Proč se Rachtá
Jedna z mála tradic, které se v naší obci se stále udržují je starobylá velikonoční tradice, jež byla součástí rituálu spojeného s jarní výroční obřadností a v lidovém prostředí souvisela s kolektivní oslavou nového vegetačního roku a se zahájením zemědělských prací.
Archiv
Proč se chodí s řehtačkou
„Zvony odletěly do Říma, takže se v kostele nezvoní a my místo toho řehtáme," blýskne se znalostí asi sedmiletý klučina. Dříve řehtačky svolávaly věřící na bohoslužbu, protože v kostele se na Zelený čtvrtek a Velký pátek nezvoní. Podle pověsti se zvony vracejí až na Zmrtvýchvstání Krista o Bílé sobotě.
Kdo chodi řehtat
Na řehtání se v Nové Vsi stejně jako v jiných obcích chodí po tři dny Svatého týdne, tj. od Zeleného čtvrtka do Bílé soboty, a ještě v osmdesátých letech 20. století se jej zúčastňovali téměř všichni místní chlapci školního věku od šesti do čtrnácti, respektive patnácti let, méně často chlapci mladší nebo starší.
Archiv
Co je to Řehtání
Velikonoční obchůzka s hlučícími nástroji, ve Vysoké se nazývána ŘEHTÁNÍ, je odvozená z liturgie pašijového týdne, kdy v kostelích od „Gloria“ na Zelený čtvrtek do „Gloria“ na Bílou sobotu umlknou zvony, „odletí do Říma“, a jejich zvuk nahradí hrkání trakařů.
Archiv
Kdy se začíná Hrkat
Hrkání probíhalo v pravidelnou dobu, tj. ve 4 až 6 hodin, v poledne a večer, na Velký pátek se připojovalo ještě hrkání v 15 hodin, tedy v době Ježíšovy smrti, jak ji uvádí bible. Průvod hrkačů vycházel z kostela, nebo z centra obce, někde také od křížku na okraji obce a v kruhu obcházel kolem vesnice.
Kdy se chodí klapat
Klapači nebo klapání se někdy říká i řehtání a znamená to, že nahrazujeme zvony, které odletěly do Říma. Chodí se vždy ve čtvrtek v poledne a navečer, v pátek ráno, v poledne, odpoledne a večer a v sobotu ráno.
Jaký význam má řehtačka
Řehtačka, též známá jako "hrkačka" nebo "brkač", je výrobek (obvykle dřevěný) vydávající rámus, stejně jako klapačky, mlýnky, trakářky a různé další doma vyrobené nástroje, které byly používány dle tradice za účelem svolání na bohoslužby od Zeleného čtvrtka, kdy zvony umlkaly (odlétaly do Říma).
Proč se koleduje
Koleda a pomlázka
Chlapci chodí na Velikonoční pondělí s pomlázkami koledovat po vsi a šlehají s nimi děvčata, aby si za zvuku velikonočních koled vysloužili vajíčko. Šlehání se dělá proto, aby děvčata zůstala krásná, zdravá, pilná a veselá po celý další rok. Tento zvyk se udržuje už zhruba od konce 14. století.
Proč chodí Klapači
Je to křesťanský zvyk. Ve čtvrtek jak se říká "odlétají zvony do Říma" a tito klapači nahrazují zvony. Klapou několikrát denně. No a v sobotu to právě končí a za tu "službu" vybírají peníze.
Jak se chodí Hrkat
Hrkat se chodilo místo zvonění na modlitbu Anděl Páně, tedy ráno, v poledne a večer, protože zvony na Zelený čtvrtek při mši svaté „odlétají do Říma“. Ve čtvrtek večer jsme se tedy vydali hrkat poprvé. V pátek i v sobotu byla po ranním hrkání, kdy jsme vycházeli v 6:00 hodin, připravená společná snídaně.
Kdy začíná Hrkání
Komentář k symbolice a významu velikonočního hrkání
Začíná na Zelený čtvrtek večer, pokračuje Velkým pátkem, Bílou sobotou, a končí se na Boží hod velikonoční. Připomíná umučení, pohřbení a vzkříšení Ježíše Krista.
Jak chodi Hrkaci
Často kluci vycházejí od kostela, od kříže, od zvonice, začínají společnou modlitbou, u křížů se zastavují, pomodlí se, někdy je s klapotem také obcházejí dokola. A stále platí, že stejně jako v minulosti si výslužku, tedy naturálie i peníze, vybírají až na Bílou sobotu. Liší se obchůzky v obcích časově
Co se děje na Bílou sobotu
Podle tradice by se na Bílou sobotu měly péct mazance a beránci, barvit velikonoční vajíčka a rovněž plést pomlázky. Když je pomlázka hotová, měla by se na ni uvázat jedna bílá stuha. V tento den se lidé též oblékali do nového či slavnostního oblečení a převlékaly se peřiny.
