Kdy je právní jednání neplatné
Absolutně neplatné je právní jednání: které se zjevně příčí dobrým mravům (§ 588 občanského zákoníku); které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 588 občanského zákoníku); které od počátku zavazuje k nemožnému plnění (§ 588 občanského zákoníku);
Jaký je rozdíl mezi neplatností a neúčinností právního jednání
Podstatné je, že neúčinnost právního jednání může být vyslovena pouze vůči tomuto věřiteli. Rozdíl mezi neúčinností a neplatností lze mimo jiné spatřovat také v tom, že neplatnost působí vůči všem, kdežto neúčinnost pouze vůči jí dovolávajícímu se věřiteli. Neúčinné právní jednání však zůstává i nadále platné.
Co odlišuje právní úkon od právní skutečnosti
Právní úkon je právní skutečnost, je projevem vůle a je v souladu s právními předpisy. Projev vůle může být učiněn prakticky jakýmkoli způsobem, který je pochopitelný pro jiné osoby. Projev vůle je platným právním úkonem za předpokladu, že vyhovuje všem náležitostem stanoveným v zákoně.
Co to je zdánlivé právní jednání
Zdánlivé právní jednání je takové jednání osoby, o kterém se jen zdá, že vyvolává právní následky. Ve skutečnosti však žádné právní následky nevyvolává, z pohledu práva takové jednání prostě neexistuje, ke zdánlivému právnímu jednání se tedy nepřihlíží.
Co patří mezi neplatné právní jednání
Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1). Jde o podstatně užší vymezení než je v § 39 obč.
Kdy je smlouva neplatná
Relativní neplatnost nelze namítat kdykoli, zákon tradičně stanovuje promlčecí lhůtu, která činí 3 roky. Právní jednání je absolutně neplatné, pokud se zjevně příčí dobrým mravům, anebo odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i tehdy, pokud právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožným.
Kdy nastává relativní neplatnost
relativní neplatnosti nastávají jen tehdy, jestliže její uplatnění došlo druhému účastníku (ostatním účastníkům) právního úkonu, popřípadě – namítá-li neplatnost právního úkonu osoba, která nebyla jeho účastníkem – všem účastníkům právního úkonu, a to okamžikem, v němž projev vůle došel poslednímu z nich (srov.
Kdy musí mít právní úkon písemnou formu
Písemnou formu zákon vyžaduje pro právní jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci (typicky kupní smlouva na dům nebo zřízení služebnosti ve prospěch pozemku). Další případy, kdy zákon předepisuje písemnou formu: S určitými výjimkami závěť Listina o vydědění
Jaké znáte právní skutečnosti
Právní skutečnosti se dělí : (1) ty, které spočívají v lidském chování (subjektivní právní skutečnosti) a (2) ty, které v lidském chování nespočívají (objektivní právní skutečnosti). Právní skutečnosti, které spočívají v chování člověka se dělí na: právní jednání (smlouva, závěť) a protiprávní jednání (delikt).
Kdy je manželství považováno za neplatné
Za neplatné manželství se považuje takové manželství, které vzniklo i přestože trpí právní vadou v podobě zákonné překážky manželství. Takové manželství je nahlíženo jako na platné do doby, než soud o jeho neplatnosti rozhodne rozsudkem, a to na návrh každého, kdo osvědčí právní zájem.
Co je to relativní neplatnost
O relativní neplatnost jde tehdy, pokud je stanovena na ochranu zájmu určité osoby (např. spotřebitele). Relativní neplatností se musí dotčená osoba dovolat. Pokud se neplatnosti nedovolá, považuje se právní jednání za platné.
Kdo se může dovolat relativní neplatnosti
Osobou, která se může neplatnosti dovolávat je zejména účastník vadného právního úkonu v případě, že důvody neplatnosti sám nezpůsobil. Oprávněnou osobou dovolávající se relativní neplatnosti může být i subjekt, který sice není účastníkem daného právního úroku, ale je tímto právním úkonem dotčen.
Které smlouvy musí být písemně
Podle nového občanského zákoníku je nutné smlouvu uzavřít písemně, pokud si to alespoň jedna smluvní strana vymínila nebo pokud to vyžaduje zákon. Ten vyžaduje písemnou formu zejména pro smlouvy týkající se věcných práv k nemovité věci.
