Kdo vymřel po přeslici
Po meči vymře rod, pokud poslední mužský potomek rodu zemře, aniž by zanechal syna. Po přeslici je to když zemře poslední žena toho rodu. přeslici: poslední potomek rodu, který zemřel, byla žena.
ArchivPodobné
Co znamená že rod vymřel po meči
Vymřít po meči: poslední potomek rodu, který zemřel, byl muž; vymřít po přeslici: poslední potomek rodu, který zemřel, byla žena.
ArchivPodobné
Kdy rod Lucemburků vymřel po meči
| Lucemburkové | |
|---|---|
| Konec vlády | 1437 |
| Vymření po meči | Zikmund Lucemburský |
| Vymření po přeslici | Eliška Zhořelecká |
| Poslední vládce | Zikmund Lucemburský |
Kdy vymřeli Přemyslovci po meči
Jako poslední Přemyslovci se označují čeští králové vládnoucí od roku 1198 až do vymření královské linie dynastie Přemyslovců po meči roku 1306 (levobočná opavská linie vymřela až roku 1521).
Kdo je poslední Přemyslovci
| Přemyslovci | |
|---|---|
| Rok založení | dříve než 10. století (867) |
| Konec vlády | 1306 (královská linie) 1521 (opavská linie) |
| Poslední vládce | Václav III. (královská linie) Valentin Hrbatý (opavská linie) |
| Současná hlava | není (rod vymřel) |
Co se stalo v roce 1310
září 1310 se ve špýrském dómu konala svatba Jana Lucemburského s o čtyři roky starší Eliškou Přemyslovnou. Jan Lucemburský se stal českým králem a vládl přes pětatřicet let. Kvůli odporu Jindřicha Korutanského musel Lucemburk při vstupu do Čech použít vojsko. Za pomoci svých spojenců pronikl s vojskem do Prahy a 3.
Kdo je král cizinec
Jan byl výborný diplomat s mnoha styky na evropských dvorech, v diplomacii se pohyboval jako ryba ve vodě. Což samozřejmě zároveň znamenalo, že v Čechách pobýval málo, a proto si zde také vysloužil přízvisko král cizinec. Nicméně díky svým zahraničním aktivitám zajistil ochranu českého království zvenčí.
Jak sli po sobe Přemyslovci
Přemyslovská linie poté ještě pokračovala po přeslici v dalších královských dynastiích, což byli Lucemburkové (1310–1436), Habsburkové (1436–1457), Jagellonci (1471–1526) a opět Habsburkové (1526–1740), posléze Habsbursko-Lotrinská dynastie (1740–1918).
Co se stalo v roce 1306
Před 714 lety (4. srpna 1306) byl v Olomouci zavražděn poslední panovník z rodu Přemyslovců, český, polský a uherský král Václav III. O tom, kdo za jeho smrtí stál, historici dodnes spekulují.
Jak vypadaly Přemyslovci
Postavu má Přemysl Otakar ale pěknou, vysokou asi 168 cm, svalnatou a zároveň štíhlou. Většinu života ostatně tráví v koňském sedle, takže svaly musí mít pořádné. Podle malby v pražském břevnovském klášteře má český král Přemysl Otakar I. spíše menší, ale svalnatou postavu.
Kdo byl poslední Lucemburk
Poslední Lucemburk po meči byl zřejmě Jiří Lucemburský, nemanželský syn markraběte Prokopa, který zemřel jako benediktinský mnich v klášteře v Monte Cassinu roku 1457. Jako levoboček ale neměl právo nástupnictví, a tak ho historie téměř nepřipomíná.
Co řekl Jan Lucemburský před smrti
Mezi těmi, kteří nalezli na bojišti smrt, byl i český král Jan Lucemburský, v té době již zcela slepý. To mu však nezabránilo, aby se boje se vší prudkostí zúčastnil. Je znám jeho proslulý výrok z tohoto dne: „Toho bohdá nebude, aby český král z boje utíkal!
