Na jaký větný člen se ptáme proč
Příslovečné určení příčiny
Označuje příčinnou souvislost děje.
Archiv
Na jaký větný člen se ptáme koho co
Jak ho poznáme (určíme)
| věta | ptáme se | předmět |
|---|---|---|
| Harry se dotkl své jizvy. | Koho, čeho se dotkl | jizvy |
| Poslal rodičům dopis. | Komu, čemu ho poslal | rodičům |
| Maminka uvařila polévku. | Koho, co uvařila | polévku |
| Často mluví o své rodině. | O kom, čem mluví O rodině. |
Archiv
Jak se ptáme na základní větné členy
Základní větné členyPodmět. Je vždy v 1. pádě. Ptáme se na něj: Kdo, co Na stromě rostou jablka. Kdo, co roste na stromě Jablka.Přísudek. Vyjadřuje činnost nebo stav podmětu. Ptáme se na něj: Co dělá podmět Na stromě rostou jablka. Co dělají jablka Rostou.
Archiv
Jak se ptáme na předmět
JAK SE PTÁME NA PŘEDMĚT Ptáme se pádovými otázkami kromě 1. a 5. pádu (těmi se totiž ptáme pro změnu na podmět).
Jak se ptát na vedlejší věty
Ptáme se na ni: kde, kdy, jak, proč, do jaké míry, za jakým účelem, za jakých podmínek, i přes co atd. + věta řídící. Časté spojovací výrazy: kde, když, jak, co, protože, aby, -li, přestože, i když atd.
Jak se ptáme na podmět
Na podmět se ptáme 1. pádovou otázkou (kdo, co) a přísudkem. Konkrétně tedy kdo, co něco dělá. Při vyhledávání podmětu ve větě nám totiž pomůže přísudek.
Jak se ptáme na přívlastek
Pro přívlastek platí: Blíže určuje podstatné jméno. Může být vyjádřen: podstatným jménem, přídavným jménem, zájmenem, číslovkou, slovesem v infinitivu. Ptáme se na něj: Jaký Který
Jak se ptáme na přívlastek shodný
Přívlastek shodný
Stojí většinou před podstatným jménem (v antepozici) a nejčastěji je reprezentován přídavným jménem, nebo zájmenem, zastupujícím přídavné jméno. Na přívlastek shodný se ptáme otázkami: jaký, který, čí.
Jaké jsou větné členy
Základní větné členy jsou podmět a přísudek. Rozvíjející větné členy jsou předmět, příslovečné určení, přívlastek a doplněk. Větný člen může být tvořen jedním slovem, někdy ho ale může tvořit i spojení více slov.
Jak se ptáme na přívlastek shodný a Neshodný
Přívlastek shodný
Stojí většinou před podstatným jménem (v antepozici) a nejčastěji je reprezentován přídavným jménem, nebo zájmenem, zastupujícím přídavné jméno. Na přívlastek shodný se ptáme otázkami: jaký, který, čí. Při větném rozboru se označuje zkratkou PkS nebo AtK (atribut kongruentní).
Na jakou vedlejší větu se ptáme i přes co
Příslovečná
Vyjadřuje okolnosti děje (místo, čas, způsob atd.) z věty řídící. Ptáme se na ni: kde, kdy, jak, proč, do jaké míry, za jakým účelem, za jakých podmínek, i přes co
Jak se ptáme na VV Podmětnou
Vedlejší věta podmětná vyjadřuje podmět věty hlavní, tj. ve větě hlavní chybí podmět (Je směšné, když spolu nemluvíme.). Ptáme se na ni podobně jako na podmět otázkami kdo, co a celou větou hlavní (Kdo, co je směšné → Když spolu nemluvíme.).
Jak se ptáme na podmět a přísudek
Podmět nám říká, KDO nebo CO vykonává činnost přísudku. Nebo taky: Podmět vyjadřuje původce děje nebo nositele vlastnosti. Nejčastěji je vyjádřen podstatným jménem, může být však vyjádřen i zájmenem, přídavným jménem, infinitivem slovesa… Přísudek nám určuje, CO PODMĚT DĚLÁ, co se s ním děje nebo jaký je.
