Jak hluboko sázet žaludy
Vysévat žaludy doporučujeme na jaře (březen, duben), podzimní výsevy jsou ohroženy poškozením myšovitými hlodavci. Žaludy ošetřené fungicidním přípravkem (Dithane M45) vyséváme do připravené půdy, nejlépe do naoraných, nebo zraněných pruhů ve sponu 1 x 0,70 m. Vkládáme dva žaludy do jamky hluboké 2 – 4 cm.
Archiv
Kdy padají žaludy
Zralé žaludy padají většinou od konce srpna a ideálním časem pro sběr bývá září.
Jak sazet žaludy
Nasbírejte si v lese půdu, kterou následně dejte na misky pod květináč/kořenáč a žaludy na ni rovnoměrně rozprostřete. Zalijte a nechte venku vyklíčit. Během dvou týdnů nebo podle počasí, začnou žaludy kořenit a tudíž jsou připraveny k sázení. Vyberte si vhodné místo, kde budou moci zůstat i jako dospělé stromy.
Archiv
Kdy se sází duby
Nejlépe, pokud to stihnete v období od března do května
Tedy na jaře. Jsou totiž optimální podmínky pro sázení. Venku je dostatečně vlhko, což je pro nově přesazenou rostlinu či strom to nejdůležitější, aby se stihla zaklimatizovat.
Kdy se Presazuje dub
Doba přesazování
Opadavé stromy přesazujeme v období od půlky října až do nového rašení, ovšem choulostivé druhy pouze na jaře. Důležité je, aby v době přesazování nemrzlo. Jehličnany se přesazují od půlky srpna až do konce listopadu a na jaře od března do půlky května.
Kdy se sází buk
Pěstování vlastních sazenic buku
Na výsev bukvic je ideální čas právě nyní, na podzim. Nemusíte je totiž takzvaně stratifikovat. Můžete sázet do menších sadbovačů po jednom semenu, ale je to rizikovější a pracnější než jiná metoda.
Jak často padají žaludy
Plodem dubu je žalud, nažka v horní části schovaná v miskovité číšce. Pomocí žaludů se duby rozmnožují. Žaludy zrají 6-24 měsíců v závislosti na druhu.
Kdy má dub žaludy
Plody jsou žaludy, rostoucí po 2–6 pohromadě, k větévkám přisedlé nebo velmi krátce stopkaté. Žaludy jsou zpravidla menší než u dubu letního. Dozrávají v prvním roce v září a říjnu.
Kdy je nejlepší sázet
Na sázení rostlin je nejlepší období vegetačního klidu. To je čas od pozdního podzimu až do časného jara. Je to období, kdy se růst zpomaluje či zastavuje a netvoří se příliš aktivně nová pletiva. Toto období je vhodné pro výsadbu prostokořenných sazenic, což jsou rostliny s nahými kořínky bez kořenového balu.
Kdy se vysazují keře
Stromy s obnaženými kořeny je možné sázet až do března. Během října a listopadu je nechte uložené v chladném sklepě nebo skladu. Jedná se zejména o rané růže, listnaté keře, živé ploty a malé stromy. Stromy, které mají kořenový bal, je možné sázet až do začátku května.
Kdy je vhodné přesadit smrk
Podzim je nejvhodnější doba na vysazování a přesazování jehličnanů. Přesazujeme zejména pokud nám začnou žloutnout jehličky. Jako vždy je nejdůležitější výběr správných druhů vzhledem k podmínkám a stanovištím.
Kdy přesazovat tis
Ideální jsou taková období, kdy stromy přirozeně nemají listy – tedy na jaře před rašením a na podzim po jejich opadu. V zimě nepřesazujeme, rostliny mají období vegetačního klidu, půda navíc bývá z části nebo zcela zmrzlá a ani technicky není přesazení možné provést.
