Kdo je autorem díla Pygmalion
George Bernard ShawPygmalion / Dramatik
Pygmalión – George Bernard Shaw | Databáze knih.
Kde žil Pygmalion
Pygmalion byl kyperský král, který se zamiloval do sochy bohyně Afrodíty. Podle pozdější verze pověsti byl sochařem, který vytvořil bohyninu sochu ze slonoviny a zamiloval se do ní.
Kdy se odehrává Pygmalion
Děj se odehrává v Londýně počátkem 20. století za vlády královny Viktorie I. = viktoriánské období.
Archiv
Odkud převzal autor námět pro dílo Pygmalion
Námět: Publius Ovidius Naso – dílo Proměny – námětem jsou řecké a římské báje, pověsti a legendy, ve kterých se vypráví o proměně člověka ve zvíře, rostlinu, kámen, vodu, hvězdu apod.
Co je to Pygmalion
Pygmalion efekt (nebo také Sebenaplňující proroctví či Efekt experimentátora) je jev, kdy pozitivní očekávání vede k pozitivnímu výsledku. Je to fenomén, při kterém nevědomě ovlivňujeme situaci a lidi tak, že naplní naši původní předpověď.
Čím se inspiroval Pygmalion
O hře. Bezpochyby nejslavnější hru Bernarda Shawa (1856–1950) inspiroval příběh o bájném sochaři Pygmaliónovi, jenž zatoužil vdechnout život soše, do které se zamiloval.
Co je Golem efekt
Golemův efekt, neboli záporná předpověď – negativní očekávání vede k negativnímu výsledku. Může to být opět ze strany učitele, který o určitém žákovi dostane negativní informaci, např. že nemá možnost se ve svém výkonu zlepšit, a že se bude spíš zhoršovat.
Co znamená slovo Pygmalion
Pygmalion efekt označuje stav, kdy mají lidé sklon chovat se tak, jak od nich ostatní očekávají. Objeven byl v šedesátých letech 20. století americkým vědcem Robertem Rosenthalem a učitelem Lenore F. Jacobsonem.
Kdo více Podléha Pygmalion efektu
Pygmalion efekt se objevuje také na pracovišti. Výzkumy ukazují, že zaměstnanci si při práci vedou lépe, když od nich jejich zaměstnavatelé hodně očekávají a věří v jejich úspěch. Vede to ke zvýšení produktivity práce.
Co je to efekt Novosti
Efekt novosti (anglicky primacy effect) je lidský sklon pamatovat si více věci, které jsme vnímali jako první. Pokud by se jednalo např. o řadu slov, nejlépe si zapamatujeme ta, která jsme četli nejdříve. Efekt novosti velmi úzce souvisí s haló efektem, protože funguje na stejném principu.
Co je efekt prvního dojmu
Efekt pořadí či efekt primarity neboli efekt prvního dojmu je tendence vnímat dřívější informace (o určitém jevu, situaci či osobě) silněji než informace pozdější a tendence vnímat později získané informace ve světle dříve získaných informací.
Co to je sociální Kognice
SOCIÁLNÍ KOGNICE A PERCEPCE znamená, že poznávání a vnímání každého člověka je více či méně závislé na sociálních faktorech, na očekávání, resp. sociální zkušenosti vůbec a na afektivitě percipujícího.
Co je to haló
Co je to Haló efekt Haló efekt nebo také efekt prvního dojmu je kognitivní zkreslení, při kterém dochází k chybě ve vnímání a posuzování osob či věcí. Vzniká v době, kdy objekt nebo osobu vidíme poprvé či po delší době. Získané první dojmy na základě vnějších vlivů a povrchových kritérií pak ovlivňují dojmy pozdější.
Co to je atribuce
Atribuce je sociálně-psychologický pojem označující nevnímání události jako úplně náhodné dění, přičemž lidé podléhají tendenci připisovat věcem významy, tj. mít potřebu věcem rozumět a vysvětlovat si je.
Co to je percepce
Vnímání neboli percepce, je nižší poznávací proces, jehož výsledkem je vjem. Vnímání je smyslovými orgány zprostředkovaný a v mozku utvářený komplexní obraz bezprostředně působících předmětů a jevů vnějšího prostředí i aktuálního stavu organismu, resp. osoby.
Co je efekt mírnosti
Efekt mírnosti a shovívavosti – sympatické osoby subjekt hodnotí v pozitivních vlastnostech výše a negativních níže, tj. pozitivní vlastnosti přeceňuje a negativní podceňuje. Kategorizace – zařazování vnímaných objektů, ať jsou to věci, osoby nebo události, do určitých tříd podle shodnosti znaků.
Co to je kauzální atribuce
K auzální atribuce je řada psychologických teorií, které vysvětlují, čím se lidé řídí, když mají označit jednu věc za příčinu druhé věci či jevu. Sousloví kauzální atribuce znamená doslova připisování příčiny, například když nám při četbě detektivky dojde, že vrah je zahradník, tak jsme provedli kauzální atribuci.
Čím se zabývá sociální psychologie
Zkoumá, jak se člověk v sociálních situacích utváří a jak v nich působí na své sociální prostředí. Umožňuje porozumět tomu, jak myšlenky, city a chování jedinců jsou ovlivňované aktuální, představovanou nebo naznačovanou přítomností jiných.
Co to je kognitivní
Kognitivní funkce člověku umožňují vnímat svět kolem sebe, jednat, reagovat, zvládat různé úkoly. Myšlenkové procesy dávají člověku možnost učení, zapamatování, přizpůsobování se neustále se měnícím podmínkám okolního prostředí.
Co to je Kognice
Kognice je termín vztahující se k získávání a zpracování informací a k používání znalostí. Řadí se sem především vnímání, pozornost, paměť, utváření konceptů, asociace, jazyk, představivost a řešení problémů. Slovo pochází z latinského slovesa cognoscere („poznávat, zkoumat“).
Co to je tendence
sklon, směřování/ záměr [např. vývoje – zhoršení/ zlepšení, zvýšení/ snížení, stav/ předpověď – stoupající/ klesající/ setrvalá kolem ..]
Co to je kauzalita
Kauzalita je příčinná souvislost. Je to souvislé řetězení několika dějů charakterizované vztahem příčina – účinek. Právě kauzální řetězení, je významným článkem našich poznávacích aktivit. Každodenní praxe vyžaduje vysvětlení, jejichž základním stavebním kamenem je princip kauzality.
Co to je kognitivní disonance
Kognitivní disonance („poznávací nesoulad“) je stav mysli, který vzniká rozporem mezi dvěma kognicemi, například mezi postoji (znalostmi, vírou, chováním) a skutečným stavem věci. Kognitivní disonance, jak ji popsal Leon Festinger, je vlastně snaha o udržení konzistentního příběhu o sobě.
Co to je sebepojetí
Sebepojetí lze definovat jako postoj jedince k sobě samému. Jako každý postoj má i sebepojetí tři složky: sebepoznání, sebehodnocení (složky kognitivní) sebepřijetí, sebeúctu (složky emocionální) a úsilí po seberealizaci (složka konativní).
Co je to postoj
Postoj je v podstatě hodnocení nějakého objektu. Postoje obsahují kognitivní, emoční a behaviorální aspekt. Kognitivní komponentu tvoří určité přesvědčení, které vůči objektu zastáváme.
