Co vysadit do Podmacene půdy
Rostliny, které si poradí
borovice kleč nebo tisovec dvouřadý, z listnatých hlavně vrby. Do vlhkých půd se hodí jedle nebo tis červený či magnólie. Z trvalek v podmáčených půdách prospívá blatouch a pomněnka bahenní, vrbice kyprej nebo kosatec žlutý, ve vlhkých vrbina tečkovaná, jarmanka větší nebo různé druhy čechrav.
Archiv
Co sázet do jílovité půdy
Z trvalek můžeme do jílovitých půd vysadit například: ostrožky, srdcovky, kopretiny, plaménky, máky a turany, náprstníky, hvězdnice a rozchodníky, břečťan.
Co pěstovat ve vlhku
Z velkých stromů můžeme vsadit na olši (Alnus), metasekvoji (Metasequoia), smrk obecný (Picea abies), borovici kleč (Pinus mugo), zerav zapadní (Thuja occidentalis), jedlovec kanadský (Tsuga canadensis), střemchu (Prunus padus), vrby (Salix), bez (Sambucus), brslen (Eonymus).
Archiv
Které rostliny mají rádi zásaditou půdu
Na zásaditých půdách se pěstují rostliny, které se obecně označují jako bazifyty či alkalofyty. Patří mezi ně třeba bučiny, lipiny nebo společenstva bazofilních teplomilných dubů. Dále jsou to pak některá travní společenstva, sukulenty nebo vegetace vápnitých skal. Také ječmen nebo vojtěška patří mezi bazifyty.
Jak vysušit půdu
Jedná-li se o pozemek svažitý, mnohdy postačí odvést vodu třeba i nezpevněným kanálkem do blízkého vodního toku, řeky, potoka nebo mokřadu. Je možné rovněž zkusit změnit výsadbovou technologii. Další variantou je realizace odvodňovacích a drenážních systémů. Je možné pěstovat také rostlinstvo na vyvýšených záhonech.
Jaká půda má nejlepší propustnost vody
Suché půdy, převážně půdy písčité a kamenité, mají velké póry, které vodu propouštějí velmi rychle. A protože tyto půdy tvoří menší množství větších částic, udrží i méně kapilární vody a brzy vysychají.
Jak zlepšit propustnost půdy
Proto je účelné na těžkou zeminu nasypat vrstvu písku. Použít můžeme také perlit či keramzit nebo drobné štěrkovité kamenivo. Rovněž lze zeminu posypat popelem, v zásadě se hodí jakýkoli lehký materiál, například listí, proschlá posečená tráva, rozemletá sláma, piliny nebo dřevěná drť a podobně.
Jak Vylehčit jílovitou půdu
Zpracování jílovité půdy je poměrně složité. Takovou půdu je nutné vylehčit pískem a obohatit organickou hmotou. Jílovitou půdu poznáte jednoduše podle toho, že se na ní po dešti dlouho drží kaluže a po stisknutí v dlani drží kompaktní tvar.
Jaká zelenina nepotřebuje slunce
Do polostínu zasejte špenát, salát, hrášek, kedlubnu, brokolici nebo červenou řepu. Dařit se tu bude také trvalkám.
Jaké ovoce do stínu
Na slunce i do polostínu
Například maliny a ostružiny snesou i úpal. Borůvky, brusinky a klikva uvítají lehký polostín, v polostínu dobře poroste i rybíz.
Které rostliny miluji kyselou půdu
K nejznámějším kyselomilným rostlinám patří rododendron, azalka, vřes nebo také rostliny, které mají rády jen slabě kyselé pH, například hortenzie nebo magnólie. Rododendron a azalka jsou si velmi podobné a a obě rostliny patří do rodu náležící do čeledě vřesovcovité.
Které rostliny nesnáší vápník
Druhy, citlivé na vápník, nesnášející kyselou půdu (celer, pažitka…), vápníme k předplodině. Luštěniny jsou náročné na vápník, snesou i čerstvé vápnění, ale lepším řešením je vápnění půdy na podzim. Plodová zelenina jako jsou např. rajčata a okurky, nesnáší čerstvé vápnění.
Čím Prokypřit půdu
Prokypření půdy
Zemině v záhonech prospěje dobré prokypření, které se pak projeví zejména na pěkném tvaru mrkve, petržele a další kořenové zeleniny. Na to jsou nejpohodlnějším ručním nářadím rycí vidle, případně různé jedno- či vícehroté kypřiče a kultivátory.
