Jaké právní předpisy mohou vydávat obce
Obce a kraje mohou při spravování svých záležitostí vydávat vlastní právní předpisy – obecně závazné vyhlášky a nařízení. Obecně závazné vyhlášky vydávají zastupitelstva v oblastech samosprávy obce nebo kraje (tzv. samostatná působnost), nařízení pak v oblastech, kde obec nebo kraj vykonávají státní správu (tzv.
Jaké jsou právní předpisy
Mezi právní předpisy pak řadíme ústavní zákona, zákony, zákonná opatření Senátu, nařízení vlády, vyhlášky ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy, nařízení obcí a nařízení krajů. Dále mohou zastupitelstva obcí a kraji vydávat v rámci své samostatné působnosti obecně závazné vyhlášky.
Jaké právní normy vydává Vláďa
Vyhlášky vydávají jednotlivá ministerstva jako prováděcí právní předpisy k zákonům. Nařízení vlády jsou vydávána vládou, opět jako prováděcí právní předpisy k zákonům. Zmocnění k tvorbě legislativy vyplývá z ústavy.
Kdo vydává nařízení obce
Nařízení obcí jsou na rozdíl od obecně závazných vyhlášek vydávány radou obce, avšak s jednou výjimkou, kdy v obci vykonává působnost rady obce starosta, tehdy nařízení vydává zastupitelstvo obce.
Archiv
Jak se nazývají právní předpisy vydávané obcemi a kraji
Právní předpisy obce se označují pořadovými čísly.
Kdo vydává obecně závazné vyhlášky kraje
Obecně závazná vyhláška kraje je v České republice právní předpis vydávaný zastupitelstvem kraje v jeho samostatné působnosti na základě zmocnění v čl. 104 odst. 3 Ústavy. Obsahem krajských vyhlášek je právní regulace místních záležitostí v působnosti dané samosprávy.
Jak se vyznat v právních předpisech
Nejvyšší právní sílu mají ústavní zákony. V hierarchii dále následují zákony a nej- nižší právní sílu mají právní předpisy, které jsou od zákonů odvozené a tyto zákony provádějí; tedy – prováděcí právní předpisy či podzákonné normy. Specifické právní normy co do tvorby představují obecně závazné vyhlášky měst a obcí.
Jaký je rozdíl mezi právní normou a právním předpisem
Právní předpis znamená výsledek samotného legislativního procesu, který probíhá v rámci zákonodárné moci. Výsledkem je pak např. ústavní zákon, zákon, nařízení vlády, vyhlášky ministerstev. Právní norma je pouhým jednotlivým ustanovením z obsahu právního předpisu.
Kde jsou vyvěšeny obecní vyhlášky
elektronickou úřední desku. vyvěšena Vyhlášení OZV obce se dle § 12 odst. 1 zákona o obcích děje vyvěšením na úřední desce obecního úřadu po dobu 15 dnů.
Co vydává kraj
Vedle obecně závazných vyhlášek vydávají kraje ve své přenesené působnosti (státní správa přenesená na orgány územní samosprávy) také nařízení, která schvaluje rada kraje. Vyhlášky a nařízení kraje nabývají platnosti dnem zveřejnění ve věstníku právních předpisů kraje.
Jaké právní předpisy vydává kraj
Na základě a v mezích zákona rada vydává právní předpisy v přenesené působnosti, je-li k tomu kraj zákonem zmocněn; tyto právní předpisy se nazývají nařízení kraje.
Kdo vydává obecně závazné vyhlášky obce
Pravomoc obce vydávat obecně závazné vyhlášky je stanovena v čl. 104 odst. 3 Ústavy České republiky. Podle tohoto článku mohou zastupitelstva obcí v mezích své samostatné působnosti vydávat obecně závazné vyhlášky.
Kdo vydává právní předpisy
Původnost těchto aktů spočívá v tom, že je vydává orgán veřejné moci volený přímo lidem – zastupitelský sbor (v České republice je to Parlament České republiky), popřípadě může být tato pravomoc svěřena přímo lidu (v případě referenda).