Jak se ptáme na základní skladební dvojice
PřísudekVyjadřuje činnost nebo stav podmětu.Může být vyjádřen: slovesem, slovesem a zvratným zájmenem se/si, několika slovesy, slovesem a přídavným/podstatným jménem.Ptáme se na něj: Co dělá podmět (Na stromě rostou jablka. Co dělají jablka Rostou.)
Jak se ptáme na přístavek
Na přístavek se ptáme kdo, co (v různých pádech), kdežto na přívlastek se ptáme jaký, který, čí.
Jak se ptáme na příslovečné určení
Pro příslovečné určení platí:Vyjadřuje okolnosti děje nebo stavu.Ptáme se na něj: Kde Kdy Jak Proč Za jakým účelem Z jaké příčiny Za jakých podmínek atd. (V létě na stromě rostla jablka. Kdy na stromě rostla jablka V létě. Kde rostla v létě jablka Na stromě.)
Jak se ptáme na přísudek Neshodný
Může být vyjádřen: podstatným jménem, přídavným jménem, zájmenem, číslovkou, slovesem v infinitivu. Ptáme se na něj: Jaký Který
Jak poznám Neshodný přívlastek
Přívlastek neshodný se neshoduje s podstatným jménem v pádě, rodě nebo čísle, nemění svůj tvar, zůstává stejný bez ohledu na pád rozvíjeného jména. Nachází se nejčastěji za podstatným jménem, může být reprezentován téměř libovolným slovním druhem, nejčastěji podstatným jménem (s předložkou).
Jak se ptáme na větu vedlejší místní
Vedlejší věta příslovečná místní
Vedlejší věta (příslovečná) místní vyjadřuje příslovečné určení místa věty hlavní (Šel, kam ho nohy nesly.). Ptáme se na ni podobně jako na příslovečné určení místa otázkami kde, kam, odkud, kudy (Kam šel → Kam ho nohy nesly.).
Jak se ptáme na druhý vedlejších vět
Věta vedlejší příslovečnámístní – ptáme se otázkou Kdečasová – ptáme se otázkou Kdyzpůsobová – ptáme se otázkou Jakým způsobemmíry – ptáme se otázkou Do jaké mírypříčinná – ptáme se otázkou Z jaké příčinyúčelová – ptáme se otázkou Za jakým účelempodmínková – ptáme se otázkou Za jaké podmínky
Jak se ptáme na větu přívlastková
•VV přívlastková
– ptáme se jaký, který, čí (který, jenž) – bývá často vložená do VH – VH končí jménem (1., 3., 4.) Na stole ležel dárek, který mi přivezla sestra. Pes, který štěká, nekouše.
Jak se ptáme na věty vedlejší příslovečné
Vedlejší věta (příslovečná) časová vyjadřuje příslovečné určení času věty hlavní (Když odcházel, zabouchl dveře.). Ptáme se na ni podobně jako na příslovečné určení času otázkami kdy, odkdy, dokdy, jak často, jak dlouho, na jak dlouho ap.
Jak se pozná podmět
Jak ho najdeme (poznáme)
Pomoci si můžeme také slovesem v přísudku. Ve větě se sežranou babičkou bychom se tedy měli ptát otázkou: Kdo, co byl sežrán (vlkem). A odpovíme si podmětem věty, což je babička. Maminka vařila oběd.
Jak se ptáme na PkS
Na přívlastek shodný se ptáme otázkami: jaký,který, čí. Při větném rozboru se označuje zkratkou PkS. Za jménem stojí přívlastek shodný pouze v některých specifických případech: V odborných chemických a biologických názvech: kyselina fosforečná, sýkora koňadra.
Na co se ptáme jak
Příslovce popisují okolnosti dějů nebo míru vlastností.
Ptáme se na ně KDY (včera), KDE (tady), KAM (domů), JAK (zeleně).
