Která nebo jaká
Odpověď: Nic extra formálního, nebude to žádná snobárna. Zájmeno „který“ používáme, když se ptáme na výběr. Zájmeno „jaký“ je namístě, když se zajímáme o vlastnosti (ale v hovorovém jazyce ho někdy vídáme i tam, kde by mělo být „který“). Jaké to má praktické důsledky
Archiv
Jaký který čí
Zájmena vztažná připojují vedlejší věty a jsou stejná jako zájmena tázací, navíc zahrnují JENŽ (např. Nevěděl, CO chce). Příklady: kdo, co, který, jaký, čí, jenž. Zájmena neurčitá vyjadřují neurčitost osoby, věci nebo vztahu.
Který pravopis
skloňováníEditovat
| číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| pád \ rod | mužský životný | ženský |
| nominativ | který | které |
| genitiv | kterého | kterých |
| dativ | kterému | kterým |
Co je skloňování podstatných jmen
Skloňování (deklinace) je jmenná flexe, tedy ohýbání slovních druhů, jako jsou podstatná jména, přídavná jména, zájmena, číslovky, členy apod. Je obdobou časování sloves. Skloňování spočívá v obměnách tvarů slovní jednotky (lexému), aniž by přitom došlo ke změně jejího základního významu.
Která jaká
Tato dvě tázací zájmena mají význam rozdílný, a nelze je tedy zaměňovat podle libosti. Zájmenem jaký se tážeme na vlastnost nebo jakost předmětu; ve větách vztažných pak stává zájmeno jaký tehdy, když v příslušné větě řídící je nebo se dá doplnit souvztažné zájmeno takový.
Jak se ukazuje na zájmena
U zájmen určujeme následující: jmenný rod (životnost), číslo, pád vzor a druh. Nutno říci, že při určování kategorie rodu, čísla a pádu nám pomůže podstatné jméno, které se k zájmenu váže.
Jaký je slovní druh která
vztažná zájmena (kdo, co, který, jaký, čí, jenž), číslovky (kolik, kolikátý, kolikrát) a příslovce (kde, kam, kdy, jak) v sobě spojují funkci podstatného jména (resp. přídavného jména nebo příslovce) a podřadící spojky. Tázací zájmena (resp.
Jaké zájmeno je který
Zájmena vztažná připojují vedlejší věty a jsou stejná jako zájmena tázací, navíc zahrnují JENŽ (např. Nevěděl, CO chce). Příklady: kdo, co, který, jaký, čí, jenž. Zájmena neurčitá vyjadřují neurčitost osoby, věci nebo vztahu.
Kdy se píše čárka před Který
Vedlejší věty mohou být uvozeny též vztažnými zájmeny kdo, co, který, jaký, čí, jenž. Takové vedlejší věty oddělujeme čárkou: V dílnách se už dlouho před Vánocemi rozhoduje, kdo si bude moci vzít volno. Komu ta záležitost prospěla nejvíc, Petr v té chvíli nevěděl. Čeho se nejvíc obával, nebyl schopen ani vyslovit.
Jak nahradit slovo která
KterýKterýjenžněkterýkterýkoli.
Jak skloňovat oči
koncovky ‑u/‑ovi (vzor „pán“) a ‑i/‑ovi (vzory „muž“ a „soudce“): inženýru/inženýrovi, Mojmíru/Mojmírovi, muži/mužovi, Hanuši/Hanušovi, soudci/soudcovi, zrádci/zrádcovi.
