Proč plavou lodě?

Proč pluje loď

Loď se nepotopí, protože obsahuje dutiny vyplněné vzduchem, jehož hustota je velmi malá, takže průměrná hustota tělesa je pak menší než vody. Charakteristickou vlastností lodí je nosnost. Udává se jako hmotnost přípustného lodního nákladu při plném ponoru lodi.
Archiv

Jak plavou lodě

Velká část podpalubí lodi je ovšem vyplněná vzduchem, který má hustotu řádově 1000krát nižší, než je hustota vody. Proto je PRŮMĚRNÁ hustota celé lodi menší než hustota vody, a loď může na hladině vody plavat. Celou výše uvedenou problematiku je vhodné žákům předložit jako problémovou úlohu.
Archiv

Jak se loď udrží na vodě

Věci, které vytlačují mnoho vody, jsou nadlehčovány velkou silou. Tato síla (vztlak) způsobuje, že předměty plavou. Kuličky nevytlačily téměř žádnou vodu, a proto se neudržely na hladině a klesly ke dnu, zatímco loď vytlačuje spoustu vody a proto jí voda dává velkou vztlakovou sílu.
Archiv

Na co plují lodě

Většina nákladních lodí, zejména tankery a ostatní lodě pro přepravu velkých množství surovin používají vznětové motory, které jsou schopny spalovat celé spektrum ropných destilátů – zemní plyn, alkoholy, benzín, dřevní plyn, topné oleje, motorovou naftu a dokonce i zbytková paliva.

Jak může jet plachetnice proti větru

Pokud chceme, aby plachetnice plula proti větru, nastaví se plachta tak, aby půlila úhel mezi směrem pohybu lodě a směrem větru. Loď popluje šikmo proti větru, proto je po chvíli nutné provést lodí obrat zpět. A právě tomuto způsobu plavby se říká křižování.

Proč plave ocelová loď

Protože velké lodě, vyrobené z ocelových plátů, váží tisíce tun a jsou schopny plavat. Je tomu umožněno jejich stavbou. Tak velká loď totiž zaujímá značný objem a její hustota jako celku je tudíž nižší než hustota vody (loď je naplněna vzduchem o malé hustotě a tento vzduch celkovou hustotu lodi snižuje).

Proč něco plave a něco ne

Hustota tělesa je STEJNÁ jako hustota kapaliny => těleso se v kapalině vznáší, tzn., nestoupá ani neklesá. Hustota tělesa je MENŠÍ než hustota kapaliny => těleso plave na hladině kapaliny.

Kdy těleso plave

Plování těles je jev, kdy vztlaková síla působící na těleso plně ponořené do kapaliny je větší než tíhová síla přitahující těleso k Zemi. Těleso tedy podle Archimédova zákona stoupá směrem k hladině, část z něj se vynoří nad hladinu, čímž se vztlaková síla zmenší tak, že se vyrovná s tíhovou silou.

Kdy těleso klesá ke dnu

Hustota tělesa je VĚTŠÍ než hustota kapaliny => těleso klesá ke dnu. Hustota tělesa je STEJNÁ jako hustota kapaliny => těleso se v kapalině vznáší, tzn., nestoupá ani neklesá.

Jak být zadák

Zadák (kormidelník, kotrčník) na kánoi

Nejjednodušší způsob je ten, že protáhneme pádlo až dozadu (tedy tak, jak by to háček dělat neměl), stočíme pádlo listem rovnoběžně s lodí (jako kormidlo) a zatočíme pádlem tak, abychom jí udali správný směr.

Kdo vymyslel lodě

První archeologicky doložená vesla jsou stará 10 tisíc let a první doložené lodě jsou staré přes 8000 let. Jsou to vydlabané kmeny stromů – monoxyly. Viz též kánoe.

Kdo vynalezl lodě

Josef Ressel (29. června 1793, Chrudim – 9. října 1857, Lublaň) se do dějin se zapsal vynálezem lodního šroubu, resp. jeho nejvhodnějšího umístění na lodi.

