Co znamená Červené pondělí
Velikonoční pondělí (liturgicky Pondělí v oktávu velikonočním, někdy též Červené pondělí) je dnem, který následuje po neděli Zmrtvýchvstání Páně. V českém prostředí je spojeno s nejrůznějšími tradicemi a zvyklostmi, které lze zařadit k přechodovým rituálům končící zimy a nastávajícího jara.
Proč se říká Modré pondělí
Křesťanské zvyky a tradice
O tom nejsou žádné zmínky, spíše se jedná o nejednotný význam německého slova “blau”. To totiž znamená jak modrou barvu, tak výraz pro podnapilost či neschopnost práce. O Modrém pondělí by se totiž podle výkladu pověr nemělo pracovat.
Co se dělá na Červené pondělí
* Velikonoční nebo též Červené pondělí – chodí se na pomlázku, jde o staré pohanský zvyky, kdy muži vyplácejí proutkem ženy a ty jim na oplátku dávají vejce. Červená kraslice má speciální význam – je barvou Kristovy krve.
Archiv
Kdy se chodí s řehtačkami
Na řehtání se v Nové Vsi stejně jako v jiných obcích chodí po tři dny Svatého týdne, tj. od Zeleného čtvrtka do Bílé soboty, a ještě v osmdesátých letech 20. století se jej zúčastňovali téměř všichni místní chlapci školního věku od šesti do čtrnácti, respektive patnácti let, méně často chlapci mladší nebo starší.
Proč se koleduje
Koleda a pomlázka
Chlapci chodí na Velikonoční pondělí s pomlázkami koledovat po vsi a šlehají s nimi děvčata, aby si za zvuku velikonočních koled vysloužili vajíčko. Šlehání se dělá proto, aby děvčata zůstala krásná, zdravá, pilná a veselá po celý další rok. Tento zvyk se udržuje už zhruba od konce 14. století.
Proč se barví velikonoční vajíčka
Jako symbol životadárné síly a zrození navíc zobrazuje zmrtvýchvstání Ježíše Krista. K jeho oběti se váže i zvyk velikonoční vejce barvit – podle nejstarších dochovaných záznamů se totiž tato vejce barvila načerveno, což byla připomínka prolité Kristovy krve.
Co se nesmí dělat na Modré pondělí
Modré (žluté) pondělí
Modré pondělí je poslední masopustní pondělí a je ve znamení nicnedělání. Kostelní výzdoba byla modrá až modrofialová, ale žádné obřady se ten den nekonaly. Co se jedlo: * pečou se Boží milosti – recept ZDE.
Co se nesmí na Velký pátek
Předkové se proto obávali zlých duchů, čarodějnic a možného uhranutí. Takže se raději držte starého pořekadla: „Na Velký pátek nepohneš zemí, nezatopíš do východu slunce, neupečeš, nevypereš a nevybělíš, nezameteš, nevyneseš z domu, neprodáš, nepůjčíš, nedaruješ a nepřijmeš dar.
Kdy se nesmí hýbat se zemí
Pranostika praví: „Na Velký pátek se nemá hýbat zemí, neb ona kvílí spasitele. “ A další lidová moudrost říká: „Kdo na Velký pátek orá, tomu se chleba nedostává. “ Značí to, že v tento den jsou zapovězeny veškeré práce na zahradě, v sadu i na poli.
Co se děje na Zelený čtvrtek
Křesťané si na Zelený čtvrtek připomínají poslední večeři Páně, na které Ježíš ustanovil svaté přijímání. Večer pak odlétají zvony do Říma, v kostelích zavládne až do Bílé soboty ticho a zvonění nahradí děti s řehtačkami. Jejich zvuk prý vyhání nečisté síly z domů a stavení.
Kdy chodí Klapači
Klapači nebo klapání se někdy říká i řehtání a znamená to, že nahrazujeme zvony, které odletěly do Říma. Chodí se vždy ve čtvrtek v poledne a navečer, v pátek ráno, v poledne, odpoledne a večer a v sobotu ráno.
Jak se jinak říká pomlázce
Stejně tak se liší i pojmenování samotné pomlázky. V českých a moravských nářečích se jí říká například hodovačka, mrskačka, sekačka, šlehačka, švihačka, houdovačka, dynovačka, binovačka, žíla pamihod, pamihod, pamihoda, tatar, kantár, metla, kyčka, karabáč, korbáč, mrskut, namrkskut, čugár, šlerkust nebo šmigust.
