Proč jde celer do květu
Celer je plodinou citlivou na předčasné vykvétání. Pokud sazenice po výsadbě překvapí období nízkých teplot kolem 5°C, k jarovizaci a následnému kvetení může dojít za poměrně krátkou dobu.
Proč celer nedělá bulvy
Celer je poměrně hodně náročný na živiny (z mikroelementů na bór) a obsah vápna v půdě. Během vegetace je ho potřeba přihnojovat dusíkem nebo i vícesložkovým hnojivem (např. hnojivem na kořenové zeleniny). Po celou vegetaci a zejména v závěru při nárůstu bulev vyžaduje dostatek vláhy.
Jak roste celer
Celer, oblíbenou aromatickou zeleninu, lze pěstovat i využívat na mnoho způsobů. Má dlouhou vegetační dobu (210 – 270 dnů), proto je potřeba sazenice předpěstovat včas, tedy s výsevem v únoru či nejpozději v březnu. Celer nenecháme přeschnout ani podchladit, jinak nenasadí větší bulvy a mnohdy i vyžene do květu.
Jaké hnojivo na celer
Co celer potřebuje
Důležité je také hnojivo. Potřebuje dostatek dusíku, vápníku, chlóru a také částečně fosfor a draslík. Takže bychom ho měli podle odborníků vysadit na pozemek vyhnojený kvalitním kompostem nebo uleželým hnojem. Vhodným hnojivem je třeba Cererit nebo Vegaflor.
Kdy se vytahuje celer
Sklizeň celeru připadá na říjen. Přicházejí již první mrazíky, a proto je třeba celer, přestože ještě roste, sklidit a dobře uskladnit, protože namrzlé, ale i předčasně sklizené celerové bulvy jsou méně trvanlivé. Bulvy opatrně vyjmeme tak, abychom je nepoškodili, protože jinak by během skladování hnily.
Jak často zalévat celer
Celer pravidelně zaléváme, aby půda byla neustále vlhká. Zaléváme ke kořenům, ne na listy. Často okopáváme, aby měly kořeny dostatek vzduchu.
Co potrebuje celer
Celer potřebuje dostatek vláhy, tepla a živin, jen tak bulvy dobře porostou a budou. Vody se opravdu nebojte, celer zvládne i podmáčenou půdu, zahradníci říkají, že ji dokonce vyžaduje. Pro pěstování zvolte slunné místo. Důležitá je také péče o rostliny během vegetace.
Co zasadit po celeru
Aktuality
| Rostlina | Prospěšní sousedé |
|---|---|
| Celer | rajčata pór mrkev fazole květák kapusta |
| Cibule | rajčata pór salát jahody |
| Česnek | rajčata salát řepa jahody šalvěj heřmánek |
| Fazole | ředkvičky okurky mrkev květák saturejka rozmarýn Keříčkové fazole se kamarádí s bramborami a popínavé s kukuřicí |
Kdy hnojit celer
Celer potřebuje dostatek živin, proto je vhodné hnojit organickým hnojivem, bylinnou jíchou nebo zralým kompostem. Hnojení by mělo probíhat pravidelně, ideálně každých 14 dní. Důležité je zejména doplnění boru a hořčíku, čímž lze mimo jiné předcházet také praskání bulev nebo napadení některými chorobami.
Co vedle celeru
Dárek na nástěnku
| Druh zeleniny | Co vysadit vedle |
|---|---|
| celer | fazoli, rajčata, pórek, kedluben, kapustu, okurky, papriku, květák, mrkev |
| cibule | mrkev, červenou řepu, ředkvičky, salát, ředkev, petržel, okurku, rajčata, jahody, salátovou čekanku |
| cuketa/dýně | kukuřici, fazole, hrách, cibuli, špenát |
Jak daleko od sebe sázet celer
Celer listový se pěstuje na půdách vlhčích, humózních, hlinitých i těžších. Semeno vyséváme koncem února až začátkem března, protože poměrně dlouho vzchází. Sazenice sázíme do sponu 40 x 30-40 cm, nebo pěstujeme i z přímého výsevu v listopadu, kdy osivo vzchází na jaře.
Co zasadit vedle celeru
Celer (bulvový) – dokáže ochránit košťáloviny před housenkami běláska zelného, květilkou zelnou i dřepčíky. Pórek – za souseda ho ráda přijme mrkev, protože ji pórek dokáže ochránit před pochmurnatkou mrkvovou. Kopr – na zahradách roste báječně a určitě bude žít v symbióze s červenou řepou, okurkou a košťálovinami.
