Jak poznat vztažné zájmeno
Zájmena vztažná připojují vedlejší věty a jsou stejná jako zájmena tázací, navíc zahrnují JENŽ (např. Nevěděl, CO chce). Příklady: kdo, co, který, jaký, čí, jenž.
Archiv
Jaký je rozdíl mezi zájmeny Tázacími a Vztažnými
Zatímco tázací zájmena uvozují otázky a ptáme se jimi na osobu, věc či vlastnost, zájmena vztažná naopak vyjadřují vztah vedlejší věty k nějakému členu věty řídící (většinou k podstatnému jménu).
Co je to vztažné zájmeno
Vztažná zájmena spojují stejně jako spojky a vztažná příslovce souvětí. Mezi vztažná zájmena řadíme zájmena kdo, co, který, jaký, čí, jenž Vedlejší věty, jež připojujeme vztažnými zájmeny a příslovci, nazýváme vztažné (Muž, který včera přijel, … Navštívila místo, kde se narodila.
Archiv
Co je tázací zájmeno
zájmena tázací (též interogativa) – kdo, co, jaký, který, čí zájmena vztažná (též relativa) – kdo, co, jaký, který, čí, jenž
Jaké jsou druhy zájmen
Druhy zájmen
| druh zájmen | zájmena |
|---|---|
| UKAZOVACÍ | ten, tento, tenhle, onen, takový, týž, tentýž + sám |
| TÁZACÍ | kdo co jaký který čí (+ přípona -pak -že) |
| VZTAŽNÁ | kdo, co, jaký, který, čí, jenž |
| NEURČITÁ | viz schéma pod tabulkou |
Kdy použít zájmeno svůj
Zvratné přivlastňovací zájmeno svůj užijeme tehdy, jestliže přivlastňovaná věc, event. osoba patří osobě/věci, která je ve větě původcem děje (typicky podmětem): Pavel vychovává své děti dobře. Starý hrad skrývá svá tajemství. Jdem (= my) za svou pravdou dál.
Jak poznat druhy zájmen
Druhy zájmenosobní (on, já, ty)přivlastňovací (náš, jejich, vaše)ukazovací (ten, ta, to)tázací (kdo, co, který)vztažná (kdo, co, jenž)neurčitá (kdokoli, cosi, každý, všichni)záporná (nikdo, nic, žádný)
Jaký druh zájmena je tě
Přehled druhů zájmen
| Druhy zájmen | Příklady |
|---|---|
| osobní | já, ty, on, ona, ono, my, vy, oni, ony, ona, se |
| přivlastňovací | můj, tvůj, jeho, její, náš, váš, jejich, svůj |
| ukazovací | ten, tenhle, tento, onen, takový, týž, tentýž, sám |
| tázací | kdo, co, jaký, který, čí |
Jaký druh zájmena je slovo nám
Zájmena přivlastňovací určují, že někomu něco patří (např. MŮJ pes, JEHO taška). Příklady: můj, tvůj, jeho, její, náš, váš, jejich, svůj.
Jaký druh zájmena je toho
Zájmena ukazovací slouží k označení něčeho nebo ukázání na něco (např. TOHLE auto, TA židle). Příklady: ten, tento, tenhle, onen, takový, týž, tentýž, sám.
Jaký druh zájmena je tobě
Místo zájmena já použijemeve větě ukazovací zájmeno TY (TEBE, TOBĚ).
Jak určit druhy zájmen
U zájmen určujeme následující: jmenný rod (životnost), číslo, pád vzor a druh. Nutno říci, že při určování kategorie rodu, čísla a pádu nám pomůže podstatné jméno, které se k zájmenu váže.
Kdy použít své
Zvratné přivlastňovací zájmeno svůj je takový nejmladší bratříček k osobním přivlastňovacím zájmenům můj, tvůj, jeho apod. Nikdo ho nemá rád, ale musí mu všichni věnovat pozornost. Zájmeno svůj užijeme tehdy, pokud přivlastňovaná věc nebo osoba patří osobě/věci, která je ve větě podmětem: Kamil posekal svoji zahradu.
Jaký druh zájmena je jenž
Zájmena vztažná připojují vedlejší věty a jsou stejná jako zájmena tázací, navíc zahrnují JENŽ (např. Nevěděl, CO chce). Příklady: kdo, co, který, jaký, čí, jenž.
Jaký druh zájmena je jí
Druhy zájmen
| druh zájmen | zájmena |
|---|---|
| PŘIVLASTŇOVACÍ | můj, tvůj, jeho, její, náš, váš, jejich + svůj |
| UKAZOVACÍ | ten, tento, tenhle, onen, takový, týž, tentýž + sám |
| TÁZACÍ | kdo co jaký který čí (+ přípona -pak -že) |
| VZTAŽNÁ | kdo, co, jaký, který, čí, jenž |
Jaké zájmeno je ti
Zájmeno ti – osobní (Podal ti knihu.) X zájmeno ukazovací (Ti to ale umí.) Zájmeno jeho – přivlastňovací (Jeho kniha se nám líbila.)
Jak se poznají zájmena
Zájmena jsou ohebný slovní druh. Ve větě obvykle zastupují podstatná nebo přídavná jména, případně je blíže určují. Příklady zájmen: já, my, ona, náš, jejich, jaký, někdo, žádný, se, jenž. Mluvnické kategorie zájmen: pád, číslo, rod, druh, vzor (ne všechna zájmena mají všechny kategorie).
Jaké je zájmeno toho
Vzory zájmen
| tvrdý vzor ten | příklad | |
|---|---|---|
| 1. pád | ten | onen |
| 2. pád | toho | onoho |
| 3. pád | tomu | onomu |
| 4. pád | toho | onoho |
Kdy použít svůj a můj
Obecná zásada při volbě správného zájmena můj/svůj zní: Jestliže se dané zájmeno týká podmětu věty, který je současně také vlastníkem, musíme můj nahradit zvratným přivlastňovacím zájmenem svůj. To stejné platí, jedná-li se o zájmena jeho a náš. Já vítám (kdo, co – podmět nevyjádřený) a já jsem vlastníkem domu.
Jaké je zájmeno tebe
Místo zájmena já použijemeve větě ukazovací zájmeno TY (TEBE, TOBĚ).
Jaké zájmeno je mě
Při skloňování zájmena já píšeme mě ve 2. a 4. pádě, mně ve 3. a 6.
