Jak dlouho vzniká rašelina
Většina nových rašelinišť byla vytvořena ve vysokých zeměpisných šířkách po ústupu ledovce na konci poslední doby ledové asi před 9000 lety. Obvykle rašelina roste pomalu, asi milimetr ročně. Rašelina na světových rašeliništích byla vytvořena za 360 let a obsahuje 550 gigatun (Gt) uhlíku.
Jak se tvori rašelina
Ze zbytků rostlin, které se z důvodu nedostatku kyslíku pod vodou nemohou dostatečně rozložit, se v močálech vytváří první rašelina. Přibývající srážky a nedostatek živin podporují růst rašelinných mechů, které částečně vytvářejí uzavřené mechové porosty. Zpočátku vznikají rašeliny s malou mocností.
Proč nepoužívat rašelinu
Pokud se plocha rašelinišť na světě výrazně sníží, úměrně tomu vzroste riziko záplav a dojde k obrovskému skleníkovému efektu. Někteří odborníci tvrdí, že rašeliniště jsou pro zadržování oxidu uhličitého dokonce zásadnější než deštné pralesy, o kterých se v této souvislosti v posledních letech často hovoří.
Kde roste rašelina
Rašeliniště jsou zvláštním typem mokřadů, ve kterých dochází k ukládání rašeliny nebo slatiny. Nejlépe se jim daří v chladných a vlhkých oblastech s dostatkem srážek. Rašelina nebo slatina jsou vlastně odumřelé zbytky rostlin, které se v zamokřených místech s nedostatkem kyslíku špatně rozkládají a hromadí se.
Co zasadit do rašeliny
V substrátu s rašelinou, tedy v kyselém prostředí, pěstujeme například borůvky, brusinky, azalky nebo rododendrony. Ale i další vřesovištní rostliny, pro které je kyselá půda přirozenou.
Co použít místo rašeliny
Rašelina ubývá rychleji, než by nám i životnímu prostředí bylo milé. Ve většině případů přitom vůbec není zapotřebí rašelinu používat. Dá se snadno nahradit z domácích zdrojů, kompostem či štěpkou.
Kde se v ČR těží rašelina
V samotné České republice může těžit rašelinu pouze společnost Rašelina a. s. (dříve Rašelina Soběslav) a některá lázeňská zařízení. V současnosti jsou průmyslově těžená rašeliniště Branná, Hranice, Světlík, Člunek, Hora sv. Šebestiána a Krásno-Čistá (pouze pro lázeňské účely).
Jak si doma vyrobit rašelinu
Chceme-li půdu vylehčit, můžeme rašelinu nahradit například pilinami, jemnou dřevěnou štěpkou z listnatých dřevin (u kyselomilných rostlin i z dřevin jehličnatých či z jejich borky). Substrát pro výsevy, kde mnoho živin není žádoucí, lze připravit například z krtinců, nebo zeminy smíchané s pískem.
Kde vzít rašelinu
Jestliže chceme rašelinu nahradit u druhů, které přímo nevyžadují kyselou reakci, můžeme vždy sáhnout po kvalitním vyzrálém kompostu. Ten je možné zakoupit, nebo si ho jednoduše vyrobit doma z biologického odpadu a ještě ušetřit. Díky kompostu bude půda krásně kyprá, úrodnější a obohacena o organické látky.
Jak nahradit rašelinu
Rašelina ubývá rychleji, než by nám i životnímu prostředí bylo milé. Ve většině případů přitom vůbec není zapotřebí rašelinu používat. Dá se snadno nahradit z domácích zdrojů, kompostem či štěpkou.
Jaké pH má rašelina
Rašelina má sama o sobě mírně kyselou reakci (pH 3,5 – 4,5) což vyhovuje pouze kyselomilným rostlinám. Většina kulturních plodin vč. bylin a zeleniny vyžaduje pH kolem hodnoty 6 a proto je rašelinu potřeba upravit.
