Co se vaří na vanocni svatky?

Co se jí na vánoční svátky

25. a 26. prosinec jsou velmi slavnostní dny, které se nesou ve znamení rodinných návštěv, slavnostních obědů a večeří. Obvykle se podává typicky český pokrm pečená kachna nebo husa se zelím a knedlíky nebo slavnostní svíčková na smetaně.
Archiv

Co se nesmí dělat přes vánoční svátky

Podle lidových tradic se v tento den nesmělo pracovat, nestlala se ani lůžka a nezametala světnice. Lidé měli jen odpočívat.

Co se vaří na druhý svátek vánoční

Štědrovečerní obžerství i velkolepý božíhodový oběd je za námi, ale ještě je tady druhý svátek vánoční – svátek sv. Štěpána, který připomíná jednoho z nejznámějších křesťanských mučedníků. Na svatého Štěpána se tradičně podává hovězí pečeně, tzv. štěpánská.
Archiv

Co se jí na Stepana

Podle tradice bychom měli na Štěpána připravit pernatou drůbež. Obvykle se podává pečený krocan, krůta, husa anebo kachna, případně pokrmy z jiných druhů masa. Oblíbené je zejména hovězí. Jako příloha je nejčastěji zelí (bílé kysané či dušené červené) a knedlík (houskový či chlupatý).
Archiv

Kdy se jí kachna

Pečená kachna nebo husa nás na talíři doprovází hlavně ve druhé polovině roku, a v listopadu a prosinci obzvlášť. Zejména na Martina a na Štěpána se dost vykrmených opeřenců ocitne na pekáči a je vydáno na pospas společnému hodování.

Co vařit před Vánoci

Několik dnů před Vánocemi se napekl chléb a vánočky z bílé mouky, hrozinek a mandlí. Štědrovečerní večeře se připravovala od rána a skládala se z několika chodů: hrachová nebo čočková polévka, kuba (kroupy s houbami a česnekem), pukance s mákem a medem, hubník (nákyp s houbami).

Kdy se nesmi Veset pradlo na Vánoce

Na Boží hod se nemá stlát postel ani věšet prádlo.

Kdy se nepere pradlo

Nejčastěji se vzpomíná ve spojitosti s Novým rokem prádlo, které hraje ve zvyklostech a pověrách zásadní roli. První den roku by mělo být vyprané a vyžehlené a hlavně neviset na šňůrách nebo na sušáku. Znamená to totiž, že může přijít do domu neštěstí. Věští dokonce smrt někoho blízkého.

Co se má vařit na Nový rok

Mezi ideální tipy se tak řadí vařená čočka, kroupy, rýže a tarhoňa. Čočka přitom nemusí být hned na kyselo, třeba takový čočkový salát s pošírovaným vejcem také funguje. Naopak se vyhněte přípravě pernaté drůbeže, jinak vám „penízky uletí“. Kuře a kachnu můžete jíst až další den.

Proč se dávají do kachny jablka

Mirka pekla kachnu po staročesku s jablky, které maso ovoní a vezmou mu typický zápach. Někdo dává do břišní dutiny jablko a brambor, který toho také dost vytáhne. Kachna se může plnit klasickou houskovou nádivkou, vynikající je mandlová, kterou připravovala minule Ivanka Devátá k telecímu masu.

Jak se pozná Kačer od kachny

Kačer kachny divoké má modrozelenou barvu hlavy a bílý pruh na krku, namísto toho samička disponuje barvou hnědou a při letu se její křídla zbarvují do modra. Tento rozdíl, který u divokých kachen vzniká se odborně nazývá pohlavní dimorfismus a je u nich velice výrazný.

Co se peče na Vánoce

Mezi nejklasičtější vánoční cukroví patří perníčky, linecké cukroví, vanilkové rohlíčky, pracny nebo vosí hnízda. Cukroví se často vykrajuje do tvarů s vánoční symbolikou a různě slavnostně zdobí. V domácnostech se peče jeden nebo i desítky druhů. Stále oblíbenější je i nepečené cukroví, které se nemusí odležet.

