Jaká máme práva
svoboda a rovnost všech lidí v jejich právech. právo na život, nedotknutelnost osoby a obydlí, nikdo nesmí být nucen k pracím a službám. ochrana lidské důstojnosti, cti, pověsti a jména. právo na majetek, listovní tajemství, svoboda pohybu a svoboda myšlení.
Jaké máme základní práva a svobody
Jsou deklarována základní osobní práva (právo na život, nedotknutelnost osoby, svoboda pohybu, svoboda projevu…), sociální práva (právo na vzdělání, na ochranu zdraví, na příznivé životní prostředí…), politická práva (právo shromažďovat se, sdružovat se, petiční právo…), práva národnostních a etnických menšin apod.
Kde najdeme lidská práva
Základní lidská práva jsou v Česku garantována jednak Ústavou České republiky a Listinou základních práv a svobod, jednak řadou mezinárodních smluv, například Úmluvou proti mučení, Úmluvou o právech dítěte a zejména evropskou Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod (tuto úmluvu vykládá a aplikuje Evropský …
Co je to nedotknutelnost osoby
Nedotknutelnost se podle čl. 7 odst. 1 vztahuje jak na osobu fyzickou (čili na člověka), tak na její soukromí a to od narození až do smrti. Jde o ústavně chráněné právo na zachování integrity osoby, jehož porušení je obecně zakázáno a to jak ve sféře veřejnoprávní, tak i v soukromoprávní.
Jaká práva mají děti
Základní principy Úmluvy o právech dítěte
právo na bydlení, výživu, zdravotní péči atd. Právo na rozvoj, vzdělání, svobodu myšlení a náboženské vyznání, přístup k informacím, hru a zábavu. Právo na ochranu, chránící dítě před násilím, zneužíváním a vykořisťováním. Participační práva, záležitostech, které se ho týkají.
Jak funguje právo v ČR
Právní řád České republiky je hierarchicky uspořádán. V čele stojí Ústava a další ústavní zákony, které mají nejvyšší právní sílu a mohou být měněny zase jen ústavním zákonem. Pod ústavními zákony stojí zákony, na jejichž základě jsou vydávány prováděcí předpisy, které mají nejnižší právní sílu.
Co je základní právo
Základní práva jsou souborem základních práv a svobod náležejících všem lidem v EU. Jsou stejná bez ohledu na to, odkud pocházíte, v co věříte nebo jak žijete. Tato práva prosazují důležité zásady, jako je důstojnost, spravedlnost, respekt a rovnost. Stanoví normy pro to, jak dnes žijeme a pracujeme v Evropě.
Co je to právo
2.1. Pojem právo. Právo je charakterizované jako "soubor pravidel chování, která jsou určená státem, a jejich dodržování je zajištěno státním donucením". To, že stát má možnost donutit subjekty dodržovat tato pravidla chování, je znakem, který odlišuje právní normy od ostatních pravidel společenského chování.
Kdo vymyslel lidská práva
Z toho vycházejí první teoretikové pozdějších lidských práv, například Jean Bodin (Šest knih o státu, 1576), Hugo Grotius (De iure belli et pacis, 1625), Thomas Hobbes (Leviathan, 1651) nebo Samuel Pufendorf (De jure naturae et gentium, 1672).
Kde se nejvice porusuji lidská práva
Mezi země, kde je stav lidských práv "nejhorší z nejhorších", zařadila podle agentury AP mimo jiné Libyi a Severní Koreu. Krom těchto dvou zemí mají nejhorší stav lidských práv Barma, Kuba, Somálsko, Súdán, Turkmenistán a Uzbekistán, plus území Tibetu a Čečenska.
Co není zákonem zakázáno
Zásada „co není zakázáno, je dovoleno“ je opakem dřívější praxe, podle níž bylo možné podle ZP č. 65/1965 Sb., sjednávat v pracovněprávních vztazích jen to, co bylo dovoleno. Tato nová zásada není v ZP výslovně vyjádřena, ale je společným jmenovatelem pro většinu zákonných ustanovení.
