Které osoby nejsou považovány za subjekt osobních údajů?

Co nejsou osobní údaje

Příklady údajů, které nejsou pokládány za osobní, zahrnují:

registrační číslo společnosti, e-mailová adresa, jako je například [email protected] , anonymizované údaje.

Kdo je zpracovatelem osobních údajů

Zpracovatel je fyzická nebo právnická osoba, orgán veřejné moci, agentura nebo jiný subjekt, který zpracovává osobní údaje pro správce. Pro získání postavení zpracovatele jsou dvě základní podmínky: jedná se o samostatný subjekt ve vztahu ke správci a osobní údaje zpracovává jménem správce.

Kdo je příjemcem osobních údajů

Příjemce je jakýkoli subjekt, kterému jsou sdělovány osobní údaje. Příjemce není subjekt, který zpracovává osobní údaje za účelem inspekce, dohledu a regulace související s výkonem veřejné moci. Zákon o ochraně osobních údajů používá pojem „příjemce“, ale blíže jej nespecifikuje. Příjemce je obvykle správce údajů.

Kdo může zpracovávat osobní údaje

Osobní údaje zpracovávají zpracovatelé, kteří na základě zvláštního zákona, pověření či zmocnění správcem zpracovávájí tyto osobní údaje jménem správce. Jsou jimi fyzické či právnické osoby, agentury, orgán veřejné moci atp.

Co není osobním údajem

Co se nepovažuje za osobní údaj

Jde především o následující: registrační číslo společnosti, e-mailová adresa jako je například [email protected]. anonymizované údaje.

Co je považováno za zpracování osobních údajů

Zpracováním je jakákoli operace nebo soubor operací s osobními údaji nebo soubory osobních údajů, který je prováděn pomocí či bez pomoci automatizovaných postupů, jako je shromáždění, zaznamenání, uspořádání, strukturování, uložení, přizpůsobení nebo pozměnění, vyhledání, nahlédnutí, použití, zpřístupnění přenosem, …

Kdo může být správcem osobních údajů

Správcem může být jakýkoli subjekt. Správcem může být i fyzická osoba, pokud zpracovává osobní údaje způsobem, že tento způsob již vylučuje uplatnění výjimky osobní či domácí činnosti, resp. pokud nejde o nakládání s osobními údaji, které ještě nesplňuje definici jejich zpracování.

Kdo může být pověřencem pro ochranu osobních údajů

Prakticky by tedy měl být pověřencem někdo, kdo má určité právní povědomí o ochraně osobních údajů a pokud jsou osobní údaje zpracovávány automatizovaně v rámci informačních technologií, tak aby měl povědomí i o fungování těchto technologií. Takže optimální je právník zkřížený s IT odborníkem.

Kdo je správce údajů

Správce údajů určuje účely, pro něž se osobní údaje zpracovávají, a také příslušné prostředky. Pokud tedy vaše společnost/organizace určí, „proč“ a „jak“ by se osobní údaje měly zpracovávat, je správcem údajů.

Kdo je subjektem údajů dle GDPR

Subjektem údajů je fyzická osoba, jíž se osobní údaje týkají. Subjekt údajů není právnická osoba. Údaje vztahující se k právnické osobě tak nejsou osobními údaji. Osobní údaje mohou být pouze ve vztahu k žijící fyzické osobě, jelikož Obecné nařízení vylučuje svoji působnost na údaje o zesnulých osobách.

Kdy lze zpracovávat osobní údaje

zpracování je nezbytné pro účely oprávněných zájmů příslušného správce či třetí strany, kromě případů, kdy před těmito zájmy mají přednost zájmy nebo základní práva a svobody subjektu údajů vyžadující ochranu osobních údajů.

Co nepatří do GDPR

Zvláštní kategorie osobních údajů jsou takové osobní údaje, které vypovídají o rasovém či etnickém původu, politických názorech, náboženském vyznání či filozofickém přesvědčení, členství v odborech, zdravotním stavu či o sexuálním životě nebo sexuální orientaci fyzické osoby.

