Jak se ptáme na vedlejší věty
Druhy vedlejších vět
| Vedlejší věta: | Otázka: | Typické spojovací výrazy: |
|---|---|---|
| přísudková | Jaký | jak, jaký |
| předmětná | Ptáme se pádovými otázkami. | že, aby, jak |
| přívlastková | Jaký Který Čí | který, jenž, že, kde, kdy, jak |
| doplňková | Jak | jak, jako |
Archiv
Jak se ptáme na vedlejší větu příčinou
příčinnáVyjadřuje příčinu děje nebo stavu.Ptáme se na ni: proč, z jaké příčiny z jakého důvodu + věta řídícíČasté spojovací výrazy: protože, že, jelikožPříklad: Nešli na výlet, protože pršelo. (Proč nešli na výlet Protože pršelo.)Poznámka: Příčina předchází děj, kdežto účel následuje až po ději.
Jak se ptáme na vedlejší věty příslovečné
Vedlejší věta (příslovečná) časová vyjadřuje příslovečné určení času věty hlavní (Když odcházel, zabouchl dveře.). Ptáme se na ni podobně jako na příslovečné určení času otázkami kdy, odkdy, dokdy, jak často, jak dlouho, na jak dlouho ap.
Jak se ptáme na předmětnou větu
Jak větu předmětnou poznáme Ptáme se na ni, stejně jako na předmět, pádovými otázkami, s výjimkou prvního (to by byla, jak víme, vedlejší věta podmětná), přičemž nejčastěji se tážeme pádem druhým a čtvrtým, tedy: Koho/co Koho/čeho
Na které věty se můžeme zeptat jinou větou
Vedlejší věta
Vedlejší věty jsou závislé na větě hlavní nebo jiné větě vedlejší. Poznáme ji podle toho, že nemůže stát samostatně bez své řídící věty. Značení ve větném rozboru: VV. Na vedlejší větu se můžeme zeptat!
Jak se ptáme na vedlejší větu účelovou
Vedlejší věta účelová
neprozradíme celou pravdu, 2. nebude se trápit). Ptáme se na ni podobně jako na příslovečné určení účelu otázkou za jakým účelem (Za jakým účelem jsme jí neprozradili celou pravdu → Ať se netrápí.).
Jak se ptáme na vedlejší větu Přívlastkovou
•VV přívlastková
– ptáme se jaký, který, čí (který, jenž) – bývá často vložená do VH – VH končí jménem (1., 3., 4.) Na stole ležel dárek, který mi přivezla sestra. Pes, který štěká, nekouše.
Jak se ptáme na vedlejší větu doplňkovou
Připojena bývá spojovacími výrazy jako jsou jak, jako nebo třeba v dnešní době už vzácněji se vyskytující kterak. Přirozeně se pak na vedlejší větu ptáme: Jak Příklady vedlejších vět doplňkových: Pozoroval jsem bráchu,VH jak se mi snaží z garáže ukrást můj oblíbený míč.
Jak se ptáme na Podmětnou větu
Na v.v. podmětnou se ptáme otázkou kdo, co a větou řídící, např. : Je dobré, že už se na mne nezlobíš. Kdo, co je dobré Příklad: Kdo se bojí, nesmí do lesa.
Jak se ptáme na větu Podmětnou
Na v.v. podmětnou se ptáme otázkou kdo, co a větou řídící, např. : Je dobré, že už se na mne nezlobíš. Kdo, co je dobré Příklad: Kdo se bojí, nesmí do lesa.
Jak se ptáme na větu příčinnou
Vedlejší věta příčinná
nastalo hezké počasí, 2. uspořádali jsme výlet). Ptáme se na ni podobně jako na příslovečné určení příčiny otázkami proč, z jakého důvodu, z jaké příčiny (Proč jsme se vydali na výlet → Jelikož bylo hezky.).
