Kdo byl poslední Lucemburk na českém trůně
| Lucemburkové | |
|---|---|
| Vymření po přeslici | Eliška Zhořelecká |
| Poslední vládce | Zikmund Lucemburský |
| Současná hlava | není (rod vymřel) |
| multimediální obsah na Commons |
Kdo byl prvním Lucemburkem na českém trůně
Nástup Lucemburků na český trůn byl završen korunovací Jana Lucemburského a Elišky Přemyslovny v bazilice svatého Víta na Pražském hradě 7. února 1311. Nástup Jana Lucemburského na český trůn předznamenal dalších 130 let vlády Lucemburků v českých zemích.
Kdy nastoupili Lucemburkové na český trůn
Velkolepá svatba před 705 lety v německém Špýru přivedla na český královský trůn dynastii Lucemburků. Manželem osmnáctileté Elišky Přemyslovny se stal o čtyři roky mladší Jan Lucemburský.
Jak se dostal na trůn Jan Lucemburský
se zástupci domácího kléru i šlechty upínají k naději sňatku mladé Elišky Přemyslovny, dcery zesnulého a uznávaného Václava II. Za vhodného ženicha a budoucího českého krále vybrali Jana, syna tehdejšího významného politika evropských rozměrů, římského krále Jindřicha VII. z rodu Lucemburků.
Jak končí dynastie Lucemburků na českém trůnu
Dne 9. prosince 1437 vydechl ve Znojmě naposledy císař římský, král český a uherský, Zikmund Lucemburský v požehnaném věku 72 let. S ním vymřel po meči i rod Lucemburků. Podle dávné Karlovy smlouvy zdědil trůn Albrecht II.
Koho církev nepřijala za českého krále
V Českých zemích však Zikmund musel řešit složitější problémy. Za dob jeho vlády totiž v zemi propukly husitské války. Husité Zikmunda jako českého krále nepřijali.
Kdo řekl Toho bohdá nebude aby český král z boje utíkal
Mezi těmi, kteří nalezli na bojišti smrt, byl i český král Jan Lucemburský, v té době již zcela slepý. To mu však nezabránilo, aby se boje se vší prudkostí zúčastnil. Je znám jeho proslulý výrok z tohoto dne: „Toho bohdá nebude, aby český král z boje utíkal!
Co řekl Jan Lucemburský před smrti
Mezi těmi, kteří nalezli na bojišti smrt, byl i český král Jan Lucemburský, v té době již zcela slepý. To mu však nezabránilo, aby se boje se vší prudkostí zúčastnil. Je znám jeho proslulý výrok z tohoto dne: „Toho bohdá nebude, aby český král z boje utíkal!
Co se stalo v roce 1316
Dne 30. května 1316, na Boží hod svatodušní byl v katedrálním pražském chrámu za přítomnosti arcibiskupa trevírského Balduina Lucemburského pokřtěn mohučským arcibiskupem Petrem z Aspeltu. Shodou okolností byli tehdy v Praze oba na návštěvě. V zemi stále nebylo zažehnáno nebezpečí vnitřní války.
Kdy byl Zikmund Lucemburský uznán českým králem
| Zikmund Lucemburský | |
|---|---|
| Období | 1433–1437 |
| Korunovace | 31. května 1433 |
| Předchůdce | Karel IV. Lucemburský |
| Nástupce | Fridrich III. Habsburský |
Kdo to byl Zikmund Lucemburský
Diplomat i válečník, reformátor církve a muž, který hovořil sedmi jazyky a miloval rytířské turnaje: tím vším byl Zikmund Lucemburský (14. února 1368, Norimberk nebo Praha – 9. prosince 1437, Znojmo), nejperspektivnější ze synů Karla IV.
Kdo byl král diplomat
Jan Lucemburský byl nazýván „král – cizinec“, „král – diplomat“ nebo „poslední rytíř“. Jan rozšířil území českého státu, trvale získal od císaře Chebsko.