Jaký je rozdíl mezi zákonem a vyhláškou
Vyhláška je druh podzákonného právního předpisu. Vyhlášku ve smyslu právní terminologie smí vydat jako prováděcí předpis k zákonu ústřední orgán státní správy (například ministerstvo) nebo i jiný úřad, který k tomu zákon zmocní.
Které prameny práva se v ČR používají
Tři z nich jsou závazné: právní předpisy, právní obyčeje a obecné právní zásady. Další dva prameny práva nejsou závazné, o právu pouze svědčí (gnoseologické prameny práva): judikatura a doktrína. Právní předpisy jsou podrobněji vysvětleny v níže uvedených bodech 3 a 5.
Kdo navrhuje a přijímá vyhlášky obce
Vedle obecně závazných vyhlášek, vydávaných zastupitelstvy v samostatné působnosti obcí, vydávají obce v přenesené působnosti (státní správa přenesená na orgány územní samosprávy) nařízení, která schvaluje rada obce.
Jaké jsou druhy právních norem
S ohledem na jejich závaznost se právní normy rozdělují na kogentní a dispozitivní právní normu. Dalším dělícím prvkem je rozdělení podle použité legislativní techniky. Právní normy se tak rozdělují např. na taxativní a demonstrativní.
Jaké jsou druhy pramenů práva
Existuje pět rozdílných kategorií formálních pramenů práva. Tři z nich jsou závazné: právní předpisy, právní obyčeje a obecné právní zásady. Další dva prameny práva nejsou závazné, o právu pouze svědčí (gnoseologické prameny práva): judikatura a doktrína.
Který pramen práva je nejstarší
Právní obyčej je nejstarší pramen práva, v současnosti však mají právní obyčeje jen malý význam, když hlavní roli hrají právní předpisy. Právní obyčeje vznikají spontánně na základě dlouhodobé tradice a obecné akceptace veřejností i státem (resp. společenstvím států), netvoří se tedy cílevědomě, ale dlouhodobě.
Jak se dělí právo
V soukromém právu jsou nejdůležitějšími právními odvětvími občanské právo, rodinné právo, obchodní právo a lze sem zařadit i pracovní právo. V oblasti veřejného práva pak jde zejména o ústavní právo, trestní právo, správní právo a finanční právo.
Co tvoří právní rád ČR
Právní řád České republiky je tvořen všemi právními předpisy ČR a v nich obsaženými právními normami. Nejdůležitějšími právními předpisy jsou zákony, tj. soubory pravidel chování upravující základní oblasti života člověka a společnosti.
Jaký je rozdíl mezi právem a morálkou
Je-li etika uvědomělým hledáním dobra a morálka souhrnem představ o dobru již nalezeném (tedy poznaném), nadto souhrnem představ stvrzených nepsaným souhlasem dané společnosti, je právo systémem norem, upravujících jednání lidí (jejich skupin, organizací) v jejich vzájemných vztazích takovým způsobem, jaký určila vůle …
Co to jsou mravy
mravy – v dané skupině, komunitě, společnosti rozšířené a ustálené vzory chování, postavené na obecně přijímaných normách. Pojem m. se používá často ve stejných souvislostech i k označení téhož jako pojmy zvyk, resp. zvyklost a obyčej a má spíše liter.
Jaký je vztah mezi právem a morálkou
podle vztahu právo-morálka vytvořily dva základní proudy: juspozitivismus (právní pozitivismus) a jusnaturalismus (přirozenoprávní teorie). Zatímco právní pozitivismus mezi morálkou a právem zcela striktně rozlišuje, přirozenoprávní teorie je spojuje, právo morálkou zdůvodňuje a podmiňuje.
Co je to morálka
morálka – (z lat. moralis, od mos, mores = mrav, mravy) – soubor hodnot, norem a vzorů chování pretendujících na regulaci vztahů mezi jednotlivci, mezi jednotlivcem a spol. skupinou i mezi spol.
