Co tvoří stát
Stát je základní územní mocenská jednotka, instituce (či organizace) disponující mocí vládnout, soudit a vytvářet zákony společnosti (státu). Stát je vymezen státní mocí, státním lidem (státním občanstvím) a státním územím.
Co všechno musí mít stát
Státní symboly jsou:velký státní znak.malý státní znak.státní barvy.státní vlajka.vlajka prezidenta republiky (tzv. prezidentská standarta)státní pečeťstátní hymna.
Jaké úkoly má stát
právní – zajišťuje občanům práva, legislativa atd.. bezpečnostní – chrání občany uvnitř státu – majetek, finance, zdraví -> policie, armáda, tajné služby. ekonomická – ekonomicky zajišťuje chod státu, daně.
Co je to prvotní tvoření státu
První „státy“ vznikají už v období starověku, a to když kočovné kmeny zanechaly kočovného života, trvale se usadily, ohraničily si svá území a střežili je. Staří Řekové nazývali „první stát“ POLIS, tímto rozuměli město a jeho nejbližší zemědělské okolí, například Athény nebo Sparta.
Co charakterizuje stát
Instituce, která může vládnout určité společnosti. Vytváří její zákony a má dovoleno soudit její prohřešky. Stát charakterizuje státní moc a její forma, například demokracie, občané, lidé žijící na jeho území a vymezení tohoto území.
Kdo řídí stát
Prezident republiky je hlavou státu a je volen přímou volbou na pětileté volební období. K jeho pravomocem patří jmenování a odvolávání vlády a jejích členů, svolávání zasedání Poslanecké sněmovny a případné rozpouštění Poslanecké sněmovny.
Co to je právní stát
Právní stát (anglicky rule of law, německy Rechtsstaat, francouzsky état de droit) je takový stát, kdy výkon státní moci je omezen a podřízen zákonu. Vztah mezi občanem a státem je vymezen pomocí práva. Podle ideje právního státu by stát měl sloužit občanovi, nikoli naopak.
Co vše musí být splněno aby vznikl nový stát
Kromě vnitřní výkonné moci, kde stát má neomezenou moc, musí mít každý stát i vnější moc. Tedy fungující armádu a také svrchovanost a právní subjektiitu, nový stát musí být mezinárodní komunitou již vzniklých států uznávaný jako samostatný stát.
Kdo má výkonnou moc v ČR
Vláda České republiky je definována jako vrcholný orgán výkonné moci. Skládá se z předsedy, místopředsedů vlády a ministrů. Předseda vlády je jmenován prezidentem republiky, který poté na návrh předsedy jmenuje i ostatní členy vlády.
Kdo kontroluje Vláďu
Vláda je odpovědna Poslanecké sněmovně. Poslanecká sněmovna má tedy významnou úlohu – podílí se na ustanovování nové vlády (společně s prezidentem) a následně kontroluje její činnost.
Co zakon nezakazuje
Orgány veřejné moci smějí v právním státě činit jen to, co jim zákon výslovně dovoluje, zatímco občan v právním státě smí činit vše, co zákon výslovně nezakazuje (Každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit něco, co zákon neukládá).
Co je to právo
2.1. Pojem právo. Právo je charakterizované jako "soubor pravidel chování, která jsou určená státem, a jejich dodržování je zajištěno státním donucením". To, že stát má možnost donutit subjekty dodržovat tato pravidla chování, je znakem, který odlišuje právní normy od ostatních pravidel společenského chování.
Co znamená uznání státu
2.2.1 Uznání státu
Uznání státu lze charakterizovat jako právní akt, na jehoţ základě bere jiţ existující stát na vědomí vznik státu nového, povaţuje jej za rovnocenného suveréna a subjekt mezinárodního práva a projevuje rovněţ svou vůli vstoupit s novým státem do určitých právních vztahů.
Kdo má nejvetsi moc v ČR
Prezident republiky je hlavou státu a je volen přímou volbou na pětileté volební období. K jeho pravomocem patří jmenování a odvolávání vlády a jejích členů, svolávání zasedání Poslanecké sněmovny a případné rozpouštění Poslanecké sněmovny.
Kdo v ČR moc výkonnou
V České republice výkonnou moc obstarává především vláda a prezident. Činnosti výkonné moci jsou podřízeny moci zákonodárné. Vláda nemůže vydávat zákony, pouze podzákonné předpisy – například vládní nařízení. Základní vymezení práv a povinností výkonné moci je zakotveno ve III.
Co je to pravni stát
Právní stát (anglicky rule of law, německy Rechtsstaat, francouzsky état de droit) je takový stát, kdy výkon státní moci je omezen a podřízen zákonu. Vztah mezi občanem a státem je vymezen pomocí práva. Podle ideje právního státu by stát měl sloužit občanovi, nikoli naopak.
Jak funguje právo v ČR
Právní řád České republiky je hierarchicky uspořádán. V čele stojí Ústava a další ústavní zákony, které mají nejvyšší právní sílu a mohou být měněny zase jen ústavním zákonem. Pod ústavními zákony stojí zákony, na jejichž základě jsou vydávány prováděcí předpisy, které mají nejnižší právní sílu.
Jaké jsou druhy práva
Právní odvětví
V soukromém právu jsou nejdůležitějšími právními odvětvími občanské právo, rodinné právo, obchodní právo a lze sem zařadit i pracovní právo. V oblasti veřejného práva pak jde zejména o ústavní právo, trestní právo, správní právo a finanční právo.
Které státy nejsou mezinárodně uznané
Nečlenské státy OSN uznané alespoň jedním členským státem OSN
| Název | Nároky jiných států |
|---|---|
| Palestina | Izrael neuznává nezávislost Palestiny, přímo okupuje většinu palestinského území a nad autonomními částmi má kontrolu. |
| Západní Sahara | Maroko považuje Saharskou arabskou demokratickou republiku za součást svého území. |
Jak se dělí moc ve státě
Moc zákonodárná, moc výkonná a moc soudní jsou na sobě nezávislé, demokraticky kontrolovatelné a vzájemně vyvažované do rovnováhy. Naproti tomu vláda v totalitních režimech uplatňuje jednoty moci – neexistuje dělba na moc výkonnou, zákonodárnou a soudní.
Jak vznika vláda
Nejprve prezident republiky jmenuje premiéra a na jeho návrh pak zbytek členů vlády (předchozí případné pověření určité osoby jednáním o sestavení vlády je pouze neformální ústavní zvyklostí). Jmenovaná vláda pak musí do třiceti dnů požádat Poslaneckou sněmovnu o vyslovení důvěry.
Jaké jsou znaky právního států
Základními principy právního státu patří:Stát je založen na ústavnosti a ústavních právech občanů.Občanská společnost je rovným partnerem státu.Dělba moci.Soudní a výkonná moc jsou vázány zákonem (nejednají v rozporu se zákonem) a zákonodárná moc je vázána ústavou.
Co zákon nezakazuje
Orgány veřejné moci smějí v právním státě činit jen to, co jim zákon výslovně dovoluje, zatímco občan v právním státě smí činit vše, co zákon výslovně nezakazuje (Každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit něco, co zákon neukládá).
Co je to předpis
Právní předpis je pramen práva, označovaný také jako normativní právní akt, který je jednostranně vydán orgánem veřejné moci a který obsahuje jednu, zpravidla ale více právních norem jako obecně závazných pravidel chování nebo jejich složek.
Jaké státy jsou unitární
V ústavě unitárního státu je stanoveno, jaké kompetence má stát a jaké autonomní celky. Příkladem takových unitárních států jsou Finsko, Francie, Ukrajina, Itálie i Česká republika.