Co se dá sázet v létě
V červenci můžete vysít mrkev, černou ředkev, červenou řepu, kedluben, zeleninový fenykl, brokolici, endivii, mangold i špenát a sklizně se spolehlivě dočkáte. Je také čas pro výsev zimní zeleniny: růžičkové kapusty, kadeřávku, póru.
Jak často má dub žaludy
Rozmnožování dubů
Plodem dubu je žalud, nažka v horní části schovaná v miskovité číšce. Pomocí žaludů se duby rozmnožují. Žaludy zrají 6-24 měsíců v závislosti na druhu.
Na čem roste žalud
Žalud (odborně glans) je nepukavý suchý plod, charakteristický pro dub a litokarpus z čeledi bukovité.
Kdy zasít semínka
Během února a března je totiž ideální čas začít si předpěstovat určité plodiny. Nováček sice tuto dobu promeškal, ale může se připravit na příští rok, aby opět nezaspal. Na svém parapetu již od února můžete začít předpěstovat plodiny nebo zkusit klíčivost semínek. S předpěstováním či zaséváním začínáme již v únoru.
Co se dá sázet v červenci
V červenci spíše sklízíme, na uprázdněné záhony ale můžeme stále zasít zeleninu s kratší vegetační dobou. Hodí se červená řepa, která do podzimu vyroste alespoň do malých bulviček, listový nebo ledový salát, špenát, roketa, polníček, pekingské zelí, raná karotka, kedlubny a různé odrůdy ředkví a ředkviček.
Jak daleko od sebe sázet tis
Na co však pozor – téměř celá rostlina tisu je jedovatá, s jedinou výjimkou červeného míšku chránícího semena, který je oblíbenou potravou ptactva. Rozestupy mezi jednotlivými rostlinami volíme podle výšky živého plotu; od 30 cm pro obrubové plůtky do půl metru po 70 cm na vysoké živé ploty okolo 1,5 – 2 metrů.
Jak daleko od sebe sázet cypřiše
Cypřiš není náročný na pěstování. Spíše je třeba si uvědomit hned na začátku, jak vysokého živého plotu chcete docílit a podle toho jej i vysadit. Ve vhodných podmínkách dokáže narůst i 0,8m – 1 m za rok. Pokud má být plot vysoký nad 4 m, výsadba musí být alespoň 1m od sebe.
Jak zachránit usychající smrk
Je nutná opakované velmi intenzivní zalití ke kořenům, spíš pomůže u dosud nenapadených stromů. Desítky litrů vody, ne jen nějaké kropení konví!! Pak proudovou vodou řádně prolít korunu stromu. A pak se modlit, aby strom přežil.
Jak daleko od sebe sázet jehličnany
Jak daleko od sebe jehličnany sázet Silně vzrůstné druhy se sází 2–4 m od sebe, středně vzrůstné 0,8–1,5 m od sebe, zakrslé druhy 0,5–1 m od sebe.
Co je jedovaté na tisu
Tisu vyhovuje úrodná, vlhčí půda, ale dobře roste i na kamenitých stráních. Bohužel méně známá je jeho jedovatost. Prudce jedovatý je totiž celý strom, s výjimkou jeho plodů – červených míšků (epimatium).
Kdy dát sazenice ven
Obvykle po Zmrzlých v druhé polovině května, kdy je riziko posledních jarních mrazíků minimální. Ve vyšších polohách nad 350 m n. m. až koncem května, případně počátkem června. Důvodem je citlivost rajčat i ke slabým mrazíkům, které je během jediné noci mohou sežehnout a zničit.
Jaké plody má dub
Žalud (odborně glans) je nepukavý suchý plod, charakteristický pro dub a litokarpus z čeledi bukovité. Žaludy jsou složené z oříšku a číšky.
Jak hluboko sázet semínka
Sází se tedy do hloubky velikosti semene. Pokud je například semeno velké půl centimetru, sází se do hloubky půl centimetru pod povrch. V případě, že máte malá semena o velikosti jen půl milimetru (nebo dokonce ještě menší), můžete je jen rozsít po povrchu a mírně zatlačit do substrátu.