Jak se skloňuje hrad
skloňováníEditovat
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| dativ | hradu | hradům |
| akuzativ | hrad | hrady |
| vokativ | hrade | hrady |
| lokál | hradě / hradu | hradech |
Jaké jsou druhy vedlejších vět
Podle toho, jakou okolnost děje vyjadřují, je dělíme na různé druhy:místní → kdečasová → kdyzpůsobová → jakměrová → do jaké mírypříčinná → pročúčelová → za jakým účelempodmínková → za jakých podmínekpřípustková → i přes co
Jak se určují druhy vedlejších vět
Věta vedlejší příslovečnámístní – ptáme se otázkou Kdečasová – ptáme se otázkou Kdyzpůsobová – ptáme se otázkou Jakým způsobemmíry – ptáme se otázkou Do jaké mírypříčinná – ptáme se otázkou Z jaké příčinyúčelová – ptáme se otázkou Za jakým účelempodmínková – ptáme se otázkou Za jaké podmínky
Jaký je rozdíl mezi Tázacími a Vztažnými zájmeny
Zatímco tázací zájmena uvozují otázky a ptáme se jimi na osobu, věc či vlastnost, zájmena vztažná naopak vyjadřují vztah vedlejší věty k nějakému členu věty řídící (většinou k podstatnému jménu).
Co je slovo Které
Slovo které je zájmeno. Jinak pro kontrolu slovních druhů lze snadno využít Slovník spisovné češtiny, u slov bývá uveden právě i slovní druh, ke kterému patří.
Co je slovo Který
vztažná zájmena (kdo, co, který, jaký, čí, jenž), číslovky (kolik, kolikátý, kolikrát) a příslovce (kde, kam, kdy, jak) v sobě spojují funkci podstatného jména (resp. přídavného jména nebo příslovce) a podřadící spojky.
Který Jaký je to slovní druh
vztažná zájmena (kdo, co, který, jaký, čí, jenž), číslovky (kolik, kolikátý, kolikrát) a příslovce (kde, kam, kdy, jak) v sobě spojují funkci podstatného jména (resp. přídavného jména nebo příslovce) a podřadící spojky. Tázací zájmena (resp.
Který co
Zájmena vztažná připojují vedlejší věty a jsou stejná jako zájmena tázací, navíc zahrnují JENŽ (např. Nevěděl, CO chce). Příklady: kdo, co, který, jaký, čí, jenž. Zájmena neurčitá vyjadřují neurčitost osoby, věci nebo vztahu.
Která a která čárka
Jak to je Máte to naprosto správně (tedy bez čárky). Jedná se o dvě souřadně spojené věty vedlejší, které jsou spojené pomocí "a" v poměru slučovacím, takže už čárka není zapotřebí. Jiné by to bylo například ve větě: "Přišel Pepík, který měl být včera doma, ale který šel do kina."
Kde se píše čárka ve větě
V souvětí souřadném čárka vždy odděluje jednotlivé věty (podmět + přísudek, podmět + přísudek…) a píše se před spojkou. Výjimku tvoří spojky a, i, nebo, či, před nimi se čárka nepíše, pokud jsou spojované věty v poměru slučovacím. Pokud jsou věty v jiném poměru, píše se čárka i před těmito spojkami.
Kterou synonymum
synonymaEditovat(v obecném jazyce) jakou.(v obecném jazyce) jakou.již, (po předložce) niž; (v obecném jazyce) jakou.jíž, (po předložce) níž; (v obecném jazyce) jakou.
Jak správně oslovovat příjmením
Kdybyste chtěla k oslovení připojit titul, nebo oslovit příjmením i jménem, musíte použít 5. pádu: pane doktore/inženýre Nováku; Petře Nováku, apod. Pokud jde o zakončení: vzor pán není striktním předpisem, jak skloňovat, nýbrž vybraným slovem, které má případy shrnovat.
Jak se skloňuje příjmení
— Délka kmenové samohlásky se u příjmení neměnívá: Vítr — Vítra, Mráz — Mráze, Vrána — s Vránou, Lípa — s Lípou, Skála — s p. Skálou, u Skálů atd. Příjmení, která vznikla z obecných jmen osobních (Žák, Truhlář…), nemají ovšem příčiny měniti své původní skloňování. Změna významu však vytvořuje i zde některé zvláštnosti.
Jak se skloňuje břeh
skloňováníEditovat
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| akuzativ | břeh | břehy |
| vokativ | břehu | břehy |
| lokál | břehu | březích |
| instrumentál | břehem | břehy |
