Na čem závisí tání
Teplota tání závisí na tlaku, kterému je látka při tání podrobena. Souvisí to s objemovou změnou při změně skupenství. Zvýšení vnějšího tlaku má vždy za následek zmenšení objemu.
ArchivPodobné
Na čem závisí teplota tání a tuhnutí
Velikost teploty tuhnutí je pro krystalické látky stejná jako teplota tání. Teplota tání (tuhnutí) závisí na druhu látky a na tlaku, u vody pak také na jejím znečištění dalšími příměsemi – salinita vody. K tuhnutí při jedné hodnotě teploty dochází u chemicky čistých látek a eutektických slitin.
Jaký je rozdíl mezi teplotou tání a tuhnutí
Tání je změna, při které se látka mění z pevného skupenství na kapalné. Tuhnutí je naopak změna z kapalného skupenství na pevné. Tání a tuhnutí probíhá jen za určité teploty, která se nazývá teplota tání. Teplota tání je pro různé látky různá a je trochu závislá na tlaku.
Jak se může skupenství látek menit
Přechod z pevného skupenství (fáze) do kapalného nazýváme tání, z kapalné do pevné tuhnutí. U krystalických látek je tato změna spjata s určitým množstvím tepla – při tání musíme tající látce teplo dodat, při tuhnutí z látky naopak stejné množství tepla odebrat.
Archiv
Na čem závisí teplota varu
Za normálního atmosférického tlaku (101,3 kPa) vře voda právě při 100oC, při nižším atmosférickém tlaku má však vodní pára dostatečný tlak už při nižší teplotě. Teplota varu vody tedy závisí na velikosti vnějšího tlaku: čím je tento tlak nižší, tím nižší je i teplota varu. Platí to i pro ostatní kapaliny.
Jak poznat skupenství látek
Látky v pevném skupenství mají stálý tvar a objem, jejich částice se výrazněji nepohybují. Látky v kapalném skupenství mají stálý objem, tvar mění podle nádoby. Částice jsou blízko sebe, ale mohou se volně pohybovat. Látky v plynném skupenství mají částice daleko od sebe, tyto částice na sebe víceméně nepůsobí.
Na čem závisí vlastnosti látek
Každá látka se může vyskytovat ve skupenství pevném, kapalném, plynném či plazmatu. Jednotlivá skupenství mají své charakteristické vlastnosti. Látky přecházejí mezi skupenstvími v závislosti na teplotě a tlaku. Tyto přechody nazýváme jako fázové přeměny.
Na čem závisí rychlost vypařování
Rychlost odpařování kapalin závisí na mnoha parametrech – mezi ty nejvýznamnější patří vlhkost vzduchu, teplota kapaliny i okolí, rychlost proudění vzduchu nad hladinou a samozřejmě druh kapaliny.
Co nemění objem
Pevné látky nemění svůj objem. Pevné látky rozdělujeme na krystalické a amorfní. V krystalických látkách jsou částice pravidelně uspořádány a vytváří krystaly. V amorfních látkách nejsou částice pravidelně uspořádány (například asfalt, sklo).
Co to je sublimace
Sublimace je skupenská přeměna, při které se pevná látka mění na plyn, aniž by došlo k tání pevné látky (tedy bez průchodu kapalnou fází). Opačný proces se nazývá desublimace. Při desublimaci se tedy plyn mění přímo na pevnou látku bez předchozí kondenzace.
V čem se liší var a vypařování
k vypařování dochází z povrchu těles při jakékoliv teplotě, k varu dochází z celého objemu kapalin po dosažení teploty varu.
Jak se nazývá 4 skupenství
Za čtvrté skupenství se obvykle považuje plazma. Je to poněkud zvláštní skupenství, protože chemie již nedokáže popsat chování látek v něm. Z fyzikálního hlediska ale není jedno, zda jde třeba o plazma vodíkové nebo heliové.