Co pronesl Jan Lucemburský před svou smrtí
Jan Lucemburský vyčkával se svými rytíři v záloze. Svého raněného syna Karla nechal odvést do bezpečí a vyzval svou družinu, aby po jeho boku chránila českou čest. Na prosby, aby se sám spasil, pronesl slepý král cizinec památnou větu: „Toho bohdá nebude, aby král český z boje utíkal! “
Co udelal Zikmund
Zikmund byl úspěšný i jinde: v roce 1411 převzal i korunu římského krále, v roce 1433 se stal římským císařem, a také jako první císař Svaté říše římské navštívil Anglii. Svoláním církevního koncilu do Kostnice Zikmund Lucemburský ukončil nepřehledné papežské schizma, kdy měla katolická církev hned tři papeže současně.
Kdo je Petr z Aspeltu
| Petr z Aspeltu | |
|---|---|
| Alma mater | Boloňská univerzita Padovská univerzita Pařížská univerzita |
| Povolání | lékař a katolický kněz |
| Nábož. vyznání | katolická církev |
| Funkce | diecézní biskup (od 1297) mohučský arcibiskup (1306–1320) katolický arcibiskup (od 1306) biskup kurfiřt … více na Wikidatech |
Co se stalo v roce 1346
Bitva u Kresčaku se odehrála v sobotu 26. srpna 1346, v 9. roce stoleté války, nedaleko města Kresčak (francouzsky Crécy, latinsky Cresciacum) v severní Francii.
Co se stalo v roce 1347
Slavnost korunovace Karla Lucemburského českým králem a francouzské princezny Blanky z Valois českou královnou se konala 2. září roku 1347 a celebroval ji první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic. Stěžejní část obřadu se odehrávala na Pražském hradě v tehdy ještě románské Spytihněvově bazilice sv.
Jak dlouho byl Zikmund ceskym kralem
Václav IV.
února 1361, Norimberk – 16. srpna 1419, Nový hrad u Kunratic) byl syn českého krále a římského císaře Karla IV. a jeho třetí ženy Anny Svídnické. Na český trůn nastoupil jako sedmnáctiletý a vládl 41 let, do té doby nejdéle ze všech českých králů.
Koho cirkev Neprijala za českého krále
Husité Zikmunda jako českého krále nepřijali. Právoplatným českým králem se tedy stal až po skončení dlouholetých husitských válek. Rok po přijetí Zikmunda Lucemburského na trůn však tento panovník zemřel a spolu s ním roku 1437 vymřela dynastie Lucemburků po meči.
Co se stalo v roce 1437
26. července – V Chebu se konal říšský sněm, který svolal císař a král Zikmund Lucemburský. 9. prosince – Při cestě do Uher zemřel ve Znojmě český král a císař Svaté říše římské Zikmund Lucemburský a jeho smrtí vymírá lucemburský rod.
Jak se dostali Lucemburkové na český trůn
Jak se Lucemburkové dostali na český trůn Po smrti Václava III., posledního přemyslovského vladaře, bylo potřeba obsadit český trůn. Krátce se na něm vystřídalo několik panovníků, až část české šlechty požádala budoucího římskoněmeckého krále Jindřicha VII. Lucemburského, aby novou hlavu království vybral.
Kdo je Král cizinec
Jan byl výborný diplomat s mnoha styky na evropských dvorech, v diplomacii se pohyboval jako ryba ve vodě. Což samozřejmě zároveň znamenalo, že v Čechách pobýval málo, a proto si zde také vysloužil přízvisko král cizinec. Nicméně díky svým zahraničním aktivitám zajistil ochranu českého království zvenčí.
Co bylo příčinou stoleté války
Záminkou k válce byl spor o nárok na francouzský trůn po vymření rodu Kapetovců (1328 zemřel Karel IV. Krásný bez mužských potomků). Anglický král Eduard III. byl však příbuzný rodu Kapetovců po přeslici.
Co se stalo v roce 1344
1344, 30. dubna – papež Klement VI. vydal v Avignonu bulu, v níž pražské a olomoucké biskupství vyňal z pravomoci arcibiskupství mohučského a pražské biskupství povýšil na arcibiskupství. Téhož dne papež potvrdil zřízení kolegia mansionářů při Svatovítském chrámu.
Kdo vladl před Zikmundem
| Zikmund Lucemburský | |
|---|---|
| Korunovace | 28. července 1420 |
| Předchůdce | Václav IV. |
| Nástupce | Albrecht II. |
| uherský král |