Co patří mezi práva subjektů údajů

Subjekt údajů má právo na to být informován o zpracování jeho osobních údajů. Tím se rozumí právo na určité informace o zpracování jeho osobních údajů. Jde zejména o informace o účelu zpracování, totožnosti správce, o jeho oprávněných zájmech, o příjemcích osobních údajů.

Která z následujících kategorii osobních údajů patří mezi zvláštní kategorie osobních údajů

Zvláštní kategorie osobních údajů jsou takové osobní údaje, které vypovídají o rasovém či etnickém původu, politických názorech, náboženském vyznání či filozofickém přesvědčení, členství v odborech, zdravotním stavu či o sexuálním životě nebo sexuální orientaci fyzické osoby.

Která z následujících možnosti patří k úkolům pověřence pro ochranu osobních údajů

Jaké jsou úkoly pověřence pro ochranu osobních údajů Především poskytování informací a poradenství správci či zpracovateli, včetně zaměstnancům, kteří se na zpracování podílejí. Pověřenec dále monitoruje soulad zpracování s Obecným nařízením a dalšími předpisy.

Kdo je odpovědný za zabezpečení osobních údajů

Odpovědnost za zpracování osobních údajů nese správce osobních údajů. V případě, že zpracování za správce provádí také zpracovatel, za zpracování odpovídají oba.

Kdo je pověřenec pro ochranu osobních údajů

Pověřenec pro ochranu osobních údajů dohlíží na systém ochrany osobních údajů. Jeho povinností je poskytovat poradenství správcům a zpracovatelům, kteří se podílejí na zpracování osobních údajů, o jejich povinnostech v oblasti ochrany osobních údajů.

Na koho se vztahuje GDPR

Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) se vztahuje na všechny úřady, podniky i jednotlivce, kteří zpracovávají na území Evropské unie osobní údaje nebo o takovém zpracování rozhodují.

Na co má nové subjekt osobních údajů právo

Subjekt údajů má právo na to být informován o zpracování jeho osobních údajů. Tím se rozumí právo na určité informace o zpracování jeho osobních údajů. Jde zejména o informace o účelu zpracování, totožnosti správce, o jeho oprávněných zájmech, o příjemcích osobních údajů.

Co patří mezi zvláštní kategorii osobních údajů

Zvláštní kategorie osobních údajů jsou takové osobní údaje, které vypovídají o rasovém či etnickém původu, politických názorech, náboženském vyznání či filozofickém přesvědčení, členství v odborech, zdravotním stavu či o sexuálním životě nebo sexuální orientaci fyzické osoby.

Co patří do kategorie osobních údajů

Zvláštní kategorie osobních údajů jsou takové osobní údaje, které vypovídají o rasovém či etnickém původu, politických názorech, náboženském vyznání či filozofickém přesvědčení, členství v odborech, zdravotním stavu či o sexuálním životě nebo sexuální orientaci fyzické osoby.

Kdo je hlavním regulátorem ochrany osobních údajů v České republice

101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. Do té doby museli všichni, kterých se toto nařízení týká, upravit způsob zpracování osobních údajů. V České republice je v oblasti ochrany údajů hlavním regulátorem Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ).

Kdo musí mít pověřence

Pověřenec musí být dosažitelný všem správcům (a fyzickým osobám, jejichž údaje zpracovávají), ne však nutně fyzicky – stačí, když bude například na e-mailu a telefonu.

Kde má subjekt údajů právo podat stížnost která se týká zpracování jeho osobních údajů

Jsou-li žádosti podané subjektem údajů zjevně nedůvodné nebo nepřiměřené, může správce uložit žadateli administrativní poplatek nebo odmítnout žádosti vyhovět. Subjekt údajů má právo podat žádost, stížnost či podnět ke zpracování osobních údajů dozorovému úřadu.

Co se považuje za zpracování osobních údajů

Zahrnuje shromáždění, zaznamenání, uspořádání, strukturování, uložení, přizpůsobení nebo pozměnění, vyhledání, nahlédnutí, použití, zpřístupnění přenosem, šíření nebo jakékoliv jiné zpřístupnění, seřazení či zkombinování, omezení, výmaz nebo zničení osobních údajů.