Kdy skončily bony
Zákazník však musel zaplatit bony (uměle vytvořeným platidlem), které se daly sehnat jedině přes známého, nebo přes veksláky, jejich pouliční distributory. Přesně před 20 lety (1. 7. 1992) však bony skončily.
Kdo mohl nakupovat v Tuzexu
V Tuzexu nakupoval každý, kdo na to měl, za valuty nebo speciální poukázky – bony. V některých jiných státech východního bloku se někdy i velmi přísně kontrolovala totožnost zákazníků, u nás panoval nejvolnější režim, jaký si lze představit. I při směně valut za bony nikdo obvykle nezkoumal, odkud je prodávající má.
Co se dalo koupit v Tuzexu
V prodejnách TUZEX jste si mohli koupit věci, o nichž jste snili a které jinak nebyly v celém RVHP ke koupi. Džíny „Rifle“, žvýkačky, značkový alkohol a cigarety, kalkulačky, videopřehrávače, ale i naše a západní automobily a další a další výrobky, které jsme znali jenom ze zahraničních filmů a časopisů.
Čím se platilo v Tuzexu
Bony (tuzexové poukázky, tuzexové koruny) byly poukázky, kterými se platilo zahraniční nebo luxusní zboží ve speciálních prodejnách Tuzex. Bony bylo možné oficiálně získat pouze při povinné výměně za valuty. Bony nebyly zpětně směnitelné a platily pouze na území ČSSR.
Který automobil nebylo možné zakoupit v Tuzexu
V Mototechně šla koupit vlastně jen auta ze socialistického bloku, pro „západní“ vozy jste museli do Tuzexu. Výjimku tvořilo pár modelů Renault, Peugeot a Fiat.
Kde byly prodejny Tuzexu
Po měnové reformě v roce 1957 se reformoval i Darex na jednu z nejslavnějších značek socialismu – Tuzex (zkratka z tuzemského exportu). Tuzex měl v Praze hned několik prodejen, například ve Štěpánské ulici, Krymské, na rohu Spálené a Vodičkovy, či na Tylově náměstí.
Co to byli bony
Tuzex byla v dobách československého socialismu a dočasně ještě po Sametové revoluci síť obchodů, ve kterých se za valuty zahraničních měn nebo tuzexové poukázky (tzv. bony) mohlo koupit zahraniční, zejména západní zboží, které nebylo v normální síti prodejen k dispozici.
Co to je Vexlaci
Vekslákem se nejčastěji stávali lidé, kteří přišli do styku se západními turisty a uměli jazyky. Byli to číšníci a jiní pracovníci v hotelech, turističtí průvodci, řidiči autobusů a další podobné profese. Šikovní veksláci si během krátké doby vytvořili vlastní klientelu, od které valuty kupovali.
Jak fungovaly bony
Bony bylo možné oficiálně získat formou mzdy za práci v zahraničí. Zpravidla vše se praktikovalo tak, že zaměstnavatel sám převáděl mzdu pracovníka ze zahraniční měny na tuzexové koruny a ty ukládal na soukromé konto pracovníka do banky. Bony nebyly zpětně směnitelné a platily pouze na území ČSSR.
Kdo vydaval bony
Bony bylo možné oficiálně získat formou mzdy za práci v zahraničí. Zpravidla vše se praktikovalo tak, že zaměstnavatel sám převáděl mzdu pracovníka ze zahraniční měny na tuzexové koruny a ty ukládal na soukromé konto pracovníka do banky. Bony nebyly zpětně směnitelné a platily pouze na území ČSSR.