Jak rychle pluje plachetnice

Absolutní rychlostní rekord plachetnice, nebo tedy plavidla poháněného větrem, je 65,45 uzlu, neboli 121,1 km/h.

Jak Trimovat plachty

Při trimování plachet nastavujeme náběžnou hranu – přední lík – přímo na vítr a pak přitahujeme otěžový roh (zadní) mírně proti větru. Tím se vytvoří stabilní proudění vzduchu jak kolem konkávní – vnitřní strany, tak kolem konvexní – vnější strany plachty.

Jak funguje loď

Loď je dopravní prostředek, který k pohybu po vodní hladině používá různé druhy pohonu – vítr, páru, elektromotor, které předávají energii plachtám, lopatkovým kolesům nebo lodnímu šroubu. Zdrojem energie exponátu je energie pružnosti uchovaná v gumičce.

Proč plave dřevo

Všechny stromy obsahují vodu. Voda proudí od kořenů nahoru cévními svazky až do listů, kde se odpařuje. Strom obsahuje vodu i poté, co ho pokácíme. Množství této vody ve dřevě nazýváme vlhkostí dřeva.

Co je vztlaková síla

Vztlaková síla (vztlak) je síla, která nadlehčuje těleso v kapalině či plynu. Vztlak může být: hydrostatický – je důsledkem rozdílů velikostí hydrostatických tlakových sil v různých hloubkách, dynamický – je důsledkem odporu prostředí (tekutiny) při pohybu tělesa.

Co je to Fvz

Závěr: Těleso ponořené do kapaliny v klidu je nadnášeno silou, která má směr svisle vzhůru, tedy opačný než síla gravitační. Tato síla se nazývá vztlaková, označuje se Fvz.

Jak zni Archimedův zakon

Těleso ponořené do kapaliny je nadlehčováno silou, která se rovná tíze kapaliny stejného objemu jako je ponořená část tělesa. Na těleso ponořené do kapaliny působí svisle vzhůru vztlaková síla. Její velikost se rovná Fvz = VT.

Kdo vymyslel Vztlakovou sílu

To znamená, že ve vodě na těleso musí působit ještě jiná síla opačným směrem. Tuto vztlakovou sílu objevil již ve starověkém Řecku Archimedes. Názorně si Archimedův zákon předvedeme na pokusu, při kterém člověk vleze do sudu plného vody, a tím vytlačí stejné množství vody, jako je objem jeho ponořené části.

Co dělá zadák

Zadák (kormidelník, kotrč), oproti tomu, sedí vždy vzadu a je zodpovědný za správný směr plavby i za bezpečnost lodi a posádky. Proto by se vždy mělo jednat o zkušenějšího vodáka z dvojice, který již má s jízdou na kánoi nějaké zkušenosti.

Jak se sjíždí jez

Při rovné jízdě po šikmé části jezu nebo propusti při dostatečné hloubce pádlujeme, Toto je správné držení pádla vždy, když nemůžeme zabírat – na mělké desce jezu, v úzké retardační propusti a podobně. Pokud jedeme v propusti kolem zdi, ke které nás to táhne, neuhýbáme tělem, ale odstrčíme se takto drženým pádlem.

Jak se jmenuje první Paroloď

Iniciátorem jejího vzniku byl František Dittrich, pozdější pražský primátor, a byla zavedena jako ryze český podnik. První parník (jmenoval se Praha) společnost získala už v roce 1865. Další, parník Vyšehrad, následoval o rok později.

Jak se říká nakladni lodi

Loď je dopravní prostředek, druh plavidla, sloužící zpravidla k pohybu po vodní hladině na principu Archimédova zákona. Pro menší plavidla se užívá název člun. Lodě plující pouze na hladině označujeme jako hladinová plavidla, lodě umožňující pohyb i pod vodní hladinou jako plavidla ponorná resp. ponorky.

Jak funguje parni loď

Parník je loď poháněná parním strojem nebo parní turbínou. Toto plavidlo funguje tak, že palivo spálené v parním kotli ohřívá vodu a vzniklá pára posouvá písty v motoru. Díky němu pak loď pluje. První parník sestrojil Američan Robert Fulton (čti roubrt fultn) v roce 1803.