Co nesnáší rajčata
Rajčatům pro změnu vyloženě vadí červené zelí a nesmíme je pěstovat nejen vedle něj, ale ani po něm. Špatně též snáší tykve, brambory a hrách.
Které plodiny se nesnášejí
Kromě rajčat jí vadí také ředkvičky, brambory, jahody, kapusta, zelí, česnek. Pokud někoho kolem sebe snese, jsou to především: hrách, fazole, kopr, salát, pórek, cibule, celer, červená řepa, petržel, kedlubny nebo zelí. Okurky špatně porostou i jako následná plodina po rajčatech nebo květáku.
Co sázet vedle celeru
Dárek na nástěnku
| Druh zeleniny | Co vysadit vedle |
|---|---|
| celer | fazoli, rajčata, pórek, kedluben, kapustu, okurky, papriku, květák, mrkev |
| cibule | mrkev, červenou řepu, ředkvičky, salát, ředkev, petržel, okurku, rajčata, jahody, salátovou čekanku |
| cuketa/dýně | kukuřici, fazole, hrách, cibuli, špenát |
Co dát pod rajčata
Do jamky se hodí kompost, tráva i popel
Teplo také produkuje čerstvá posečená tráva, jejíž vrstvu můžeme napěchovat na dno. Do jamek přidáme také kvalitní kompost, prospěšná je i lopatka dřevěného popela, protože rajčata pro zdravý vývoj vyžadují dostatek vápníku.
Jak často se hnojí rajčata
Rajčata mají rády výživnou půdu a vyžadují hnojení ještě před samotnou výsadbou. Nejlepší je hluboké zrytí záhonu na konci sezóny s přidaným organickým hnojivem. Přihnojujte 2-4x za měsíc.
Jaké je nejlepší hnojivo na rajčata
Pro vyvážené hnojení doporučujeme používat hnojiva renomovaných značek, jako je Kristalon na rajčata a papriky, organo-minerální kapalné hnojivo Agro s unikátním minerálním výtažkem TerraLut, nebo univerzálnější přírodní organické hnojivo Trumf.
Jak zalévat rajčata v květináči
Zalévání rajčat v květináči
Rajčata zalévejte odstátou vodou ke kořenům a nejlépe ráno. Zavlažujte opatrně, abyste zbytečně nepolili i listy či plody, které by se pak mohly stát snadným cílem houbovitých onemocnění. Půdu pravidelně kypřete a zbavujte případné plevele.
Jak urychlit růst rajčat
Máčení a výsev
Máčení klíčení urychlí a usnadní, a pokud místo vody použijeme bylinkový nálev, podpoří i odolnost mladých rostlinek vůči nemocem. Heřmánkový nálev je pomáhá chránit proti houbovým chorobám a potírá bakterie a plísně. Přesličkový nálev bohatý na křemík klíčící rostlinky posiluje.
Co dát na dno květináče
Na dno hliněného květináče umístíme drenážní vrstvu. Můžete použít hrubý štěrk, kamínky nebo střepy ze starých hliněných květináčů. U těch plastových není drenážní vrstva nutná, my ji ale vždy do květináče přidáváme, abychom měly jistotu, že kořeny rostliny nebudou sedět ve vodě.
Jaký květináč na rajčata
Vhodnou nádobou na pěstování rajčat jsou nejen velké květináče a bedničky k tomu určené, ale recyklovat můžete velké nádoby, vědra i starší květináče. Rajčata můžete na balkoně dokonce pěstovat i v tlustém igelitovém pytli.
Kdy a čím hnojit rajčata
Ideální je hluboké zrytí záhonu na podzim a přihnojení organickým hnojivem (hnůj, kompost, nebo HNOJÍK). Přihnojování pak pokračuje i během růstu rajčat. První přihnojení by mělo být do týdne od výsadby. Poté přihnojujte 1x za tři týdny, pokud budete hnojít HNOJÍKem.
Proč málo kvetou rajčata
Nedostatek fosforu (P)
Fosfor je důležitý pro rozvoj kořenového systému rajčete a pro zrání plodů. Nedostatek fosforu se projevuje nedostatečným růstem, listy mají zelenomodrý nádech a květy o plody se objevují pozdě a v malém množství.
Co je drenáž v květináči
Drenáž funguje jako vrstva oddělující vodu v podmisce nebo na dně nádoby od substrátu. Měla by umožňovat částečné nasávání vody zeminou, ne ale natolik, aby došlo k přemokření. K těmto účelům jsou používány nejrůznější materiály. Důležitá je jejich hrubá struktura a schopnost propouštět vodu.