Která právní skutečnost je závislá na lidské vůli a je v souladu s právem
Subjektivní právní skutečnosti jsou tedy takové, které závisí na vůli člověka: ten může buď jednat v souladu s právem (pak o jeho jednání hovoříme jako o právním jednání), nebo může jednat rozporu s právem (protiprávní jednání).
Co to je subjektivní právo
Subjektivním právem (právo v subjektivním smyslu) rozumíme míru možného chování oprávněného subjektu. Subjektivní právo je to, co adresát právní normy (objektivního práva) může učinit (jak může jednat), neboť mu to objektivní právo dovoluje. Jedná se o možnost, kterou subjekt (adresát) nemusí využít.
S kým nelze uzavřít platné manželství
Manželství nemůže uzavřít ženatý muž nebo vdaná žena, manželství nemůže být uzavřeno mezi předky a potomky, mezi sourozenci, totéž platí i o příbuzenství založeném osvojením. Manželství nemůže uzavřít ani osoba zbavená způsobilosti k právním úkonům.
Co se počítá do společného jmění manželů
V zákonném režimu patří do společného jmění manželů majetek, který získá jeden nebo oba manželé po dobu trvání manželství kromě následujících výjimek: Věci, které slouží k osobní potřebě jednoho z manželů – např. zubní kartáček, parfém, spodní prádlo apod. Věc, kterou jeden z manželů nabyl darem nebo děděním.
Jak se dovolat relativní neplatnosti
„Aby nastaly účinky relativní neplatnosti právního úkonu, stačí i mimosoudní oznámení osoby úkonem dotčené, že se této neplatnosti dovolává a nevyžaduje se tedy vždy soudní výrok o neplatnosti.
Kdo se může dovolat absolutní neplatnosti
Je-li k neplatnosti právního úkonu (právního jednání) nutné, aby ten, kdo je takovým úkonem dotčen, se jeho neplatnosti dovolal, může tak učinit i insolvenční správce ( § 231 odst. 3 IZ ).
Co by měla obsahovat pisemna smlouva
Jak správně sepsat smlouvuSmluvní strany. Pokud smlouvu uzavírají právnické osoby, patří mezi základní údaje článku Smluvní strany:Předmět smlouvy.Základní podmínky spolupráce.Povinnosti smluvních stran.Cena zboží, služby či díla.Odstoupení od smlouvy.Další ustanoveníZávěrečná ustanovení
Kdy musí mít smlouva písemnou formu
Zákon Národního shromáždění č. 40/1964 Sb., občanský zákoník § 46. (1) Písemnou formu musí mít smlouvy o převodech nemovitostí, jakož i jiné smlouvy, pro něž to vyžaduje zákon nebo dohoda účastníků. (2) Pro uzavření smlouvy písemnou formou stačí, dojde-li k písemnému návrhu a k jeho písemnému přijetí.
Jaké jsou právní skutečnosti
Právní skutečnost je podmínka, se kterou zákon spojuje vznik, změnu či zánik subjektivních práv a povinností. Právní skutečnosti se dělí : (1) ty, které spočívají v lidském chování (subjektivní právní skutečnosti) a (2) ty, které v lidském chování nespočívají (objektivní právní skutečnosti).
Co to je konkludentní
Konkludentní právní jednání je projev vůle učiněný jiným způsobem než slovně (tedy ne ústně nebo písemně), přičemž právně jednající takovým způsobem, jako je např. kývnutí hlavou, potřesení rukou, nevyjádření protestu, mlčky, vyjádří svou vůli se právně vázat (viz právní vztah).
Co je to přirozené právo
Přirozené právo (lat. ius naturale) znamená právo nepsané, věčné, univerzální a nezávislé na státu (resp. společenství států), jehož podstatou je obecná rovnost všech lidí, požadavek spravedlnosti a zákaz diskriminovat kteroukoli lidskou osobu. Vychází z právního dualismu, předchází pozitivní právo a je mu nadřazeno.
Co je to pramen práva
primárními jsou to právní předpisy (normativní právní akty), normativní smlouvy, soudní a správní precedenty a judikatura, právní obyčeje a některé další. Mezi sekundárními prameny práva to mohou být učebnice, právnické slovníky, právnická periodika, vládní dokumenty a mnohé další.
