Z jakých částí se skládá květ
Květ nejčastěji vyrůstá na květní stopce. Je složen z květního lůžka, květních obalů, tyčinek a pestíků. Rozeznáváme samčí (tyčinky) a samičí orgány (pestíky). U květů opylovaných hmyzem nacházíme navíc nektária, ve kterých se vytváří nektar (2).
Archiv
Která část květů není vyvinutá v samčím květu
V samčím květu není pestík.
Na čem vyrůstají jednotlivé části květů
Součásti květu jsou umístěné na květním lůžku. Květ ke stonku připojuje květní stopka. Tyčinky vytvářejí pyl, který se dostává na bliznu pestíku. Vyklíčí v pylovou láčku a oplodní vajíčko v semeníku, přesněji vaječnou buňku, která se ve vajíčku nachází.
Co chrání vnitřní část květů
Kalich má především ochrannou funkci, chrání vnitřní části květu, zejména ve stadiu poupěte. Pokud kalich opadává ještě před úplným rozvinutím květů, je označován jako kalich prchavý (calyx caducus), vyskytuje se např. u makovitých (Papaveraceae).
Co je to květenství
Květenství (inflorescentia) je soubor květů na společném stonku uspořádaných podle určitých pravidel. Později z něj vzniká plodenství.
Kdo opyluje
Kdo všechno rostliny opyluje Kromě velkého množství různých druhů včel jsou to v rámci celé planety také netopýři, motýli, můry, mouchy, ptáci, brouci, vosy, mravenci a jiný hmyz.
Jak se z květu stane plod
Tyčinky vytvářejí pyl, který se dostává na bliznu pestíku. Pyl vyklíčí v pylovou láčku oplodní vajíčko ve vaječníku, přesněji vaječnou buňku, která se ve vajíčku nachází. Z oplodněné vaječné buňky vznikne zárodek, z vajíčka vznikne semeno a ze semeníku (a případně dalších částí květu) se stane plod.
Co to je Samosprašná rostlina
Samosprašnost (autogamie), někdy také samoopylení, je opylení květu přenesením vlastního pylu z prašníku na bliznu. Opakem je cizosprašnost, tj. přenesení cizího pylu.
Jak nazýváme rozlišené květní plátky
Typickým příkladem okvětí jsou květní obaly tulipánu. Jestliže jsou květní obaly rozlišené na dva druhy, pak vnější obal (většinou zelený) nazýváme kalich a vnitřní obal (většinou barevný) nazýváme koruna. Tento květ nám ukazuje typický příklad koruny a kalichu. Koruna je většinou barevná, kalich je zpravidla zelený.
Jak se nazývá žluté zbarvená část květu prvosenky
Cípy květů jsou trojúhelníkovité, špičaté, dosahující 1/5 až 1/3 délky kalicha. Délka korunní trubky je větší nebo menší než délka kalicha. Lem miskovitého tvaru, je 5–6 mm široký, sytě žlutý.
Který strom má jehnědy
Z dlouhých, štíhlých a pevných svěšených jehněd se uvolňuje pyl. Bříza, líska, olše a habr patří do stejné čeledi – břízovité. Jejich květy, tedy zdroje těchto alergenů vypadají podobně – jsou to jehnědy připomínající zavěšené housenky.
Jaké jsou typy květenství
Květenství se podle uspořádání květů dělí na dvě skupiny – hroznovitá a vrcholičnatá.Hroznovitá (racemózní), u nichž je hlavní vřeteno nejdelší a boční stonky je nepřerůstají.Vrcholičnatá (cymózní), u nichž je hlavní vřeteno výrazně zkráceno tak, že boční větve je přerůstají.
Který hmyz opyluje květy
Opylování hmyzem se nazývá entomogamie čili hmyzosnubnost. Mezi hmyzí opylovače řadíme hlavně řád blanokřídlí, k němuž patří např. včely a čmeláci, dále jsou to motýli, dvoukřídlí (např. pestřenky – vosičky) a brouci.
Co opyluje kolibřík
Zvlášť je lákají hadince, floxy, komule, tabák, tulipány, prvosenky, violky, šeříky, sporýše a čistce. Dlouhozobka svízelová (Macroglossum stellatarum) saje nektar na tzv. motýlím keři – komule Davidova (Buddleia davidii).
Z jakých částí se skládá plod
Dužnaté plody mají aspoň část oplodí dužnatou. Patří k nim peckovice a bobule. Peckovice (drupa) vzniká z jednoho nebo více plodolistů, je většinou jednosemenná a u tohoto plodu můžeme oplodí rozlišit na vnější exokarp (pokožka), střední mezokarp, který je dužnatý a vnitřní endokarp, jenž je sklerenchymatický (pecka).
Jak dochází k opylení květu
Opylení je přenos pylu z prašníku na bliznu (u krytosemenných). U nahosemenných rostlin je pyl přenášen přímo na vajíčko. Přenos pylu se uskutečňuje buď živočichy, v našich podmínkách převážně hmyzem, nebo větrem, případně vodou. Největší význam pro opylování v Evropě mají blanokřídlí, především včely.
Co je to Cizosprašná
Cizosprašnost (alogamie) je děj, při němž dochází k opylení pylem z jiné rostliny, jedná se tedy o rozmnožování pohlavní. Cizosprašnost je u rostlin mnohem častější než samosprašnost (autogamie).
Co znamená Cizosprašná třešeň
Drtivá většina odrůd třešní je cizosprašná. To znamená, že k opylení potřebují jinou odrůdu. Nestačí pouze jiný strom – neboť z hlediska opylování jsou dva stromy téže odrůdy vlastně stromem jediným, pouze rozroubovaným na dvě různé podnože.
Které rostliny mají okvětí
Okvětí se obvykle vyskytuje u vývojově původnějších krytosemenných či u jednoděložných. Vývojově původní okvětí je obvykle spirálně uspořádané, jeho vnější lístky připomínají listeny a vnitřní lístky naopak připomínají korunu (např. u čeledí Magnoliaceae, Austrobaileyaceae nebo Calycanthaceae).
Jaké znáš květní obaly
Květní obaly jsou obyčejně rozlišeny na zelený kalich (calyx) složený z kališních lístků (sepala) a barevnou korunu (corolla) složenou z korunních plátků(petala). Květům s rozlišenými obaly na kalich a korunu říkáme různoobalné.
Kdy můžu dát Primule ven
Od března už můžete zakoupené petrklíče vysadit do venkovních truhlíků, kde kvetou až 6 týdnů. Překrásné jsou kombinace petrklíčů s ostatními jarními rostlinami, jako jsou macešky, sedmikrásky nebo pomněnky. Petrklíče snesou i mírné mrazíky, až do minus pěti stupňů, takže od poloviny března je už můžete dát ven.
Kdy rostou petrklíče
Petrklíč kvete během dubna a května. Plodem je tobolka. Obě bylinné části obsahují zejména saponiny.
Jak rychle roste liška obecná
Lísky rostou zásadně v severním mírném pásu a rostou velice rychle, pouze stromovité drihy a odrůdy rostou pomaleji. Za 10 let dosáhnou dvou metrů a čtyř až sedmi metrů dorostou až za 30 let.
Jak poznat jasan
Jasan se pozná snadno podle úplně černých pupenů, ale někdy jsou větve tak vysoko, že na pupeny špatně dohlédneme.
Co patří do květenství
Mezi typy květenství patří například úbor (a, u hvězdnicovitých, např. sedmikrásky), (složený) okolík (b, u miříkovitých, např. u kopru), klas (c, např. u ječmene), hrozen (d, např.
