Proč chodí Hrkači
V době velikonočních svátků od Zeleného čtvrtku večer, přes celý Velký pátek až do poledne o Bílé sobotě nesmí v kostele vyzvánět zvony. Říká se, že zvony odletěly do Říma. Proto se v čase, kdy mají zvony vyzvánět, zavedla tradice hrkání. Hrkači,chlapci, projdou celou vesnicí po tradiční trase.
Jak se chodí Hrkat
Hrkat se chodilo místo zvonění na modlitbu Anděl Páně, tedy ráno, v poledne a večer, protože zvony na Zelený čtvrtek při mši svaté „odlétají do Říma“. Ve čtvrtek večer jsme se tedy vydali hrkat poprvé. V pátek i v sobotu byla po ranním hrkání, kdy jsme vycházeli v 6:00 hodin, připravená společná snídaně.
Kdo chodí Hrkat
Dřív chodívali jen kluci, ale pár let zpátky hrkají i děvčata, ale spíš ty, co mají bráchu, takže jdou s ním.
Co je to Hrkání
Velikonoční hrkání se pojí se Svatým neboli Pašijovým týdnem a odletem zvonů do Říma. Na Zelený čtvrtek se naposledy rozezní zvony a varhany, které umlknou až do Velikonoční vigilie a jejich místo zaplní dřevěné hrkače, řehtačky a klapačky – odtud název „Velikonoční hrkání“.
Archiv
Kdy zacina Hrkani
Hrkání probíhalo v pravidelnou dobu, tj. ve 4 až 6 hodin, v poledne a večer, na Velký pátek se připojovalo ještě hrkání v 15 hodin, tedy v době Ježíšovy smrti, jak ji uvádí bible. Průvod hrkačů vycházel z kostela, nebo z centra obce, někde také od křížku na okraji obce a v kruhu obcházel kolem vesnice.
Kdy chodi Hrkači
Na Zelený čtvrtek umlkají na kostelích zvony. Říká se, že odlétají do Říma. Zvonění nahrazují v pátek ráno, v poledne a k večeru a Bílé sobotě ráno a v poledne „hrkači“. Tato tradice se na mnoha vesnicích dodržuje dodnes.
Kdy končí Hrkání
Komentář k symbolice a významu velikonočního hrkání
Začíná na Zelený čtvrtek večer, pokračuje Velkým pátkem, Bílou sobotou, a končí se na Boží hod velikonoční. Připomíná umučení, pohřbení a vzkříšení Ježíše Krista.
Kdy je Hrkání
Hrkání bude na Zelený čtvrtek večer v 18.00, na Velký pátek v 6.00, 12.00 a 18.00 hod. a na Bílou sobotu v 6.00 a 12.00 hodin.
Kdo chodi řehtat
Na řehtání se v Nové Vsi stejně jako v jiných obcích chodí po tři dny Svatého týdne, tj. od Zeleného čtvrtka do Bílé soboty, a ještě v osmdesátých letech 20. století se jej zúčastňovali téměř všichni místní chlapci školního věku od šesti do čtrnácti, respektive patnácti let, méně často chlapci mladší nebo starší.
Jak se chodí řehtat
Řehtat se začíná ve čtvrtek odpoledne a další řehtání probíhá večer. Na Velký pátek se začíná ráno, další obchůzka je v poledne a poslední večer. Na Bílou sobotu se řehtá jen ráno a pak už dojde na závěrečnou koledu neboli vyřehtávání.
Kdy odlétají zvony do Říma
Na Zelený čtvrtek odletěly zvony do Říma, aby umlkly až do Bílé soboty, praví velikonoční tradice.
Kdy se Rachta
Řehtat se začíná ve čtvrtek odpoledne a další řehtání probíhá večer. Na Velký pátek se začíná ráno, další obchůzka je v poledne a poslední večer. Na Bílou sobotu se řehtá jen ráno a pak už dojde na závěrečnou koledu neboli vyřehtávání.
Kdy se vraci zvony
Na Bílou sobotu se z Říma vracejí zvony.
