řehtačkami. Jejich zvuk prý vyhání nečisté síly z domů a stavení.
Kdy se vraci zvony
Na Zelený čtvrtek odletěly zvony do Říma, aby umlkly až do Bílé soboty, praví velikonoční tradice.
Kdo chodí řehtat
„Řehtat chodili i naši dědečkové. Je nás ale míň než loni a předloni. Ubývá nás," říká Daniel Fikejs, kterého asi dvacetičlenná skupinka určila jako mluvčího. S řehtačkami obcházejí v pravidelných časech od čtvrtka do soboty celou vesnici.
Kdy se chodí koledovat
Velký pátek letos vychází na 15. dubna. Po něm již následuje Bílá sobota a již zmiňovaná Velikonoční neděle. Většina lidí se ovšem nejvíc těší na Velikonoční pondělí, někdy také Červené pondělí, kdy se chodí s pomlázkou koledovat.
Kdy se nesmí jíst maso
„Popeleční středa je dnem přísného postu, kdy se nejí maso a jíst by se mělo pouze tak, aby člověk neměl hlad. Drží ho věřící od patnácti do šedesáti let, vyjma nemocných,“ uvedl Ivan Havlíček, administrátor farnosti v Týništi nad Orlicí. Tímto dnem pro věřící končí masopustní období a začíná příprava na Velikonoce.
Kdy se nesmí hýbat se zemí
Pranostika praví: „Na Velký pátek se nemá hýbat zemí, neb ona kvílí spasitele. “ A další lidová moudrost říká: „Kdo na Velký pátek orá, tomu se chleba nedostává. “ Značí to, že v tento den jsou zapovězeny veškeré práce na zahradě, v sadu i na poli.
Kdy zacina Hrkani
Hrkání probíhalo v pravidelnou dobu, tj. ve 4 až 6 hodin, v poledne a večer, na Velký pátek se připojovalo ještě hrkání v 15 hodin, tedy v době Ježíšovy smrti, jak ji uvádí bible. Průvod hrkačů vycházel z kostela, nebo z centra obce, někde také od křížku na okraji obce a v kruhu obcházel kolem vesnice.
Co se nesmí jíst na Velký pátek
Pranostika praví: „Na Velký pátek se nemá hýbat zemí, neb ona kvílí spasitele. “ A další lidová moudrost říká: „Kdo na Velký pátek orá, tomu se chleba nedostává. “ Značí to, že v tento den jsou zapovězeny veškeré práce na zahradě, v sadu i na poli.
Kdy odlétají zvony do Říma 2023
Vždy na Zelený čtvrtek po odeznění modlitby Sláva na výsostech Bohu (Gloria in excelsis Deo) zvony umlkají a odlétají do Říma pro požehnání svatého otce.
Kdy zvoní zvony v kostele
Zvony vždy především svolávali k modlitbě. Proto se zvoní před bohoslužbou a také v tradičních zastaveních dne: polední modlitba Anděl Páně a večerní modlitba (lidově řečené „klekání“). Později se připojilo zvonění v každou hodinu.
Kdy se chodí koledovat 2023
Chlapci chodí na Velikonoční pondělí s pomlázkami koledovat po vsi a šlehají s nimi děvčata, aby si za zvuku velikonočních koled vysloužili vajíčko.
Kdy se poleva vodou
Oblévačka znamená polévání děvčat na Velikonoční pondělí (Červené pondělí). Původně snad spolu s pomlázkou šlo o formu pohanského požehnání, později asi o žertovný trest za lakotu a neochotu obdarovávání obcházejících koledníků kraslicemi nebo jinými dary.
Kdy je Šmigrust 2023
Obec Chvalčov Vás zve na předvelikonoční jarmark Chvalčovský šmigrust v sobotu 1. dubna 2023 od 9:00 do 19:00 hod na Kulturním domě Chvalčov.
Co se děje v těle při hladovění
Během hladovění jednoduše řečeno klesá hladina inzulinu a tělo dostává impulz, aby spalovalo uloženou energii: Nejdostupnější je glukóza v játrech a po jejím vyčerpání dojde na tukové zásoby. Půst má několik fází, jak je popisuje přední odborník na jeho fyziologii George Cahill.
Kdy zacina 40 denni půst
Čtyřicetidenní postní období se odpočítává od Popeleční středy. Ta vždy připadá na čtyřicátý den před Velikonocemi, letos tedy na 22. února 2023.
Kdy se nesmí prát prádlo
Podle další ze zvyklostí ženy nesmějí prát prádlo. Jenže této práci by se o Velkém pátku neměli věnovat ani muži. Voda má v ten den totiž duchovní očistné poslání.
Co se má dělat na Bílou sobotu
Dnes je Bílá sobota. Křesťané se stále postí a po celý den se nekonají žádné liturgické obřady. Lidé chodí do chrámů navštěvovat takzvané Boží hroby a vše směruje k večerní vigilii. Pak se znovu rozsvítí svíce, rozezní se zvony a vypuknou oslavy Kristova vzkříšení.
Co se stane kdyz snim maso na Velký pátek
Na Popeleční středu a Velký pátek, se praktikuje přísný půst, tedy půst od masa spojený s půstem újmy. Ten znamená, že se věřící v ten den nasytí pouze jedním hlavním – ovšem bezmasým – jídlem a z ostatních jídel citelně ubere. Půst je omezen věkem. Postit se mají věřící po dovršení 14.
Proč se zvoní
Zvonění k významným událostem
Zvony tradičně odzváněly významné události, jako ukončení války, korunovaci, vstup panovníka (následníka) do města či narození následníka trůnu. I v současnosti se při některých významných událostech zvoní kostelními zvony.
Proč teď zvoní zvony
Zvony neodmyslitelně patří ke křesťanské tradici. V kostelních věžích svolávají k bohoslužbám, vybízejí k modlitbám, ale jsou i nositeli řady symbolických významů. Mezi ně patří i zvonění v pátek ve tři odpoledne, v hodinu smrti Ježíše Krista, kterého tento den ukřižovali.