Jak se ptáme na vedlejší větu Přípustkovou
Vedlejší věta (příslovečná) přípustková vyjadřuje příslovečné určení přípustky věty hlavní (Přihlásil se, i když látku příliš neuměl.). Ptáme se na ni podobně jako na příslovečné určení přípustky otázkou i přes co, navzdory čemu, i v jakém případě (Přes co se přihlásil
Jak se ptáme na větu hlavní
Na hlavní větu se nelze zeptat! “ Je věta v souvětí, která není závislá na jiné větě a může tedy stát i samostatně mimo souvětí jako věta jednoduchá. Každé souvětí musí obsahovat alespoň jednu hlavní větu.
Kdo se bojí nesmi do lesa vedlejsi věta
Příklad:Kdo se bojí, nesmí do lesa. (Kdo nesmí do lesa) Je nezbytné, aby se dostavil.
Jaký je rozdíl mezi větou hlavní a vedlejší
Věta hlavní je taková věta, která nezávisí na jiné větě. Na tuto větu se nelze zeptat. Oproti tomu věta vedlejší vždy závisí na jiné větě. Na tuto větu se ptáme.
Jak se určuje hlavní a Vedlejší věta
Věta vedlejší nemůže stát samostatně a je mluvnicky závislá na jiné větě. Mezi větou hlavní a větou vedlejší je vztah závislosti. Věta, kterou se ptáme, je věta řídící- hlavní. Věta, kterou odpovídáme, je věta závislá- vedlejší.
Jak se ptáme na větu přívlastková
•VV přívlastková
– ptáme se jaký, který, čí (který, jenž) – bývá často vložená do VH – VH končí jménem (1., 3., 4.) Na stole ležel dárek, který mi přivezla sestra. Pes, který štěká, nekouše.
Jak poznam druhy vedlejsich vět
Věta vedlejší příslovečnámístní – ptáme se otázkou Kdečasová – ptáme se otázkou Kdyzpůsobová – ptáme se otázkou Jakým způsobemmíry – ptáme se otázkou Do jaké mírypříčinná – ptáme se otázkou Z jaké příčinyúčelová – ptáme se otázkou Za jakým účelempodmínková – ptáme se otázkou Za jaké podmínky
Jak poznam VH
Věta hlavní (VH)
V souvětí musí být vždy alespoň jedna. Gramaticky nezávisí na jiné větě, mohla by klidně fungovat i samostatně mimo souvětí jako věta jednoduchá. Př.: Bála se (VH1) a doufala (VH2), že ten zlý sen brzy skončí (VV). → Bála se.
Jak se pozná věta jednoduchá
Věta jednoducháObsahuje pouze jedno sloveso v určitém tvaru, respektive jeden přísudek.Tento úspěšný spisovatel vydal již několik knih. Je meloun zelenina, nebo ovoce
Jak se pozná Vedlejší věta přívlastková
Vedlejší věta přívlastková nahrazuje přívlastek věty hlavní (Nalezli jsme louku, která v dalších dnech získala jméno Komárová.). Váže se vždy na podstatné jméno věty hlavní, tj. rozvíjí podstatné jméno (louka, která získala jméno).
Jaké jsou druhy vět
Oznamovací, tázací, přací, rozkazovacíVěta oznamovací Funkce: oznamujeme novou informaci, popisujeme situaci, vypravujeme. Obvykle je zakončena tečkou.Věta tázací Funkce: ptáme se, zjišťujeme informace. Obvykle je zakončena otazníkem.Věta přací Funkce: vyjadřujeme svá přání a touhy. Obvykle je zakončena tečkou.
Jak se pozná věta hlavní a vedlejší
Věta hlavní může stát samostatně a není mluvnicky závislá na jiné větě. Věta vedlejší nemůže stát samostatně a je mluvnicky závislá na jiné větě. Mezi větou hlavní a větou vedlejší je vztah závislosti. Věta, kterou se ptáme, je věta řídící- hlavní.
Jak se určuje počet vět
Určovat počet vět podle čárek (interpunkce) nedoporučujeme. Počet vět bezpečně zjistíme výhradně podle počtu určitých sloves. Rozlište věty jednoduché a souvětí: Jan dlouho čekal, a přestože mu byla zima, vytrval. Na krátký okamžik se mu vybavily stromy, ohýbající se ve větru, a příjezdová cesta k domu.