Kdy je možné omezit lidská práva
(3) Výkon těchto práv lze omezit jen v případech stanovených zákonem, jestliže to je v demokratické společnosti nezbytné pro bezpečnost státu, ochranu veřejné bezpečnosti a veřejného pořádku, předcházení trestným činům nebo pro ochranu práv a svobod druhých.
Na co máme právo
Máš právo na odpočinek a volný čas, na účast ve hře a oddechové činnosti odpovídající tvému věku a také na svobodnou účast v kulturním životě a umělecké činnosti. Máš právo na jméno, na národnost a na ochranu své totožnosti.
Kdy se musí postarat děti o rodiče
Dítě má vyživovací povinnost vůči rodičům jen za předpokladu, že už je samo schopno se živit, a jen tehdy, pokud toho rodiče potřebují. Například pokud výživu nezajistí manžel nebo rozvedený druh. Navíc rozsah vyživovací povinnosti je stanoven tak, že jde o zajištění slušné výživy.
Jak se dělí právo
V soukromém právu jsou nejdůležitějšími právními odvětvími občanské právo, rodinné právo, obchodní právo a lze sem zařadit i pracovní právo. V oblasti veřejného práva pak jde zejména o ústavní právo, trestní právo, správní právo a finanční právo.
Proč máme právo
Práva vyjadřují věci, které člověk může dělat, a nebo věci které může mít. Vem si to tak, že nejen každý dospělý člověk má svá práva, ale i každé dítě má svá práva. Práva nám umožňují, abychom všichni spolu lépe vycházeli, ale zároveň práva jsou důležitá, aby nás ochránila.
Jaká je funkce práva
Udržuje sociální pořádek (řád) Propůjčuje legitimitu výkonu veřejných funkcí Vymezuje práva a povinnosti v sociální interakci. Usnadňuje kooperativní jednání
Jak vzniká právo
Právo v podobě písemných předpisů vzniklo až po vzniku státu. Pozitivní právo je platné právo, lze jej odvodit z platných právních norem vyjádřených nejčastěji ve formě nějakého právního předpisu, naopak přirozené právo je odvozováno z mravního zákona, z přírodních zákonů, je to vysněné, ideální a nejdokonalejší právo.
Kdo má v ČR právo na vzdělávání
Článek 33 (1) Každý má právo na vzdělání. Školní docházka je povinná po dobu, kterou stanoví zákon. (2) Občané mají právo na bezplatné vzdělání v základních a středních školách, podle schopností občana a možností společnosti též na vysokých školách.
Kdo nebo co nám práva zaručuje
(1) Základní práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení.
Co jsou to lidská práva
Lidská práva stanoví základní lidské svobody a vycházejí ze zásady respektování jednotlivce a z předpokladu, že každá lidská bytost si zaslouží rovné a důstojné zacházení. Ačkoli lidská práva nejsou na mnoha místech světa uznávána ani uplatňována, všichni lidé, ať už kdekoli na světě, mají na tato práva nárok.
Co není zakázáno je
Zásada „co není zakázáno, je dovoleno“ je opakem dřívější praxe, podle níž bylo možné podle ZP č. 65/1965 Sb., sjednávat v pracovněprávních vztazích jen to, co bylo dovoleno.
Na co má dítě právo
Děti mají právo na ochranu před tělesným a duševním násilím, urážením, zneužíváním, zanedbáváním a nedbalým zacházením, týráním a vykořisťováním. Dítě má právo na ochranu a pomoc poskytnutou státem. Stát zabezpečuje dětem adekvátní náhradní péči.
Kdy zaniká nárok na alimenty
Výživné se dle § 911 občanského zákoníku platí na děti do doby, než jsou schopny se samy živit. Vyživovací povinnost není jakkoli omezena věkem oprávněného dítěte, v praxi běžně souvisí vyživovací povinnost s jeho studiem a soustavnou přípravou na další povolání.
Kdo platí alimenty
Kdo je povinen platit výživné na dítě Každý rodič má vůči svému potomkovi, který není schopen se sám živit, zákonnou povinnost poskytovat mu výživu. Nejčastěji se setkáváme se stanovením výživného rodiči, který nemá dítě svěřené do své péče. Pečující rodič totiž díl své výživy často nahrazuje osobní péčí.
