Co je připomínkové řízení
Orgán (člen vlády), do jehož působnosti patří lidská práva, v rámci připomínkového řízení posuzuje věcný záměr i z hlediska zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace.
Jak se schvaluje vyhláška
Vyhlášky obcí a krajů schvaluje jejich zákonodárný orgán, kterým je v obou případech zastupitelstvo. Vedle toho nelze opomenout vyhlášky ústředních orgánů státní správy jako jsou jednotlivá ministerstva a dále specifické správní orgány jako je například Česká národní banka a jiné.
Kdo vydává nařízení
Nařízení ve užším smyslu státněprávní terminologie je druhem podzákonného právního předpisu, který může vydávat vláda, ministerstvo nebo jiný správní úřad, obce a kraje k provedení zákona.
Co vydává vláda
Pravomoc vlády vydávat nařízení vychází z čl. 78 Ústavy, který stanoví: „K provedení zákona a v jeho mezích je vláda oprávněna vydávat nařízení. Nařízení podepisuje předseda vlády a příslušný člen vlády“.
Kdo dělá zakony
Návrh zákona může podat poslanec, skupina poslanců, Senát, vláda nebo zastupitelstvo kraje. Zákon musí být schválen nejdříve v Poslanecké sněmovně, poté se jím zabývá Senát a prezident republiky.
Jak se prijimaji zakony
Návrh zákona je podán jako zákonodárná iniciativa do Poslanecké sněmovny, po jeho projednání a schválení Poslaneckou sněmovnou postupuje do Senátu. Pokud není návrh v senátní fázi schválen, návrh se vrací do Poslanecké sněmovny, která rozhodne o výsledku projednávání.
Kdo podepisuje vyhlášky
Vyvolává právní účinky Podle ustanovení § 104 odst. 2 zákona o obcích platí, že starosta spolu s místostarostou podepisuje právní předpisy obce. Tedy samozřejmě i obecně závazné vyhlášky vydávané v samostatné působnosti obce.
Co je to výhrada zákona
výhrady zákona jsou minimální hranicí zákonodárné činnosti. Jinak je možno upravit zákonem cokoli, pokud to zákonodárce, tj. Parlament České republiky, považuje za nutné.
Co je obecne zavazna vyhlaska
POJEM OBECNĚ ZÁVAZNÁ VYHLÁŠKA
Obce mohou vydávat vlastní právní předpisy. Právní předpisy vydané v samostatné působnosti obce se nazývají obecně závazné vyhlášky (dále též „OZV“) a právní předpisy vydané v rámci přenesené působnosti se nazývají nařízení. Místní působnost OZV je vymezena územím obce1, která ji vydala.
Jaký je rozdíl mezi zákonem a vyhláškou
Vyhláška je druh podzákonného právního předpisu. Vyhlášku ve smyslu právní terminologie smí vydat jako prováděcí předpis k zákonu ústřední orgán státní správy (například ministerstvo) nebo i jiný úřad, který k tomu zákon zmocní.
Kdo je ve vládě
Členové vlády
| Úřad | Člen vlády | Nástup do úřadu |
|---|---|---|
| Ministryně obrany | Jana Černochová | 17. prosince 2021 |
| Ministr dopravy | Martin Kupka | 17. prosince 2021 |
| Ministr(yně) životního prostředí | Anna Hubáčková | 17. prosince 2021 |
| Marian Jurečka (pověřen řízením) | 1. listopadu 2022 |
Jak vznika vláda
Vláda České republiky je vrcholným orgánem výkonné moci a tvoří ji předseda vlády, místopředsedové a ministři. Ke vzniku nové vlády dochází po všeobecných parlamentních volbách, kdy dosavadní vláda podá demisi a prezident republiky jmenuje na základě výsledků voleb nového předsedu vlády.
Jak se prijimaji zákony
Celý proces tvorby zákona se nazývá legislativní proces. Návrh zákona může podat poslanec, skupina poslanců, Senát, vláda nebo zastupitelstvo kraje. Zákon musí být schválen nejdříve v Poslanecké sněmovně, poté se jím zabývá Senát a prezident republiky.
