Proč opadává zelený rybíz?

Co žere zelený rybíz

Silné napadení mšicemi poškozuje keře rybízů a angreštů nejen vzhledově, ale i zdravotně (přenášení chorob, opad deformovaných listů vedoucí k oslabení rostliny). Mšice rybízová, notoricky známá a snad nezničitelná, saje na spodní straně listů. Poznáte ji podle zelenožluté až citronové barvy.
Archiv

Proč opadává nezralý rybíz

Rybíz potřebuje poměrně dost vody k tvorbě plodů a k jejich dozrání. Pokud jsou v pořádku listy a nevykazují žádnou chorobu, tak to bude opravdu nedostatkem vody. Pravděpodobnou příčinou je deštivé počasí, při kterém jsou květy neopyleny, a druhý faktorem je vlhké místo. Rybíz, ale i angrešt potřebuje slunné místo.
Archiv

Co na Kadeřavost rybízu

Mezi účinné prostředky patří například Dithane M45 či Novozir MN v koncentraci 0,3%. Nejlepší prevencí je vhodný výběr lokality a udržování keřů dostatečně vzdušných.

Čím ošetřit rybíz

Rybíz, angrešt a josta patří mezi nejzdravější ovoce. Dobrou prevencí proti všem žravým a savým škůdcům je předjarní postřik přípravkem Biool, který udusí i většinu vajíček a přezimujících škůdců. Během doby vegetace lze mšice vyhubit například Neudosanem nebo Bioolem, tedy ekologicky nezávadnými roztoky.

Co mi zere rybíz

Škůdci na rybízu jsou například Mšice rybízová, Vlnovník rybízový, Štítenka zhoubná, Pilatka rybízová, k chorobám patří Zvrat černého rybízu a Virová neplodnost.

Kam umistit angrešt

Angreštu vyhovují otevřená stanoviště s mírným průvanem. Mělce koření a rychle reaguje na všechny agrotechnické zásahy. Ve srovnání s rybízem červeným a bílým má angrešt vyšší nároky na půdu. Vyžaduje středně těžké, humózní, hlubší půdy, neutrální až slabě kyselé reakce, dobře zásobené živinami.

Co žere nezralý rybíz

První pomoc: Jako preventivni opatření v únoru aplikujte zimní postřik, např. Oleoekol v 1% koncentraci. Během doby vegetace lze mšice vyhubít například Pirimorem, Neudosanem nebo Bioolem, tedy ekologicky nezávadnými roztoky. Velkým pomocníkem v boji proti mšicím jsou slunéčka a jejich larvy.

Co mi zere Rybiz

Škůdci na rybízu jsou například Mšice rybízová, Vlnovník rybízový, Štítenka zhoubná, Pilatka rybízová, k chorobám patří Zvrat černého rybízu a Virová neplodnost.

Proč žloutnou listy rybízu

Listy žloutnou a opadávají. Jedná se o rez, která přezimuje na větvích borovic (borovice vejmutovka) a od května se přesunuje na angrešt či rybíz (nejčastěji černý rybíz).

Kdy a jak stříhat rybíz

Každý rok po sklizni plodů (v červenci) u červeného a bílého rybízu řezem odstraníme těsně u země čtyřleté, případně pětileté větve. U černého rybízu je lepší po sklizni vyřezat již tříleté větve, pokud bychom je nechali růst do čtvrtého roku, úroda by byla podstatně slabší, plody menší a méně kvalitní a hrozny kratší.

Jak se starat o rybíz

Během vegetace půdu několikrát mělce kypříme (rybíz má povrchové kořeny), plejeme, zavlažujeme nebo mulčujeme proti vysychání. Na podzim půdu ke kořenům opět přihrneme. Ve druhém roce po výsadbě se doporučuje zkrátit v únoru až březnu silné výhony opět na 2 – 3 pupeny, slabé buď na 1 pupen, nebo je odstranit.

Jak daleko od plotu sázet rybíz

Sklizeň ze stromků je snadnější než z keřů a ovoce bývá kvalitnější. Stromkové sazenice vysazujeme spíše na podzim ve sponu 2 x 1 m nebo cca 1,5 m od sebe k pevným kolíkům, které mají sahat nad korunku a upevníme (viz. obrázek).

Co zasadit mezi rybíz

Proti padlí

Jak se ukázalo, s pomocí některých rostlin můžete kulturu chránit před další pohromou – padlím. Výborným opatřením prevence bude výsadba měsíčků k rybízu. Podobný ochranný účinek mají lichořeřišnice a měsíček lékařský.

Co dát pod rybíz

Pod keře nebo stromky rybízu můžete zasadit třeba hrášek a po sklizni zapravit zbytky rostlin do půdy. Používá se i mulčovací kůra nebo nastýlka, která zabrání zbytečnému vysychání půdy kolem rostlin.

Kdy a čím hnojit rybíz

Při hnojení rybízu využíváme organická hnojiva jako je kompost (cca 2kg k jednomu vzrostlému keři – je nutné jej předem promíchat s půdou). Pakliže pěstujeme rybíz v těžší půdě, hnojíme spíše na podzim, při pěstování v lehčích půdách hnojíme naopak na jaře. Dbáme také na dostatečný přísun draslíku a fosforu.