Co se nemá dělat na Bílou sobotu
Křesťanské svátosti. Jelikož je Bílá sobota dnem rozjímání a smutku, nekonají se žádné mše ani bohoslužby. Pouze dochází k pomazání nemocných a svátosti smíření (zpovědi). Zároveň končí postní období a vracejí se zvony, které symbolicky odletěly do Říma na Zelený čtvrtek.
Kdy se HRKA
Na mnoha místech naší republiky je dodnes živý zvyk tzv. hrkání, klepání nebo též řehtání, který se koná po dobu tří dnů Svatého týdne od Zeleného čtvrtka do Bílé soboty.
Kdy se nesmí hýbat se zemí
Pranostika praví: „Na Velký pátek se nemá hýbat zemí, neb ona kvílí spasitele. “ A další lidová moudrost říká: „Kdo na Velký pátek orá, tomu se chleba nedostává. “ Značí to, že v tento den jsou zapovězeny veškeré práce na zahradě, v sadu i na poli.
Proč se používá pomlázka
Slovo „pomlázka“ je zřejmě odvozeno od výrazu „pomladit“, od čehož je často vysvětlován zvyk koledování s pomlázkou. Dívky tak měly dostat menší výprask spleteným vrbovým proutím, aby se jim po zimě vrátila do těla síla, zdraví a svěžest. Jedná se vlastně o jakési probuzení po dlouhé zimě.
Kdy se nesmí jíst maso
„Popeleční středa je dnem přísného postu, kdy se nejí maso a jíst by se mělo pouze tak, aby člověk neměl hlad. Drží ho věřící od patnácti do šedesáti let, vyjma nemocných,“ uvedl Ivan Havlíček, administrátor farnosti v Týništi nad Orlicí. Tímto dnem pro věřící končí masopustní období a začíná příprava na Velikonoce.
Kdy končí Hrkání
Komentář k symbolice a významu velikonočního hrkání
Začíná na Zelený čtvrtek večer, pokračuje Velkým pátkem, Bílou sobotou, a končí se na Boží hod velikonoční. Připomíná umučení, pohřbení a vzkříšení Ježíše Krista.
Kdy zacina Hrkani
Hrkání probíhalo v pravidelnou dobu, tj. ve 4 až 6 hodin, v poledne a večer, na Velký pátek se připojovalo ještě hrkání v 15 hodin, tedy v době Ježíšovy smrti, jak ji uvádí bible. Průvod hrkačů vycházel z kostela, nebo z centra obce, někde také od křížku na okraji obce a v kruhu obcházel kolem vesnice.
Proč chodí Hrkači
V době velikonočních svátků od Zeleného čtvrtku večer, přes celý Velký pátek až do poledne o Bílé sobotě nesmí v kostele vyzvánět zvony. Říká se, že zvony odletěly do Říma. Proto se v čase, kdy mají zvony vyzvánět, zavedla tradice hrkání. Hrkači,chlapci, projdou celou vesnicí po tradiční trase.
Co se nesmí jíst na Velký pátek
Pranostika praví: „Na Velký pátek se nemá hýbat zemí, neb ona kvílí spasitele. “ A další lidová moudrost říká: „Kdo na Velký pátek orá, tomu se chleba nedostává. “ Značí to, že v tento den jsou zapovězeny veškeré práce na zahradě, v sadu i na poli.
Co se nesmí na Velký pátek
Na Velký pátek se otevírá země s ukrytými poklady, také se ale nesmí pracovat na poli, prát, péct ani uklízet – to jsou jen některé ze zvyků a tradic, které si v tento den připomínáme. Ve skutečnosti jde o vrchol křesťanského liturgického roku, den, který je součástí svatého týdne.
Kdy se nesmí prát prádlo
Podle další ze zvyklostí ženy nesmějí prát prádlo. Jenže této práci by se o Velkém pátku neměli věnovat ani muži. Voda má v ten den totiž duchovní očistné poslání.
Jak se chodi klapat
Chodí se vždy ve čtvrtek v poledne a navečer, v pátek ráno, v poledne, odpoledne a večer a v sobotu ráno. V pátek v odpoledních a večerních hodinách vybíráme příspěvky. Klapeme buďto řehtačkou, kladívkem, barborkou anebo kozou, kdo neví, je dobré se podívat na obrázky.
