Jak se píše poté co
Vztažné zájmeno co na první pohled jednoznačně signalizuje počátek vedlejší věty, na niž odkazuje výraz poté. Je tedy nasnadě psát před co čárku. Prosazuje se však i chápání spojovacího výrazu poté co jako jednočlenného a snaha klást čárku už před poté.
Na koho čeho na mě
Pomůcka pro psaní mě a mně
Máte-li tedy pochybnosti, stačí si místo zájmena já dosadit právě zájmeno ty. Pokud tvar druhé osoby bude tobě, pak píšeme mně. Je-li tvar tebe, použije se mě.
Archiv
Kdo co mě
Skloňování zájmena já
| 1. pád (kdo, co) | já (Tento článek jsem psal já.) |
|---|---|
| 2. pád (koho, čeho) | mě, mne (Napsali to i beze mě/mne.) |
| 3. pád (komu, čemu) | mně, mi (Přinesl mně/mi to.) |
| 4. pád (koho, co) | mě, mne (Potkali mě/mne tam.) |
| 5. pád (oslovujeme, voláme) | — |
Archiv
Kdy mě a mně
Při skloňování zájmena já píšeme mě ve 2. a 4. pádě, mně ve 3. a 6.
Kdo ví kdoví
Tato slova patří do skupiny spřežek, tvořených ze zájmen a zájmenných příslovcí. Rozdíl mezi nimi je jen velmi nepatrný a obvykle závisí na zbylém kontextu věty. Ve většině případů je proto možný obojí pravopis.
Kdo zrušil spřežky
Do 15. století se spřežky hojně vyskytovaly i v češtině. O odstranění většiny z nich se zasloužil mistr Jan Hus provedením jazykové reformy. Spřežky ch, dz a dž se zachovaly dodnes.
Kdy se píše jí a kdy jí
Tvar ji používáme ve 4. pádu jednotného čísla. Tvar jí naopak ve všech ostatních pádech, nejčastěji ve 3. pádu.
Kdy se píše mi a my
Při psaní zájmen my a mi je nejdůležitější uvědomit si, jestli zájmeno zastupuje pouze jednu osobu nebo jestli se týká více osob. Pokud mluvíme o 2 a více lidech, musíme napsat Y. Jestliže se věta vztahuje na jednu jedinou osobu, píšeme I měkké.
Jak poznat mě a mně
Nahraďte v každé větě zájmeno já zájmenem ty.
Tam, kde řeknete tě, patří kratší mě, tam, kde můžete říct tobě, je správný delší tvar mně. Případné tebe lze nahrazovat méně obvyklým mne.
Kdy se používá mi
Při psaní zájmen my a mi je nejdůležitější uvědomit si, jestli zájmeno zastupuje pouze jednu osobu nebo jestli se týká více osob. Pokud mluvíme o 2 a více lidech, musíme napsat Y. Jestliže se věta vztahuje na jednu jedinou osobu, píšeme I měkké.
Koho co pád
Cvičení
| 1. pád | nominativ | Kdo Co |
|---|---|---|
| 2. pád | genitiv | Koho Čeho |
| 3. pád | dativ | Komu Čemu |
| 4. pád | akuzativ | Koho Co |
| 5. pád | vokativ | Oslovujeme, voláme |
Koho co jí
Ji ni X jí ní
| 1. pád (kdo, co) | ona |
|---|---|
| 3. pád (komu, čemu) | jí, ní |
| 4. pád (koho, co) | ji, ni |
| 5. pád (oslovujeme, voláme) | – |
| 6. pád (o kom, o čem) | ní |
Jak se píše Mám zato
Může se psát oboje, záleží na kontextu, ve kterém to používáte. Za to se používá mapříklad když řekneme "Za to půjdeš do vězení." Zato používáme, pokud chceme říci "Petrovi to moc nejde, zato Pavel je docela šikovný."
