Co je za slovní druh Jak
vztažná zájmena (kdo, co, který, jaký, čí, jenž), číslovky (kolik, kolikátý, kolikrát) a příslovce (kde, kam, kdy, jak) v sobě spojují funkci podstatného jména (resp. přídavného jména nebo příslovce) a podřadící spojky. Tázací zájmena (resp.
Jak se ptáme na předložku
Ptáme se na ně KDY (včera), KDE (tady), KAM (domů), JAK (zeleně). 7. Předložky určují časové nebo místní umístění předmětů, osob, dějů, okolností.
Archiv
Kde kam kdy jak
6. Příslovce – vyjadřují bližší okolnosti dějů. Odpovídají na otázky kde, kam, kdy, jak (např. nahoře, daleko, dříve, lépe…).
ArchivPodobné
Jak se ptáme na sloveso
Slovesa jsou slova, která vyjadřují, co osoby, zvířata a věci dělají nebo co se s nimi děje. ptáme se na ně CO DĚLÁ CO DĚLALI CO BUDEŠ DĚLAT
Co je za slovní druh my
Zájmena jsou ohebný slovní druh. Ve větě obvykle zastupují podstatná nebo přídavná jména, případně je blíže určují. Příklady zájmen: já, my, ona, náš, jejich, jaký, někdo, žádný, se, jenž.
Jak se poznají částice
Částice jsou řazeny mezi tzv. neohebný slovní druh, tedy nemění svůj tvar- nedají se časovat ani skloňovat jako ohebné slovní druhy (podstatná a přídavná jména, zájmena, číslovky, slovesa). Částice také nejsou větným členem- při větném rozboru nejsou označovány jako větný člen a z rozboru je vynecháváme.
Jak se ptame na 4 pád
Jedná se o takové předložky, které se pojí jak se třetím, tak se čtvrtým pádem. Ptáme-li se otázkou KAM, jako například do města, do školy, na stůl apod. , pak se nám pojí předložka se 4. pádem.
Jak se ptát na příslovce
Příslovce popisují okolnosti dějů nebo míru vlastností.
Ptáme se na ně KDY (včera), KDE (tady), KAM (domů), JAK (zeleně).
Jak dělíme příslovce
Většinou rozlišujeme příslovce: místa (odpovídají na otázky: kde, kudy, kam, odkud) času (odpovídají na otázky: kdy, jak dlouho, jak často) způsobu (odpovídají na otázku: jak, jakým způsobem)
Na co se ptáme jak
Příslovce popisují okolnosti dějů nebo míru vlastností.
Ptáme se na ně KDY (včera), KDE (tady), KAM (domů), JAK (zeleně).
Jak se ptáme na zájmena
Druhy zájmen
| druh zájmen | zájmena |
|---|---|
| TÁZACÍ | kdo co jaký který čí (+ přípona -pak -že) |
| VZTAŽNÁ | kdo, co, jaký, který, čí, jenž |
| NEURČITÁ | viz schéma pod tabulkou |
| ZÁPORNÁ | nikdo, nic, nijaký, ničí, žádný |
Jaký druh zájmena je toho
Zájmena ukazovací slouží k označení něčeho nebo ukázání na něco (např. TOHLE auto, TA židle). Příklady: ten, tento, tenhle, onen, takový, týž, tentýž, sám.
Jaký druh zájmena je jí
Druhy zájmen
| druh zájmen | zájmena |
|---|---|
| PŘIVLASTŇOVACÍ | můj, tvůj, jeho, její, náš, váš, jejich + svůj |
| UKAZOVACÍ | ten, tento, tenhle, onen, takový, týž, tentýž + sám |
| TÁZACÍ | kdo co jaký který čí (+ přípona -pak -že) |
| VZTAŽNÁ | kdo, co, jaký, který, čí, jenž |
Co je za slovní druh bohuzel
4.5 SSJČ hodnotí výrazy bohužel, bohudík jako příslovce (I, s.
Jak se ptáme na citoslovce
| 6. příslovce | vyjadřují různé bližší okolnosti dějů nebo vlastností, a to určení místa, času, způsobu… (ptáme se na ně: jak, kde, kdy, proč, …patří ke slovesu) |
|---|---|
| 8. spojky | spojují slova, věty |
| 9. částice | uvozují věty, něco hodnotí, vytýkají |
| 10. citoslovce | vyjadřují city, nálady, označují zvuky |
Kde 3 pád
Ptáme se otázkou KDE, na stole, čili použiji 3. třetí pád. Ptáme se otázkou KDE, ve skříni, čili použijeme třetí pád. Ptáme se otázkou KAM, pod postel, čili použijeme čtvrtý pád.
Jak se ptáme na 7 pád
Cvičení
| 1. pád | nominativ | Kdo Co |
|---|---|---|
| 4. pád | akuzativ | Koho Co |
| 5. pád | vokativ | Oslovujeme, voláme |
| 6. pád | lokál | O kom O čem |
| 7. pád | instrumentál | S kým S čím |
Na co se ptáme jaká
Ptáme se na ně JAKÝ, KTERÝ, ČÍ 3. Zájmena zastupují podstatná nebo přídavná jména, případně je blíže určují (přivlastňují, ukazují). Poznáme je tak, že si zkusíme za zájmeno dosadit slovo, které zastupuje (její sešit → Lenčin sešit, my → já a Pavel).
Jak se ptát na přídavná jména
Přídavná jména vyjadřují vlastnosti osob, zvířat, věcí a jevů označených podstatným jménem. Shodují se s nimi v pádě, čísle a rodě. Ptáme se na ně otázkami jaký/á/é, který/á/é, čí
Jak se ptáme na příslovce
6. Příslovce popisují okolnosti dějů nebo míru vlastností. Ptáme se na ně KDY (včera), KDE (tady), KAM (domů), JAK (zeleně).
Jaké jsou druhy příslovcí
Příslovce jsou neohebný slovní druh, který vyjadřuje bližší okolnosti dějů a míru vlastností. Ve větách má nejčastěji funkci příslovečného určení. Příklady příslovcí: brzy, rychle, nahoru, velmi, francouzsky, dopoledne, mdlo, krátce. Rozlišujeme několik druhů příslovcí: místa, času, způsobu, příčiny a míry.
Co je to za slovní druh před
Předložky dělíme na vlastní (též primární), které nemohou zastávat funkci jiného slovního druhu (např. do, v, před) a nevlastní (též sekundární), které mohou být podle souvislosti i jiným slovním druhem (např. během, blízko).
Jak se ptám na přídavná jména
Přídavná jména vyjadřují vlastnosti osob, zvířat, věcí a jevů označených podstatným jménem. Shodují se s nimi v pádě, čísle a rodě. Ptáme se na ně otázkami jaký/á/é, který/á/é, čí
Jaký druh je zájmeno nám
Přehled druhů zájmen
| Druhy zájmen | Příklady |
|---|---|
| osobní | já, ty, on, ona, ono, my, vy, oni, ony, ona, se |
| přivlastňovací | můj, tvůj, jeho, její, náš, váš, jejich, svůj |
| ukazovací | ten, tenhle, tento, onen, takový, týž, tentýž, sám |
| tázací | kdo, co, jaký, který, čí |
Jaký druh zájmena je slovo nám
Zájmena přivlastňovací určují, že někomu něco patří (např. MŮJ pes, JEHO taška). Příklady: můj, tvůj, jeho, její, náš, váš, jejich, svůj.