Kdy chodí Hrkaci
Na Zelený čtvrtek umlkají na kostelích zvony. Říká se, že odlétají do Říma. Zvonění nahrazují v pátek ráno, v poledne a k večeru a Bílé sobotě ráno a v poledne „hrkači“. Tato tradice se na mnoha vesnicích dodržuje dodnes.
Kdy se klape
Řehtat se začíná ve čtvrtek odpoledne a další řehtání probíhá večer. Na Velký pátek se začíná ráno, další obchůzka je v poledne a poslední večer. Na Bílou sobotu se řehtá jen ráno a pak už dojde na závěrečnou koledu neboli vyřehtávání.
Co se nemá dělat na Bílou sobotu
Křesťanské svátosti. Jelikož je Bílá sobota dnem rozjímání a smutku, nekonají se žádné mše ani bohoslužby. Pouze dochází k pomazání nemocných a svátosti smíření (zpovědi). Zároveň končí postní období a vracejí se zvony, které symbolicky odletěly do Říma na Zelený čtvrtek.
Kdy se chodí klapat
Klapači nebo klapání se někdy říká i řehtání a znamená to, že nahrazujeme zvony, které odletěly do Říma. Chodí se vždy ve čtvrtek v poledne a navečer, v pátek ráno, v poledne, odpoledne a večer a v sobotu ráno.
Kdy nehýbat se zemí
Pranostika praví: „Na Velký pátek se nemá hýbat zemí, neb ona kvílí spasitele. “ A další lidová moudrost říká: „Kdo na Velký pátek orá, tomu se chleba nedostává. “ Značí to, že v tento den jsou zapovězeny veškeré práce na zahradě, v sadu i na poli.
Kdy se nesmí prát prádlo
Na Boží hod se nemá stlát postel ani věšet prádlo. Křesťanský svět si připomíná příchod Ježíše Krista.
Kdy se nesmí hýbat se zemí
Pranostika praví: „Na Velký pátek se nemá hýbat zemí, neb ona kvílí spasitele. “ A další lidová moudrost říká: „Kdo na Velký pátek orá, tomu se chleba nedostává. “ Značí to, že v tento den jsou zapovězeny veškeré práce na zahradě, v sadu i na poli.
Co se děje na Bílou sobotu
Podle tradice by se na Bílou sobotu měly péct mazance a beránci, barvit velikonoční vajíčka a rovněž plést pomlázky. Když je pomlázka hotová, měla by se na ni uvázat jedna bílá stuha. V tento den se lidé též oblékali do nového či slavnostního oblečení a převlékaly se peřiny.
Co se má dělat na Bílou sobotu
Dnes je Bílá sobota. Křesťané se stále postí a po celý den se nekonají žádné liturgické obřady. Lidé chodí do chrámů navštěvovat takzvané Boží hroby a vše směruje k večerní vigilii. Pak se znovu rozsvítí svíce, rozezní se zvony a vypuknou oslavy Kristova vzkříšení.
Kdy se nesmí jíst maso
„Popeleční středa je dnem přísného postu, kdy se nejí maso a jíst by se mělo pouze tak, aby člověk neměl hlad. Drží ho věřící od patnácti do šedesáti let, vyjma nemocných,“ uvedl Ivan Havlíček, administrátor farnosti v Týništi nad Orlicí. Tímto dnem pro věřící končí masopustní období a začíná příprava na Velikonoce.
Co se nesmí dělat 25 prosince
Na Boží hod neboli Slavnost Narození Páně by se mělo odpočívat, rozjímat a užívat si Vánoc. Podle lidových tradic jsou zakázány jsou domácí práce, dokonce i stlaní postele!
Proč Velký pátek
O Velkém pátku před Velikonoci si věřící připomínají ukřižování Ježíše Krista, proto je pro ně tento den dnem smutku a modliteb. Zvony jsou ztichlé a bohoslužby mají specifický průběh. Pro křesťany znamená Velký pátek i přísný půst.
