Na co se ptame i přes co
Ptáme se na něj: I přes co Navzdory čemu Navzdory dešti šli ven. Navzdory čemu šli ven
Archiv
Jak se ptame na PU zpusobu
Ptáme se otázkou PROČ (SE) NĚCO DĚJE/JE Skupina se dále dělí do několika podskupin: PU příčiny – v užším smyslu – PROČ, příčina předchází (Třásla se zimou.
Jak se ptame na zpusob
Ptáme se: jak jakým způsobem
Co má prednost příslovečné určení nebo přívlastek
způsoby zeptat), vždy má přednost přívlastek, na druhém místě je příslovečné určení a teprve naposled předmět.
Archiv
Co rozvíjí podmět
Podmět je často rozvíjen přívlastkem, který se rozlišuje na shodný (shoduje se s podmětem v pádě, čísle a rodě) a neshodný. Podmět a předmět lze v mnohých větách zaměnit změnou slovesného rodu: Zahradník očesal jabloně. – Jabloně byly zahradníkem očesány. Předmět ani příslovečné určení nikdy nerozvíjí podmět.
Co rozvíjí doplněk
Doplněk (též atribut verbální) je rozvíjející větný člen, který rozvíjí zároveň dva větné členy – na jedné straně buď podmět (subjektový doplněk) nebo předmět (objektový doplněk) a na druhé straně přísudek.
Jak se zeptat na doplněk
Doplněk závisí na 2 členech: na slovesu (přísudku) a zároveň na podstatném jméně nebo případně zájmeně (většinou podmětu nebo předmětu). Ptáme se na něj: Jaký Jako kdo Jako co
Na čem závisí doplněk
Doplněk závisí na 2 členech: na slovesu (přísudku) a zároveň na podstatném jméně nebo případně zájmeně (většinou podmětu nebo předmětu).
Jak určit podmět
PodmětJe vždy v 1. pádě.Může být vyjádřen: kterýmkoli slovním druhem.Ptáme se na něj: Kdo, co (Na stromě rostou jablka. Kdo, co roste na stromě Jablka.)
Kdo podmět
Na podmět se ptáme 1. pádovou otázkou (kdo, co) a přísudkem. Konkrétně tedy kdo, co něco dělá. Při vyhledávání podmětu ve větě nám totiž pomůže přísudek.
Jak se pozná předmět
Předmět je větný člen, který vždy nějak souvisí s přísudkem věty, rozvíjí ho. Nejedná se o základní větný člen, to znamená, že není nutný k tomu, aby věta vůbec vznikla. Vyjadřuje osob, zvíře nebo věc, kterých se děj týká, přímo je zasahuje. Babička se zlobila na Pepíka.
Jak se ptát na doplněk
Doplněk závisí na 2 členech: na slovesu (přísudku) a zároveň na podstatném jméně nebo případně zájmeně (většinou podmětu nebo předmětu). Ptáme se na něj: Jaký Jako kdo Jako co
Co dělá podmět
Podmět nám říká, KDO nebo CO vykonává činnost přísudku. Nebo taky: Podmět vyjadřuje původce děje nebo nositele vlastnosti. Nejčastěji je vyjádřen podstatným jménem, může být však vyjádřen i zájmenem, přídavným jménem, infinitivem slovesa… Přísudek nám určuje, CO PODMĚT DĚLÁ, co se s ním děje nebo jaký je.
Co všechno může být podmět
Podmětem je nejčastěji jméno, zejména podstatné jméno nebo zájmeno, nicméně v pozici podmětu se může uplatnit libovolný slovní druh nebo i neslovní výraz. Podmětem rovněž může být vedlejší věta. Příklady: Otec (podstatné jméno) pracuje.
Jak se pozná podmět
Jak ho najdeme (poznáme)
Pomoci si můžeme také slovesem v přísudku. Ve větě se sežranou babičkou bychom se tedy měli ptát otázkou: Kdo, co byl sežrán (vlkem). A odpovíme si podmětem věty, což je babička. Maminka vařila oběd.
V jakém pádě může být předmět
Může být vyjádřen: podstatným jménem, zájmenem nebo slovesem v infinitivu. Ptáme se na něj: všemi pádovými otázkami kromě otázek 1. a 5. pádu.
Co může být podmět
Podmětem je nejčastěji jméno, zejména podstatné jméno nebo zájmeno, nicméně v pozici podmětu se může uplatnit libovolný slovní druh nebo i neslovní výraz. Podmětem rovněž může být vedlejší věta. Příklady: Otec (podstatné jméno) pracuje.
Jak se zeptat na podmět
PodmětJe vždy v 1. pádě.Může být vyjádřen: kterýmkoli slovním druhem.Ptáme se na něj: Kdo, co (Na stromě rostou jablka. Kdo, co roste na stromě Jablka.)
Jaký máme podmět
Vyjádřený podmět je podmět, který je ve větě slovně vyjádřen. Nevyjádřený podmět je podmět, který není ve větě slovně vyjádřen, ale známe ho. Všeobecný podmět je podmět, který není ve větě blíže určen. Dá se nahradit za oni / ony.
Čím je vyjádřen předmět
Může být vyjádřen: podstatným jménem, zájmenem nebo slovesem v infinitivu. Ptáme se na něj: všemi pádovými otázkami kromě otázek 1. a 5. pádu.
Co rozvíjí předmět
Předmět neboli objekt je rozvíjející větný člen závisející na rozvíjeném slovesu nebo přídavném jménu, s nimiž tvoří syntagma (skladební dvojici). Vyjadřuje osobu, zvíře nebo věc, kterých se slovesný děj týká, na co přechází, co jím vzniká.
Co vše může být podmět
Podmětem je nejčastěji jméno, zejména podstatné jméno nebo zájmeno, nicméně v pozici podmětu se může uplatnit libovolný slovní druh nebo i neslovní výraz. Podmětem rovněž může být vedlejší věta.
Jak se pozna podmět
Jak ho najdeme (poznáme)
Pomoci si můžeme také slovesem v přísudku. Ve větě se sežranou babičkou bychom se tedy měli ptát otázkou: Kdo, co byl sežrán (vlkem). A odpovíme si podmětem věty, což je babička. Maminka vařila oběd.
Jak se pozná doplněk
Doplněk závisí na 2 členech: na slovesu (přísudku) a zároveň na podstatném jméně nebo případně zájmeně (většinou podmětu nebo předmětu). Ptáme se na něj: Jaký Jako kdo Jako co
Jak se ptát na předmět
Na předmět se můžeme ptát pouze pádovými otázkami, předmět se může nacházet v jakémkoliv pádu kromě 1. pádu (v 1. pádu je vždy podmět) a 5. pádu (oslovení).