Kdo byl první král
Roku 1085 se Vratislav II. stává prvním českým králem z rodu Přemyslovců a stěhuje se z Pražského hradu na Vyšehrad. Korunu mu uděluje císař Jindřich IV.
Kdo se stal prvním českým králem
Skutečným prvním českým králem, byť pouze ad personam, byl přemyslovský kníže Vratislav II. (1061–1092). Narodil se jako syn knížete Břetislava I. a roku 1085 se stal prvním českým králem.
Co se stalo v roce 1620
Po nástupu Ferdinanda II. na trůn a omezení náboženské svobody vrcholí napětí mezi Habsburky a českými stavy. Roku 1620 pak dochází k rozhodující bitvě na Bílé hoře.
Jak jdou Přemyslovci za sebou
století v Kosmově Kronice Čechů, byl zakladatelem rodu Přemyslovců Přemysl Oráč, pocházející ze Stadic, kterého si vyvolila za manžela Krokova dcera Libuše (v té době ale Stadice ještě neexistovaly). Jejich následníky byli dle pověstí Nezamysl, Mnata, Vojen, Vnislav, Křesomysl, Neklan a Hostivít.
Co se stalo v roce 1437
26. července – V Chebu se konal říšský sněm, který svolal císař a král Zikmund Lucemburský. 9. prosince – Při cestě do Uher zemřel ve Znojmě český král a císař Svaté říše římské Zikmund Lucemburský a jeho smrtí vymírá lucemburský rod.
Co udelal Zikmund
Zikmund byl úspěšný i jinde: v roce 1411 převzal i korunu římského krále, v roce 1433 se stal římským císařem, a také jako první císař Svaté říše římské navštívil Anglii. Svoláním církevního koncilu do Kostnice Zikmund Lucemburský ukončil nepřehledné papežské schizma, kdy měla katolická církev hned tři papeže současně.
Co se stalo v roce 1158
získává královský titul. Ačkoliv byli císaři Svaté říše římské z pozice svého titulu formálně svrchovanými vládci nad oblastí zahrnující území více než desítky dnešních států, museli nezřídka prosazovat svou vůli vojenskou silou.
Co se stalo v roce 1085
Roku 1085 se Vratislav II. stává prvním českým králem z rodu Přemyslovců a stěhuje se z Pražského hradu na Vyšehrad. Korunu mu uděluje císař Jindřich IV. za věrné služby.
Co znamenala bitva na Bílé hoře
Ovlivnila Evropu na stovky let. Před čtyřmi sty lety, 8. listopadu 1620, se na Bílé hoře poblíž Prahy střetlo vojsko českých stavů se spojenými armádami Katolické ligy a císaře Ferdinanda II. Půldruhé hodiny trvající bitva zpečetila osud protihabsburského povstání a ukončila první fázi třicetileté války.
Co je to doba temna
Termín „doba temna“ označuje v češtině období výrazného útlaku a nesvobody. Může se vztahovat k různým epochám českých dějin, tradičně však bývá spojován s obdobím náboženské nesvobody následující po porážce protestantů v bitvě na Bílé hoře.
Kdy se Čechy staly královstvím
Dědičnost titulu českého krále zajistil obratnou diplomacií pro sebe a své potomky až třetí panovník s touto hodností, Přemysl Otakar I. Německý král Filip Švábský roku 1198 uznal jeho dědičný královský titul a tímto oficiálně vzniklo České království.
Kdy vládl Vratislav 2
| Vratislav II. | |
|---|---|
| Doba vlády | 1061–1092 |
| Korunovace | 20. duben 1085, Mohuč (světská korunovace) 15. červen 1086, Praha (církevní korunovace) |
| Narození | 1032/1035 |
| Úmrtí | 14. ledna 1092 |
Kdo vladl po smrti Vratislava
| Vratislav I. | |
|---|---|
| Úmrtí | 13. února 921 Praha |
| Pohřben | Bazilika svatého Jiří |
| Předchůdce | Spytihněv I. |
| Nástupce | Svatý Václav (I.) |
