Na co je pařeniště
Pařeniště je zahradnické zařízení, stavba, určená k předpěstování sadby, pěstování některých druhů zeleniny, nebo založení rostlin.
Kdy síť do pařeniště
Kdy založit pařeniště
Studený pařník je dobré založit už na podzim nebo před Novým rokem, aby pod ním zem příliš nepromrzla a první semínka nám nenastydla. Odmítala by pak klíčit. Vhodná doba na setí bývá koncem března, ale záleží na počasí a teplotě. Oproti tomu teplé pařeniště stačí založit až v půlce března.
Archiv
Kam umístit pařeniště
Místo pro pařeniště by mělo být dostatečně světlé, aby na ně dopadaly jižní paprsky. Avšak počítejte s tím, že v parném létě bude potřeba pařeniště dostatečně větrat a rostliny chránit před spálením. Pro tyto účely jsou pařeniště opatřená distančním kolíkem, který zabezpečí, aby se střecha pařeniště nezavřela.
Jak používat parník
U pařeniště teplého kopeme jámu do hloubky asi 50 – 60 cm. Na její dno nasypeme drenážní vrstvu z písku a nebo kačírku, stačí 5 cm. Na ni umístíme vrstvu kvalitního hnoje o mocnosti cca 30 – 40 cm. Na něj pak přijde zhruba 10 až 15 cm kvalitního kompostu.
Archiv
Kdy sazet do Parniku
Teplé pařeniště oséváme za příznivého počasí již na přelomu února a března. Začínáme s výsevem raných košťálovin, mrkve, ředkviček a salátu pro venkovní dubnovou výsadbu. Vyplatí se ponechat část pařeniště pro výsev teplomilných druhů a květin.
Kdy se má otevírat skleník
Některé jsou velmi citlivé na průvan. Denní doba větrání se liší podle toho, jaké je počasí právě je. V horkém létě klidně můžete skleník otevřít hned ráno, ale i když je na jaře nebo podzim přes den ještě velmi teplo, rána už budou chladnější. Proto je lepší větrat až později.
Co dát do Parniku
Výborné jsou na pěstování v pařeništi ředkvičky, nebo raný salát, ale i mrkev či jarní cibulky. Platí, že kořenová zelenina se nepředpěstovává, seje se rovnou do pařeniště. Dále se můžete hned zjara pustit do předpěstování kedluben, květáku, ale i kapusty nebo zelí, rajčat, paprik či cuket.
Co vysít na jaře
V druhé polovině března můžete bez obav začít vysévat na venkovní záhony ředkvičky, špenát, raný salát, hrách, kořenovou zeleninu, jarní česnek, kopr a červenou řepu. Přímo na záhon je možné vysévat také pór i červené a bílé zelí – před jeho vysetím je nutné záhon důkladně pohnojit a vyvápnit.
Jak správně připravit pařeniště
Pro přípravu pařeniště byste zem měli vykopat asi 50 cm do hloubky poté, co skončí mrazy. Následně vyložte výkop asi 10 silnou vrstvou listí či slámy a na ni pokládejte hnůj, ideálně koňský nebo kravský. Důležité je zahájit rozkladné procesy, které hmotu zahřívají.
Jak zalévat pařeniště
Ve sklenících a pařeništích bývají vysoké teploty, a proto je důležité zalévat rostliny pravidelně a vydatně. Ale pozor! Používejte pouze vodu odstátou. Pokud byste rostliny zalévali čerstvou studenou vodou, mohli byste jim způsobit teplotní šok.
Jak si vyrobit pařeniště
Při stavbě pařníku svépomocí si nejprve vyrobte spodní rám, a to spojením dřevěných nebo plastových dílů v pravém úhlu k sobě. Pak vytvořte víko, tedy rám s výplní, a to připevněte pomocí pantů k spodní části pařeniště. Nezapomeňte na podpěru, která bude víko držet pootevřené.
Jak pařeniště
Jak udělat pařeniště Pro přípravu pařeniště byste zem měli vykopat asi 50 cm do hloubky poté, co skončí mrazy. Následně vyložte výkop asi 10 silnou vrstvou listí či slámy a na ni pokládejte hnůj, ideálně koňský nebo kravský. Důležité je zahájit rozkladné procesy, které hmotu zahřívají.
Co se dá sázet v říjnu
Během října můžeme sázet do země cibuloviny, jež ozdobí naše záhony v prvních jarních měsících, jako jsou například hyacinty, tulipány, narcisy, dále modřence, ozdobné česneky, ale také například venkovní bramboříky či kosatce.