Proč se barví kraslice
Od dob raného křesťanství jsou kraslice v křesťanské tradici nedílně spojeny s Velikonocemi, kde symbolizují plodnost a znovuzrození.
Jak vzniklo slovo kraslice
Odvozeno od přídavného jména krásný, jehož význam je nejasný; mohlo souviset s původním staročeským významem „zářivé, jasné barvy“ s odkazem na barvení vajíček nebo s jejich zdobením vyjadřovaným slovesem krášlit. Doloženo písemně od 14. století.
Kdy se nesmí prát prádlo
Prádlo v Kristově krvi
Podle další ze zvyklostí ženy nesmějí prát prádlo. Jenže této práci by se o Velkém pátku neměli věnovat ani muži. Voda má v ten den totiž duchovní očistné poslání. Lidé dříve vstávali už před východem slunce a dokonce i s dobytkem se chodívali mýt do potoka, aby byli uchráněni před nemocemi.
Kdy se nesmí uklízet
Dáváte si záležet na slavnostním nedělním obědě nebo se soustředíte až na Velikonoční pondělí A věděli jste, že byste neměli na Boží hod uklízet Podobně jako všechny dny Svatého týdne je i Velikonoční neděle plná zvyků a pověr.
Co se stalo na Zelený čtvrtek
Křesťané si na Zelený čtvrtek připomínají poslední večeři Páně, na které Ježíš ustanovil svaté přijímání. Večer pak odlétají zvony do Říma, v kostelích zavládne až do Bílé soboty ticho a zvonění nahradí děti s řehtačkami.
Kdy se nesmí jíst maso
V době postní se nekonzumuje maso, kromě neděle. Sice se najdou hluboce věřící, kteří dodržují čtyřicetidenní velikonoční půst, nicméně v současné době je přísný půst především na Popeleční středu a Velký pátek.
Proč nesmí viset prádlo
Nesmí viset prádlo, přináší to smůlu
Znamená to totiž, že může přijít do domu neštěstí. Věští dokonce smrt někoho blízkého.
Co se nesmí jíst na Velký pátek
Pranostika praví: „Na Velký pátek se nemá hýbat zemí, neb ona kvílí spasitele. “ A další lidová moudrost říká: „Kdo na Velký pátek orá, tomu se chleba nedostává. “ Značí to, že v tento den jsou zapovězeny veškeré práce na zahradě, v sadu i na poli.
Co je to Smigrust
Už zítra je tu velikonoční pondělí – oblíbený svátek chlapců a mužů, naopak obávaný den něžného pohlaví. Důvod tohoto ambivalentního vztahu je společný a je jím pomlázka. Ta má na Valašsku řadu názvů – šmigrust, mrskačka, šlahačka a jiné.
Co znamenají barvy stuh na pomlázce
Nejvyšší ze všech, červenou stuhou, vyjadřují ženy náklonnost a lásku, kdežto žlutá značí jasné odmítnutí. Modrá pak předznamenává naději a zelená alespoň sympatie a oblíbenost. Pracně vykoledované stuhy si mládenci nechávají na památku anebo je dívkám a ženám vrací při tancovačkách.
Co je to Vejdumek
Dnes kraslicí většinou rozumíme nazdobený výdumek (vejdunek, vejdumek, pouk, pouch, fouk, foukanec aj.) tedy celistvou skořápku vyfouknutého vajíčka.
Proč se zdobí vajíčka
Velikonoční kraslice je natvrdo uvařené nebo vyfouknuté prázdné vejce, ozdobené různými výtvarnými technikami. Od dob raného křesťanství jsou kraslice v křesťanské tradici nedílně spojeny s Velikonocemi, kde symbolizují plodnost a znovuzrození.
Co se nesmí dělat v 25 prosince
Dodnes se k Božímu hodu vánočnímu pojí také lidové tradice. Všechny vesměs říkají, že se v tento den nesmí pracovat. Lidé mají po náročných přípravách na Vánoce konečně čas odpočívat a užívat si sváteční atmosféry. Naši předkové v tento den nemetli světnice ani zápraží, dokonce se nesměly ani stlát postele!
