Kdo chodí řehtat
„Řehtat chodili i naši dědečkové. Je nás ale míň než loni a předloni. Ubývá nás," říká Daniel Fikejs, kterého asi dvacetičlenná skupinka určila jako mluvčího. S řehtačkami obcházejí v pravidelných časech od čtvrtka do soboty celou vesnici.
Jak se chodi řehtat
Na řehtání se v Nové Vsi stejně jako v jiných obcích chodí po tři dny Svatého týdne, tj. od Zeleného čtvrtka do Bílé soboty, a ještě v osmdesátých letech 20. století se jej zúčastňovali téměř všichni místní chlapci školního věku od šesti do čtrnácti, respektive patnácti let, méně často chlapci mladší nebo starší.
Archiv
Kdy se začíná Hrkat
Hrkání probíhalo v pravidelnou dobu, tj. ve 4 až 6 hodin, v poledne a večer, na Velký pátek se připojovalo ještě hrkání v 15 hodin, tedy v době Ježíšovy smrti, jak ji uvádí bible. Průvod hrkačů vycházel z kostela, nebo z centra obce, někde také od křížku na okraji obce a v kruhu obcházel kolem vesnice.
Co je to Řehtání
Velikonoční obchůzka s hlučícími nástroji, ve Vysoké se nazývána ŘEHTÁNÍ, je odvozená z liturgie pašijového týdne, kdy v kostelích od „Gloria“ na Zelený čtvrtek do „Gloria“ na Bílou sobotu umlknou zvony, „odletí do Říma“, a jejich zvuk nahradí hrkání trakařů.
Archiv
Kdy se poleva vodou
Oblévačka znamená polévání děvčat na Velikonoční pondělí (Červené pondělí). Původně snad spolu s pomlázkou šlo o formu pohanského požehnání, později asi o žertovný trest za lakotu a neochotu obdarovávání obcházejících koledníků kraslicemi nebo jinými dary.
Kdy se chodí koledovat 2023
Chlapci chodí na Velikonoční pondělí s pomlázkami koledovat po vsi a šlehají s nimi děvčata, aby si za zvuku velikonočních koled vysloužili vajíčko.
Proč chodí Klapači
Je to křesťanský zvyk. Ve čtvrtek jak se říká "odlétají zvony do Říma" a tito klapači nahrazují zvony. Klapou několikrát denně. No a v sobotu to právě končí a za tu "službu" vybírají peníze.
Kdy chodí Hrkaci
Na Zelený čtvrtek umlkají na kostelích zvony. Říká se, že odlétají do Říma. Zvonění nahrazují v pátek ráno, v poledne a k večeru a Bílé sobotě ráno a v poledne „hrkači“. Tato tradice se na mnoha vesnicích dodržuje dodnes.
Kdy začíná Hrkání
Komentář k symbolice a významu velikonočního hrkání
Začíná na Zelený čtvrtek večer, pokračuje Velkým pátkem, Bílou sobotou, a končí se na Boží hod velikonoční. Připomíná umučení, pohřbení a vzkříšení Ježíše Krista.
Jak chodi Hrkaci
Často kluci vycházejí od kostela, od kříže, od zvonice, začínají společnou modlitbou, u křížů se zastavují, pomodlí se, někdy je s klapotem také obcházejí dokola. A stále platí, že stejně jako v minulosti si výslužku, tedy naturálie i peníze, vybírají až na Bílou sobotu. Liší se obchůzky v obcích časově
Kdy se nesmí hýbat se zemí
Pranostika praví: „Na Velký pátek se nemá hýbat zemí, neb ona kvílí spasitele. “ A další lidová moudrost říká: „Kdo na Velký pátek orá, tomu se chleba nedostává. “ Značí to, že v tento den jsou zapovězeny veškeré práce na zahradě, v sadu i na poli.
Kdy se chodí na pomlázku
Koleda a pomlázka
Chlapci chodí na Velikonoční pondělí s pomlázkami koledovat po vsi a šlehají s nimi děvčata, aby si za zvuku velikonočních koled vysloužili vajíčko. Šlehání se dělá proto, aby děvčata zůstala krásná, zdravá, pilná a veselá po celý další rok. Tento zvyk se udržuje už zhruba od konce 14. století.