Jak dlouho trva schvaleni zákona
Poslanecká sněmovna
přehlasováno a zákon je přijat. Pokud Senát zákon vrátil s pozměňovacími návrhy, hlasuje Sněmovna o pozměněném návrhu nejdříve za 10 dnů (ke schválení stačí prostá většina). V opačném případě hlasuje o původním znění zákona. Ten musí být potvrzen nadpoloviční většinou všech poslanců.
Co kdyz Senát Neschvali zákon
Neschválí-li je Poslanecká sněmovna, pozbývá další platnosti. Návrh zákona se předkládá předsedovi Sněmovny, který jej postoupí organizačnímu výboru. Předseda zároveň rozešle návrh zákona všem poslancům a poslaneckým klubům, aby se mohli na jeho projednávání včas připravit.
Jak dlouho trva schvalit zákon
Poslanecká sněmovna
přehlasováno a zákon je přijat. Pokud Senát zákon vrátil s pozměňovacími návrhy, hlasuje Sněmovna o pozměněném návrhu nejdříve za 10 dnů (ke schválení stačí prostá většina). V opačném případě hlasuje o původním znění zákona. Ten musí být potvrzen nadpoloviční většinou všech poslanců.
Jaký je rozdíl mezi vyhláškou a zákonem
V obecném smyslu slova lze vyhláškou nazvat jakýkoliv způsob vyhlášení nějakého sdělení, například interní předpis firmy nebo vývěsku o odečítání údajů z vodoměrů. Užívání slova vyhláška není zákonem vyhrazeno jen pro právní předpisy.
Co se stane když prezident vetuje zákon
Prezident má pak buď zákon podepsat, nebo jej může vetovat, tedy s odůvodněním vrátit do 15 dnů Poslanecké sněmovně. V české ústavní praxi se nicméně prosadila i další možnost, ačkoli o ní Ústava nehovoří, kdy prezident zákon ani nepodepíše, ani jej nevrátí a zákon je tak poté vyhlášen bez jeho podpisu.
Jak se tvoří zákon
Návrh zákona je podán jako zákonodárná iniciativa do Poslanecké sněmovny, po jeho projednání a schválení Poslaneckou sněmovnou postupuje do Senátu. Pokud není návrh v senátní fázi schválen, návrh se vrací do Poslanecké sněmovny, která rozhodne o výsledku projednávání.
Kdy je obecně závazná vyhláška vydaná
Vyhlášení se (dle § 12 zákona o obcích) provede tak, že se právní předpis obce vyhlásí ve Sbírce právních předpisů obcí a krajů [[úřední deska|úřední desce] po dobu 15 dnů.
Kdo navrhuje a prijima vyhlášky obce
104 odst. 3 Ústavy ČR, který stanoví, že zastupitelstva územně samosprávných celků mohou vydávat obecně závazné vyhlášky v mezích své samostatné působnosti. Zastupitelstvo obce vydává obecně závazné vyhlášky v mezích zákonů stanovujících jeho samostatnou působnost.
Kdo schvaluje obecně závazné vyhlášky
Obecně závazné vyhlášky vydávají zastupitelstva v oblastech samosprávy obce nebo kraje (tzv. samostatná působnost), nařízení pak v oblastech, kde obec nebo kraj vykonávají státní správu (tzv. přenesená působnost).
Na jakou dobu se volí vláda
Od ledna 2013 hlavu státu volí občané. V České republice je funkční období prezidenta 5 let. Právo volit má každý český občan, který dosáhl věku 18 let. Právo být volen má každý občan, který má právo volit a dosáhl věku 40 let.
Kdo vládl v ČR
Přehled vlád samostatné České republiky
| Pořadí | Název vlády | Počet členů |
|---|---|---|
| 1. | první vláda Václava Klause | 19 |
| 2. | druhá vláda Václava Klause | 15/16 |
| 3. | vláda Josefa Tošovského | 17/19 |
| 4. | vláda Miloše Zemana | 17/19 |
Kdo vládne v ČR
Prezident republiky Miloš Zeman jmenoval vládu Petra Fialy vzešlou z říjnových voleb 17. prosince 2021. Podílí se na ní volební koalice SPOLU složená z ODS, KDU-ČSL a TOP 09 a koalice Piráti a Starostové, sestávající z Pirátů a STANu. Kabinet tvoří 18 členů, z toho 6 za ODS, 4 STAN, 3 KDU-ČSL, 3 Piráti a 2 za TOP 09.
