Kdo neslaví Velikonoce
Velikonoce jsou nejvýznamnější církevní svátek v roce
Velikonoce však neslaví pouze křesťané. Pro nevěřící jsou přirozeně vnímány jako svátky jara a probouzení přírody, i přesto však mohou i pro ně být obdobím uvědomění si sami sebe.
Archiv
Jak vznikl název Velikonoce
Co znamená slovo Velikonoce Na začátku našeho letopočtu byl ukřižován Ježíš Kristus a v noci ze soboty na neděli se odehrál zázrak zmrtvýchvstání. Proto se ta noc nazývá Velkou nocí. A právě od ní je odvozen náš název Velikonoce.
Kdy se začaly slavit Velikonoce
Nejstarším svědectvím o slavení křesťanských Velikonoc (tehdy ovšem to byla pascha, v originále πάσχα) může být zmínka v listech apoštola Pavla (kolem roku 50). Nejstaršími mimobiblickými doklady jsou pak spory 2. století o datum slavení „Velikonoc“ a spis Peri Pascha Melitona ze Sard z 2. století.
Co symbolizovaly Velikonoce před křesťanstvím
Symbolem svátku je i beránek, jehož krví pomazali v Egyptě svá obydlí a Hospodin ušetřil jejich prvorozené syny od smrti. Křesťanská církev dala tomuto starozákonnímu svátku nový obsah. Kristus začal být oslavován jako nový pesachový beránek, který pro spasení ostatních obětoval svůj život.
Archiv
Proč se barví velikonoční vajíčka
Jako symbol životadárné síly a zrození navíc zobrazuje zmrtvýchvstání Ježíše Krista. K jeho oběti se váže i zvyk velikonoční vejce barvit – podle nejstarších dochovaných záznamů se totiž tato vejce barvila načerveno, což byla připomínka prolité Kristovy krve.
Co znamenají Velikonoce pro křesťany
Pro křesťany jsou Velikonoce spojeny se vzkříšením Ježíše Krista. Jedná se o pohyblivé svátky. Podle církevní historie připadlo utrpení Kristovo na dobu, jež následovala po jarní rovnodennosti, a současně mu předcházel jarní měsíční úplněk.
Kdo vymyslel velikonoční tradice
Původ v pohanských a židovských tradicích
Počátky velikonočních tradic najdete v dobách pohanských, kdy národy oslavovaly návrat jara, hojnosti a plodnosti. Plodnost a nový život symbolizovala právě vajíčka.
Proč se barví kraslice
Od dob raného křesťanství jsou kraslice v křesťanské tradici nedílně spojeny s Velikonocemi, kde symbolizují plodnost a znovuzrození.
Jak vzniklo slovo kraslice
Odvozeno od přídavného jména krásný, jehož význam je nejasný; mohlo souviset s původním staročeským významem „zářivé, jasné barvy“ s odkazem na barvení vajíček nebo s jejich zdobením vyjadřovaným slovesem krášlit. Doloženo písemně od 14. století.
Kdo vymyslel Velikonoce
Počátky velikonočních tradic najdete v dobách pohanských, kdy národy oslavovaly návrat jara, hojnosti a plodnosti. Plodnost a nový život symbolizovala právě vajíčka. Podle mínění mnoha historiků se křesťanské svátky, jako jsou Velikonoce nebo Vánoce, záměrně kryjí s původními pohanskými oslavami. Důvod je prostý.
Kdy se nesmí jíst maso
„Popeleční středa je dnem přísného postu, kdy se nejí maso a jíst by se mělo pouze tak, aby člověk neměl hlad. Drží ho věřící od patnácti do šedesáti let, vyjma nemocných,“ uvedl Ivan Havlíček, administrátor farnosti v Týništi nad Orlicí. Tímto dnem pro věřící končí masopustní období a začíná příprava na Velikonoce.
V jaké zemi vznikly Velikonoce
Jako náboženský svátek připomínající osvobození z egyptského otroctví se Velikonoce objevily poprvé u Židů. Na památku vyjití z Egypta jej Židé slaví dodnes. Každá izraelská rodina na Velikonoce obětovala mladého berana a jeho krví potřela veřeje svého domu jako symbol ochrany celé rodiny.