Jaký je rozdíl mezi amorfní a krystalickou látkou
Pevné látky rozdělujeme dle jejich vnitřní struktury na krystalické a amorfní. V prvním případě se látka skládá z pravidelně uspořádaných částic v krystalové mřížce, kde se nemohou částice volně pohybovat, jen kmitat kolem své rovnovážné polohy, zatímco v druhém případě mají částice jen krátkodosahové uspořádání.
Jak muzeme urychlit vypařování
Pokud kapalinu zahřejeme, vypařování se urychlí. Při zahřátí kapaliny tzv. teplotu varu při daném tlaku, se začnou uvolňovat částice nejen na povrchu a u stěn nádoby. Molekuly se uvolňují v celém objemu kapaliny.
Co není těleso
tělesa nejsou: vzduch, voda v řece, kouř z komína (nemají tvar, rozměry, polohu). Pozor: voda v láhvi, vzduch ve třídě, vzduch v pneumatice získají tvar (polohu i rozměry) od nádoby a jsou tedy tělesy.
Jak sublimuje jod
Jod znečištěný např. pískem je v kádince, do jejíhož otvoru je položena baňka s chladnou vodou. Kádinka se začne ohřívat nad kahanem a jod pomalu „sublimuje“ (tání a vypařování jodu je při ohřevu nad kahanem nepostřehnutelné).
Kdy dochází k Desublimaci
Při ohřívání se pevné skupenství rovnou mění v plyn. Opačný děj k sublimaci se nazývá desublimace. Příkladem je vznik drobných krystalků jódu z jódových par nebo vytváření jinovatky z vodní páry za teplot pod 0 °C. Suchý led sublimuje na vzduchu.
Jak urychlit vypařování
Pokud kapalinu zahřejeme, vypařování se urychlí. Při zahřátí kapaliny tzv. teplotu varu při daném tlaku, se začnou uvolňovat částice nejen na povrchu a u stěn nádoby. Molekuly se uvolňují v celém objemu kapaliny.
Co se deje při vypařování
Kapalina při vypařování odebírá teplo z okolí. Podle kinetické teorie se z kapaliny vypařují ty molekuly, jejichž energie je dostatečná k překonání kohezních sil, a jejichž pohyb směřuje k volnému povrchu kapaliny, takže projdou povrchovou vrstvou a opustí kapalinu. Kapalinu tedy opouštějí molekuly s největší energií.
Jaké je skupenství vody
Voda se vyskytuje ve 3 skupenstvích: Kapalné – největší zastoupení (oceány, moře, řeky…) Plynné (vodní pára) – výskyt v atmosféře. Pevné (led, sníh, kroupy…)
V jakém skupenství je oheň
Zahříváním čiionizací plynu přechází látka do skupenství plazmatu. Plazma je plyn tvořený ionty a volnými elektrony. Mezi příklady přírodního plazmatu řadíme oheň či blesk.
Co to je tání
Tání je fázová přeměna (změna skupenství), při níž se pevná látka mění na kapalinu. Opačný pochod – změna kapaliny v pevnou látku – se nazývá tuhnutí. Dle Ottova slovníku naučného se pojem tání používá pro led a sníh (led a sníh taje).
Co se stane s molekulami nebo atomy kapaliny při vypařování
Kapalina při vypařování odebírá teplo z okolí. Podle kinetické teorie se z kapaliny vypařují ty molekuly, jejichž energie je dostatečná k překonání kohezních sil, a jejichž pohyb směřuje k volnému povrchu kapaliny, takže projdou povrchovou vrstvou a opustí kapalinu. Kapalinu tedy opouštějí molekuly s největší energií.
Jaké těleso je z vody
Dřevo je pevná látka. Tyto tělesa jsou z mléka, vody, oleje. To jsou látky kapalné. Tyto tělesa tvoří vzduch, pára.
Čím se látky liší
Tělesa jsou předměty, které můžeme pozorovat okolo sebe (kniha, sklenice, tabule, auto, ale i Slunce, Měsíc, člověk). Látky jsou to, z čeho jsou tělesa tvořena (papír, sklo, dřevo, kov, plast, vodík). Tělesa se od sebe liší svými vlastnostmi (skupenstvím, barvou, tvarem, teplotou, vodivostí aj.).