Co můžeme nalézt v půdě
Každá půda obsahuje podíl regolitu, vody, vzduchu a organické hmoty. Podíly složek zastupují jednotlivé geosféry: litosféru, hydrosféru, atmosféru a biosféru. Pokud jedna z těchto složek chybí, nejedná se o půdu. Jednotlivé půdní složky jsou vzájemně promíšeny a vytvářejí heterogenní polydisperzní systém.
Jak zlepšit půdu
Proto je účelné na těžkou zeminu nasypat vrstvu písku. Použít můžeme také perlit či keramzit nebo drobné štěrkovité kamenivo. Rovněž lze zeminu posypat popelem, v zásadě se hodí jakýkoli lehký materiál, například listí, proschlá posečená tráva, rozemletá sláma, piliny nebo dřevěná drť a podobně.
Jak oživit půdu
Používejte organická hnojiva – na jaře i v podzimu využijte kompost, na podzim zarývejte trávu s listím, hnůj a další organický materiál. Pravidelně a každoročně střídejte plodiny na záhonech. Pokud je to realizovatelné, nasaďte smíšené kultury, které omezují únavu půdy.
Která zelenina se dá pěstovat ve stínu
Mezi čtyřmi a pěti hodinami slunce je tak akorát pro mrkev, petržel, celer, ředkvičky, hrášek, řepu nebo fazole. Zvlášť kořenová zelenina může těžit z vláhy, kterou záhony v polostínu lépe zadržují, například mrkev je šťavnatější.
Co pěstovat spolu
Které rostliny se podporují a pěstujeme je společněOkurky a celer. Společné pěstování okurek nakládaček a celeru přináší oboustrannou spokojenost.Česnek a jahodník.Růže a levandule.Afrikán a brambory, nebo rajčata.Bazalka a okurky.Kopr a mrkev.Křen a brambory.Zelí a celer.
Co do truhlíků do stínu
Mezi balkonové rostliny dobře snášející stín řadíme například:Balkonové rostliny: begónie, africká kopřiva, popenec, netýkavka, fuchsie.Sezonní rostliny: zvonky, primule, dlužicha.Bylinky: kozlík lékařský, převislé a lesní jahody, máta, pažitka, mařinka vonná
Co se dá pěstovat v kyselé půdě
Pokud máte na zahradě pH pod 7, jedná se o kyselou půdu.
Čím je číslo pH nižší, tím extrémně kyselejší půda je. Právě kyselá půda je ale velmi vhodná pro velké množství dekorativních rostlin, jako jsou borůvky, brusinky, japonské javory, bobkovišeň, dřín květnatý, azalky či rhododendrony.
Jak zvýšit kyselost půdy
Nejsnazším způsobem je vápnění, zásobní hnojení fosforem, draslíkem a pěstování meziplodin. Vápněním zvýšíme přijatelnost živin, výnos a snížíme náchylnost rostlin ke stresům. Zvýšení obsahu vápníku v půdě je totiž zásadní pro správný růst a vývoj rostliny a pro dobrý zdravotní stav půdy.
Která zelenina potřebuje vápník
Naštěstí se vápník hojně vyskytuje v naší stravě a můžeme ho ve snadno stravitelné formě najít například v mořských řasách, jogurtu i dalších zakysaných mléčných výrobcích a ve většině druhů tmavě zelené listové zeleniny (špenátu, mangoldu, brokolici, listech, tuřínu, kapustě, listech červené řepy a petrželi).
Jak dodat vápník do půdy
Na těžkých půdách je ideální rychle působící pálené vápno (CaO), na běžných a lehčích půdách je vhodnější použít pomaleji působící mletý vápenec. A pozor, množství vápníku v půdě můžeme zvýšit také přidáním popela ze dřeva, což se dříve dělalo velmi často.
Jak ZRYT tvrdou půdu
Podle počtu namontovaných hvězdicových nožů na rotoru stroj obrací a kypří půdu v šíři 30 až 60 cm a je jimi tažen vpřed rychlostí kolem 1 km/h. Podle nastavení zadní ostruhy lze nechat stroj zakousnout do plné hloubky, nebo jen zpracovávat povrch záhonu. Za hodinu tak lze zrýt a nakypřit až 800 m2 suché půdy.
Jak dlouho vznikne 1 cm půdy
Za 100 let u nás vznikne 1 cm půdy. Půda vzniká zvětráváním tzv. matečné horniny, na kterou působí společně s povětrnostními podmínkami také mikroorganizmy, rostliny a živočichové. Je to dlouhý proces.