Proč se zdobí vajíčka
Velikonoční kraslice je natvrdo uvařené nebo vyfouknuté prázdné vejce, ozdobené různými výtvarnými technikami. Od dob raného křesťanství jsou kraslice v křesťanské tradici nedílně spojeny s Velikonocemi, kde symbolizují plodnost a znovuzrození.
Proč se dávají vajíčka na Velikonoce
Jako symbol životadárné síly a zrození navíc zobrazuje zmrtvýchvstání Ježíše Krista. K jeho oběti se váže i zvyk velikonoční vejce barvit – podle nejstarších dochovaných záznamů se totiž tato vejce barvila načerveno, což byla připomínka prolité Kristovy krve.
Co je to Vejdumek
Dnes kraslicí většinou rozumíme nazdobený výdumek (vejdunek, vejdumek, pouk, pouch, fouk, foukanec aj.) tedy celistvou skořápku vyfouknutého vajíčka.
Jak a kdy vznikly Velikonoce
Velikonoce, čili oslava Zmrtvýchvstání Páně, se začala slavit až v roce 325. Stalo se tomu tak potom, co se křesťané snažili v Evropě prosadit svou víru. Zmrtvýchvstání křesťané do období jarní rovnodennosti zasadili zcela záměrně. V tomto čase totiž Evropané slavili příchod jara.
Co se děje v těle při hladovění
Během hladovění jednoduše řečeno klesá hladina inzulinu a tělo dostává impulz, aby spalovalo uloženou energii: Nejdostupnější je glukóza v játrech a po jejím vyčerpání dojde na tukové zásoby. Půst má několik fází, jak je popisuje přední odborník na jeho fyziologii George Cahill.
Co se nesmí jíst na Velký pátek
Velký pátek je zároveň také vrcholným dnem půstu. To znamená, že lidé by v tento den neměli jíst žádné maso. Velký pátek je nejvýznamnějším velikonočním dnem. Podle křesťanské tradice je to den ukřižování a smrti Páně, smrti Ježíše Krista.
Jak se slaví Velikonoce ve Finsku
Velikonoce – příchod jara
Čtyřicet dní před Velikonocemi se slaví ve Finsku tzv. laskiainen. Ve vzduchu (nebo většinou spíše jen ve finských myslích) už bývá po dlouhé tmavé zimě příchod jara. Finové tráví den zimními sporty, například sáňkováním.
Proč se plete pomlázka
Velikonoční proutí na pomlázku
Lidé po staletí věřili, že vrbové proutky posvěcené na Květnou neděli mají zvláštní moc a že na Velký pátek může vrbový proutek otevřít zemi i skálu a ukázat poklad. Dívky se v tento den chodily česat pod velkou vrbu, aby měly dlouhé a krásné vlasy.
Co je symbolem Velikonoc
Velikonoční pomlázka
Většina lidí dnes za nejdůležitější symbol Velikonoc považuje pomlázku, tedy svazek spletených vrbových proutků, pomocí kterého mládenci šlehají děvčata, aby byla zdravá, pilná a veselá po celý další rok.
Co je to kraslice
Velikonoční kraslice je natvrdo uvařené nebo vyfouknuté prázdné vejce, ozdobené různými výtvarnými technikami. Od dob raného křesťanství jsou kraslice v křesťanské tradici nedílně spojeny s Velikonocemi, kde symbolizují plodnost a znovuzrození.
Co se stane když nebudu jíst 3 dny
1. Krátkodobé hladovění U zdravého jedince vede hladovění v prvních 2-3 dnech hlavně ke ztrátě glykogenu a vody asi 2-3% tělesné hmotnosti (na 1 g glykogenu se váže přibližně 4 g vody). V této době se také vyprázdní trávicí trakt, díky kterému může váha klesnout o 1-3 kg.
Jak dlouho můžu držet hladovku
Jak dlouho má půst trvat Hladovění by mělo trvat od tří do čtyřiceti pěti dnů. Lidé, kteří těžce pracují, by měli držet půst od tří do sedmi dnů a pak půst opakovat za dva až tři týdny.
Kdy se nesmí prát prádlo
Na Štědrý den se nesmí prát, přináší to smůlu a neštěstí do domu. U štědrovečerního stolu rozhodně nemá být lichý počet stolovníků, lichého by si odvedla Smrt. Je zvykem, že se prostírá jeden talíř a příbor navíc do sudého počtu. Na Štědrý den se nemá nic vydlužit, jinak se přivolá bída s nouzí.