Co se nesmí jíst na Štědrý den

Tradiční je držet půst od půlnoci před Štědrým dnem do západu slunce. Znamená to nejíst samozřejmě vůbec nic a to ani cukroví nebo maso. Před večeří bývalo zvykem ukázat dětem prasátko pomocí odlesků světla ze zrcátka, ručně vyřezaným vepříkem, který se podsvítil nebo sledováním první hvězdy na noční obloze.

Proč se nesmí prát na Vánoce

Tak nejdříve, co by se mělo a nemělo. Prát prádlo na Štědrý den přináší smůlu. A nesmí se rozhodně věšet prádlo, protože by se během roku mohl někdo oběsit. Přes den nesmíte zametat a vynášet z domu odpadky a smetí, protože byste si vynesli štěstí.

Proč nesmí viset prádlo

Nesmí viset prádlo, přináší to smůlu

Znamená to totiž, že může přijít do domu neštěstí. Věští dokonce smrt někoho blízkého.

Který den nesmí viset prádlo

Lidové tradice říkají, že se 25. prosince nemá pracovat. Dokonce se nesměly stlát ani postele a v domě nesmělo viset žádné prádlo, aby to nepřineslo neštěstí.

Kdy se nesmí prát prádlo

Podle další ze zvyklostí ženy nesmějí prát prádlo. Jenže této práci by se o Velkém pátku neměli věnovat ani muži. Voda má v ten den totiž duchovní očistné poslání.

Co se dává před pečením do kachny

Kachnu před pečením vyndáme z lednice, a pokud je to potřeba, tak i očistíme a osušíme. Ze všech stran ji rovnoměrně a silně osolíme, posypeme kmínem a nezapomeneme přitom ani na hrudní dutinu, do které vložíme umytá jablka.

Jak se peče kachna přes noc

Kachnu vložíme do vyhřáté trouby na 90 °C a pečeme ji 7 hodin. Poté teplotu zvýšíme na 120 °C a pečeme dalších 5 hodin. Na poslední hodinu teplotu ještě zvýšíme, aby se vytvořila pěkná kůrčička. Kachnu během pečení průběžně potíráme vypečeným tukem smíchaným s medem.

Jak se řekne mladé kachny

KACHNA DOMÁCÍ

Samec je kačer, samice se nazývá kachna, mládě je kachně.

Co je to Husokachna

CO JE HUSOKACHNA – S husou vlastně nemá nic společného, je to kříženec kachny a kachny, konkrétně pižmové a pekingské kachny. – Husokachny byly speciálně vyšlechtěny jako ten nejchutnější zdroj masa na zahradě. Jejich statné tělo už samo o sobě napovídá, že jde o zvíře s vysokým obsahem masa.

Kdy začít péct na Vánoce

Obecně platí pravidlo, že se začíná péct na Mikuláše a jednotlivé druhy cukroví se připravují po dobu tří týdnů. Končí se až těsně před Štědrým dnem.

Kdy se dělá nepečené cukroví

Kdy dělat nepečené cukroví Štědrý den je vysloveně za dveřmi. Poslední adventní víkend před Štědrým dnem se hodí na přípravu nepečeného cukroví, tedy různé kuličky, ale také třeba marokánky či vosí hnízda.

Proč se na Štědrý den nejí maso

Obecně křesťanství říká, že člověk se má postit, aby činil pokání za hříchy a učil se je přemáhat. Na druhou stranu Štědrý den je dnem radosti a primárně tedy není určen k pokání. Svůj význam však půst má. Lidé v tento vzácný den povznášejí svého ducha, k čemuž jim pomůže i střídmost a odříkání věcí pozemských.

Kdy se nesmí jíst maso

„Popeleční středa je dnem přísného postu, kdy se nejí maso a jíst by se mělo pouze tak, aby člověk neměl hlad. Drží ho věřící od patnácti do šedesáti let, vyjma nemocných,“ uvedl Ivan Havlíček, administrátor farnosti v Týništi nad Orlicí. Tímto dnem pro věřící končí masopustní období a začíná příprava na Velikonoce.