Co je to Smrtná neděle
Tento zvyk, známý jako vynášení Mařeny, Morany, Smrtholky či Smrtky se odehrával výlučně na Smrtnou neděli dva týdny před Velikonocemi. Dívky vyráběly slaměnou figurínu, kterou oblékaly do opotřebovaných oděvů. Zdobily ji výdumky vajec nebo prázdnými ulitami. Byly bez života, dobré tak akorát pro Mařenu.
Kdy chodi koledovat kluci
Praha – Velikonoční pondělí (někdy též Červené pondělí) je dnem, který následuje po neděli Zmrtvýchvstání Páně. Pondělí velikonoční je ve znamení tolik očekávaného koledování, pomlázky, mrskútu či pamihody, kdy chodí chlapci s pomlázkami vyšlehat děvčata.
Co se nemá dělat na Bílou sobotu
Křesťanské svátosti. Jelikož je Bílá sobota dnem rozjímání a smutku, nekonají se žádné mše ani bohoslužby. Pouze dochází k pomazání nemocných a svátosti smíření (zpovědi). Zároveň končí postní období a vracejí se zvony, které symbolicky odletěly do Říma na Zelený čtvrtek.
Co se děje na Bílou sobotu
Podle tradice by se na Bílou sobotu měly péct mazance a beránci, barvit velikonoční vajíčka a rovněž plést pomlázky. Když je pomlázka hotová, měla by se na ni uvázat jedna bílá stuha. V tento den se lidé též oblékali do nového či slavnostního oblečení a převlékaly se peřiny.
Kdy končí Hrkání
Komentář k symbolice a významu velikonočního hrkání
Začíná na Zelený čtvrtek večer, pokračuje Velkým pátkem, Bílou sobotou, a končí se na Boží hod velikonoční. Připomíná umučení, pohřbení a vzkříšení Ježíše Krista.
Proč chodí Hrkači
V době velikonočních svátků od Zeleného čtvrtku večer, přes celý Velký pátek až do poledne o Bílé sobotě nesmí v kostele vyzvánět zvony. Říká se, že zvony odletěly do Říma. Proto se v čase, kdy mají zvony vyzvánět, zavedla tradice hrkání. Hrkači,chlapci, projdou celou vesnicí po tradiční trase.
Kdo chodí Hrkat
Dřív chodívali jen kluci, ale pár let zpátky hrkají i děvčata, ale spíš ty, co mají bráchu, takže jdou s ním.
Proč nesmí viset prádlo
Nesmí viset prádlo, přináší to smůlu
Znamená to totiž, že může přijít do domu neštěstí. Věští dokonce smrt někoho blízkého.
Kdy se nesmí prát prádlo
Podle další ze zvyklostí ženy nesmějí prát prádlo. Jenže této práci by se o Velkém pátku neměli věnovat ani muži. Voda má v ten den totiž duchovní očistné poslání.
Kdy je Smrtna neděle 2023
března 2023.
Kdy je půst 2023
Víte, že Popeleční středa zahajuje křesťanům čtyřicetidenní půst Popeleční středou, která připadá na středu 22. února 2023, začíná podle křesťanské tradice čtyřicetidenní období postu před Velikonocemi.
Kdy se chodi s Majkou
Na první květnovou neděli vždy brzy ráno májku postaví a upevní před kulturním domem, a pak začnou chlapci obcházet s malou májkou domy a děvčata jim za to dávají dárky. Odpoledne domy všech obyvatel vesnice obcházejí děvčata s tzv. „májíčkem“.
Co se nesmí jíst na Velký pátek
Na Velký pátek se otevírá země s ukrytými poklady, také se ale nesmí pracovat na poli, prát, péct ani uklízet – to jsou jen některé ze zvyků a tradic, které si v tento den připomínáme. Ve skutečnosti jde o vrchol křesťanského liturgického roku, den, který je součástí svatého týdne.