Jaká má být vlhkost ve skleníku
Pro většinu rostlin prospívajících při teplotě 18-26 °C se optimální vlhkost prostředí pohybuje v rozmezí 60-70% RH. Zatímco při nízké vlhkosti může dojít k zasychání rostliny. Při vlhkosti blížící se 100% se v rostlině zvyšuje vnitřní tlak.
Jaká rajčata se hodí do skleníku
Do skleníku se hodí tzv. tyčková rajčata, protože rostou do výšky. Oproti tomu keříčková rajčata se rozrůstají do šířky a je pro ně vhodnější klasický záhon s dostatkem místa.
Jak ukotvit pařeniště
Ideálním řešením je i stavba zděného pařeniště. Základ stěn je nutné vyhloubit minimálně 100 cm hluboko, aby nedocházelo k sesedání či borcení . K stavbě je možné použít betonové prefabrikáty, cihly nebo tvárnice. Pro zajištění dokonalé pevnosti se vyztuží stěny armovacím železem.
Kdy zasít semínka
Během února a března je totiž ideální čas začít si předpěstovat určité plodiny. Nováček sice tuto dobu promeškal, ale může se připravit na příští rok, aby opět nezaspal. Na svém parapetu již od února můžete začít předpěstovat plodiny nebo zkusit klíčivost semínek. S předpěstováním či zaséváním začínáme již v únoru.
Kdy začít s prací na zahradě
Březen a duben jsou měsíci, kdy by se měla probouzet nejen příroda, ale už i samotní zahradníci. Zimu nechte za zády a pusťte se do jarního zahradničení. Právě teď je ideální období pro přesazování, množení rostlin, nový výsev, ale třeba i pro první práce ve sklenících.
Co na dno skleníku
Na dno byste měli umístit alespoň deseticentimetrovou vrstvu kvalitního hnoje – ideální je koňský, ale stejně tak dobře poslouží i kravský či králičí. Na hnůj dejte přibližně 10-15 cm vrstvu shrabaného, již povadlého listí (vyhněte se ale listí z ořešáku, které je kyselé), zavadlé posekané trávy nebo slámy.
Jak větrat pařeniště
Při pěstování v pařeništi mějte na paměti, že nejde jenom o výživu, kterou musíte rostlinám zajistit – tedy kvalitní substrát. Potřebujete mít také zajištěno větrání, tedy podpěru oken v podobě větracího kolíku a pravidelně větrat – díky zahřívání hnoje může teplota přesáhnout únosnou míru.
Jak se starat o pařeniště
Kroky, které je třeba pravidelně provádět:Zalévání – půda v pařeništi by měla být stále vlhká, ale ne přemokřená.Větrání – rostliny také potřebují dýchat.Hnojení.Průklest – pokud se rostliny rozrůstají příliš, mohou si navzájem škodit.
Co se dělá v říjnu na zahradě
V říjnu zahrada vydává poslední pozdní ovoce a zeleninu, barví se do podzimních tónů. Je nejvhodnější doba k výsadbě většiny dřevin, okrasných i ovocných, a také růží. Můžete také založit skalku, zasadit česnek… Pokud neprší, je to ideální čas pro úpravy i novou tvorbu – není horko, ani příliš zima.
Co vysadit před zimou
Ze zeleniny můžete na podzim sázet i petržel, ředkvičky, salát, cibuli, pastinák a mrkev. Nezapomeňte je chránit překrytím netkanou textilií, až se budou blížit první mrazy. Z bylin si můžete dovolit na podzim zasadit levanduli, šalvěj nebo mateřídoušku, které jsou velmi odolné.
Co dát na dno skleníku
Na dno byste měli umístit alespoň deseticentimetrovou vrstvu kvalitního hnoje – ideální je koňský, ale stejně tak dobře poslouží i kravský či králičí. Na hnůj dejte přibližně 10-15 cm vrstvu shrabaného, již povadlého listí (vyhněte se ale listí z ořešáku, které je kyselé), zavadlé posekané trávy nebo slámy.
Kdy zalévat ve skleníku
Obecně platí, že zalévat se ve skleníku má nejlépe v ranních hodinách, ideálně ještě předtím, než vyjde slunce. Druhou variantou je pak později večer, tedy po slunce západu. Ale není nutné to dělat každý den. Některé rostliny permanentní vlhkost naopak nesnášejí a potřebují, aby půda kolem nich vyschnula.