Co je to Sprezka
Vznikají spojením předložky a podstatného jména, přídavného jména, zájmena, číslovky, příslovce nebo přechodníku. Tato změna bývá obvykle vyjádřena tím, že se dané spojení píše jako jedno slovo. Hranice chápání určitého výrazu jako spřežky není ale vždy zcela jasná a ve psaní se tak hojně objevuje kolísání.
Kdo vymyslel český jazyk
Pro novou kodifikaci spisovné češtiny se východiskem stal literární jazyk konce 16. století a díla Komenského. Z různých pokusů o kodifikaci byla nakonec všeobecně přijata gramatika Josefa Dobrovského, která poprvé vyšla roku 1809. Byly odstraněny některé pozůstatky zastaralého bratrského pravopisu (např.
Kdo vymyslel háčky
České háčky a čárky loni oslavily významné jubileum – 600. výročí svého vzniku. Přesněji to byla znaménka punctus rotundus a gracilis virgula, jež světlo světa spatřila roku 1406 v latinském spisu De orthographia Bohemica (O pravopisu českém), jehož autorem je snad Mistr Jan Hus.
Jak poznat jí jí
Ji × jí (ni × ní)
podoby ni a ní) se setkáváme poměrně často. Pravidla nám říkají, že krátká forma (ni, ji) se užívá pouze ve 4. pádě a ve všech ostatních je forma dlouhá (ní, jí).
Co je to my
U zájmena „mi“ (tedy tvaru zájmena „já“) se oproti předchozímu výrazu objevuje hned několik variant, ve kterých je možné jej užít. Ve 2. a 4. pádě mohou být užívány rovnocenné tvary mě/mne.
Jak se píše byly
Základní pravidlo pro shodu přísudku s podmětem v množném čísle je, že pokud je podmět v rodě mužském životném, píšeme -i (muži byli), pokud je v rodě mužském neživotném anebo ženském, píšeme -y (stoly byly, ženy byly), pokud je v rodě středním, píšeme -a (prasata byla).
Kdy se píše saz
Nejčastější výrazy, které se tedy vždy píší s předponou s, jsou následující: Sklidit, schovat se, skonat, skončit, skoupit, spáchat, skoupý, spálit, spasit, splatit, splašit, splnit, spotřebovat, spořádat, sprovodit (ze světa), spropitné, stěžovat si, stmívat se, strnout, strávit, strpět, stvořit, stýskat si, stržit.
Jaké i se píše po my
E) Podmět typu my všichni, oni všichni
Zde píšeme v příčestí činném (i trpném) -i. Například: Seděli jsme kolem ohně a povídali si. Taková milá rodina – tu pohromu si opravdu nezasloužili.
Jaký pád je do
Pády a pádové otázky
| Pády | Pádová otázka (pomocná předložka) |
|---|---|
| 1. pád nominativ | kdo, co |
| 2. pád genitiv | (bez, u, do) koho, čeho |
| 3. pád dativ | (ke) komu, čemu |
| 4. pád akuzativ | (o, na, za) koho, co |
Co je 3 pád
Dativ. Dativ (D, 3. pád) se pojí se slovesy ve funkci předmětu s významem prospěchu či neprospěchu, a to buď jako tzv. první objekt (např.
Jak Delime zájmena
Druhy zájmen
| druhy zájmen | příklady |
|---|---|
| tázací | kdo, co, jaký, který, čí |
| vztažná | kdo, co, jaký, který, čí, jenž |
| neurčitá | někdo, něco, nějaký, některý, něčí, kdosi, cosi, jakýsi, kterýsi, cokoli, jakýkoli, málokterý, máločí, ledakdo, ledaco, ledajaký, ledakterý, lecjaký, lecčí, ledasco, ledaskdo, ledaskterý, každý, všechen… |
Jak se píše Jerry
Dobrý den Jerry, ano, je to skutečně tak, jak píšete.
