Jak se počítá směrnice přímky
Směrnice přímky je číslo měřící strmost dané přímky. Matematicky směrnici spočítáme jako "změna y dělená změnou x" (přesněji změna y-ové souřadnice dělená změnou x-ové souřadnice při přechodu mezi dvěma libovolnými body ležícími na dané přímce).
Jak se označuje přímka
Přímka – se zadává dvěma body, neboť každými dvěma body lze vést právě jednu přímku. Značíme ji dvěma body nebo častěji malým písmenem.
Jak zjistit jestli body lezi na jedne přímce
Body A, B, C leží na jedné přímce, právě tehdy, když je vektor AB nenulovým reálným násobkem vektoru AC, tj. existuje nějaké reálné číslo k, pro které platí AB = kAC. AB = (1; -2; 2), AC = (-1; 2; -1).
Jak určit směrový vektor přímky
Každá přímka v rovině je určena dvěma různými body A a B. Tyto body určují také vektor. My tento vektor pojmenujeme a využijeme jej pro zavedení parametrického vyjádření přímky. Jestliže A, B jsou dva různé body, pak vektor u = B – A nazýváme směrový vektor přímky AB.
Archiv
Jak zjistit rovnici přímky
Obecná rovnice přímky v rovině má tvar ax+by+c=0 , kde a,b,c jsou nějaká reálná čísla taková, že alespoň jedno z čísel a a b není rovno 0. Body ležící na této přímce jsou právě ty bodyX=(x,y), jejichž souřadnice splňují uvedenou rovnost.
Jak vypočítat průsečík dvou přímek
X = Q + sv, pro nějakou hodnotu parametrů t, s. Pokud hledáme průsečík těchto přímek, hledáme hodnoty parametrů t a s, pro které obě přímky určují stejný bod. Řešíme tedy rovnici P + tu = Q + sv.
Jak vypadá přímka p
Lze tedy tedy přímka změřit POLOPŘÍMKA je nekonečná rovná čára, která se nám nevejde ani do sešitu – proto do sešitu rýsujeme pouze její část!!! Narozdíl od přímky má ale svůj počáteční bod (značíme velkým tiskacím písmenem), můžeme tedy říci, že víme, že někde začíná, ale nikde nekončí.
Jak vytvořit rovnici přímky
Obecná rovnice přímky v rovině má tvar ax+by+c=0 , kde a,b,c jsou nějaká reálná čísla taková, že alespoň jedno z čísel a a b není rovno 0. Body ležící na této přímce jsou právě ty bodyX=(x,y), jejichž souřadnice splňují uvedenou rovnost.
Kdy jsou přímky rovnoběžné
Závěr: Různoběžné přímky mají společný právě jeden bod. Rovnoběžné přímky leží v jedné rovině a nemají žádný společný bod.
Kdy jsou přímky kolmé
Dvě přímky jsou k sobě kolmé právě tehdy, když jejich odchylka je 90°. ⇒ • Navzájem kolmé mohou být i mimoběžky. Dvě úsečky jsou kolmé, právě když leží na kolmých přímkách.
Jak udělat obecnou rovnici
Obecná rovnice. Obecná rovnice přímky v rovině má tvar ax+by+c=0 , kde a,b,c jsou nějaká reálná čísla taková, že alespoň jedno z čísel a a b není rovno 0. Body ležící na této přímce jsou právě ty bodyX=(x,y), jejichž souřadnice splňují uvedenou rovnost.
Jaký je rozdíl mezi přímkou a úsečkou
Narozdíl od přímky má ale svůj počáteční bod (značíme velkým tiskacím písmenem), můžeme tedy říci, že víme, že někde začíná, ale nikde nekončí. Co nám tedy na obrázku vyznačuje šipka Lze tedy polopřímku změřit ÚSEČKA je rovná čára, která má dva krajní body (značíme velkými tiskacími písmeny
Jak se značí polopřímka
Polopřímka je část přímky, která vznikne rozdělením přímky jedním jejím bodem. Tento bod se nazývá počáteční. Polopřímku s počátečním bodem A procházející bodem B značíme ↦ A B \mapsto AB ↦AB.
Jak udělat Normalovy vektor
Normálový vektor n, je vektor kolmý na směrový vektor. Potřebujeme ho pro obecnou rovnici přímky (v rovině) a obecnou rovnici roviny (v prostoru). Souřadnice normálového vektoru n získáme například tak, že prohodíme souřadnice směrového vektrou, na který je kolmý, a u jedné souřadnice změníme znaménko.
Co je to Polopřimka
Polopřímka je část přímky, která vznikne rozdělením přímky jedním jejím bodem. Tento bod se nazývá počáteční. Polopřímku s počátečním bodem A procházející bodem B značíme ↦ A B \mapsto AB ↦AB. Každý bod rozděluje přímku na dvě opačné polopřímky se společným počátečním bodem.
Co znamená když je přímka kolmá
Je to přímka, která protíná jinou přímku a svírá s ní pravý úhel, tedy úhel 90°. Přímky jsou kolmé na sebe navzájem. Pokud je jedna kolmá na druhou, je druhá kolmá na první.
Jak vypadá úsečka
Úsečka je středově souměrná podle svého středu. Úsečka je osově souměrná, má dvě osy souměrnosti: jedna osa souměrnosti je osa úsečky, druhou osou souměrnosti je přímka, na níž úsečka leží. V některých případech bývá bod považován za úsečku s nulovou délkou. Úsečka jako průnik dvou polopřímek.
Co je to rovina a Polorovina
Polorovina je část roviny, která vznikne rozdělením roviny jednou přímkou. Přímka, která rozdělila rovinu, se nazývá hraniční přímka poloroviny. Pro bližší určení poloroviny se v polorovině volí další bod neležící na hraniční přímce, tento bod se nazývá pomocný bod.
Co je to hraniční přímka
Polorovina je část roviny, která vznikne rozdělením roviny jednou přímkou. Tato přímka se nazývá hraniční.
Jak se dělá polopřímka
Polopřímka je část přímky, která vznikne rozdělením přímky jedním jejím bodem. Tento bod se nazývá počáteční. Polopřímku s počátečním bodem A procházející bodem B značíme ↦ A B \mapsto AB ↦AB. Každý bod rozděluje přímku na dvě opačné polopřímky se společným počátečním bodem.
Jak se dělá kolmá přímka
Kolmici lze v rovině (třeba na papíře) nejsnadněji narýsovat pomocí trojúhelníku s ryskou a to tak, že se ryska přiloží na přímku a podle hrany trojúhelníku narýsujeme kolmici k této přímce. Jde to ale také pomocí kružítka a pravítka nebo trojúhelníku bez rysky.
Co je to polopřímka
Polopřímka je část přímky, která vznikne rozdělením přímky jedním jejím bodem. Tento bod se nazývá počáteční. Polopřímku s počátečním bodem A procházející bodem B značíme ↦ A B \mapsto AB ↦AB. Každý bod rozděluje přímku na dvě opačné polopřímky se společným počátečním bodem.
Co je přímka a Polopřímka
Polopřímka je část přímky, která vznikne rozdělením přímky jedním jejím bodem. Tento bod se nazývá počáteční. Polopřímku s počátečním bodem A procházející bodem B značíme ↦ A B \mapsto AB ↦AB. Každý bod rozděluje přímku na dvě opačné polopřímky se společným počátečním bodem.
Co to je Polopřímka
Polopřímka je část přímky, která vznikne rozdělením přímky jedním jejím bodem. Tento bod se nazývá počáteční. Polopřímku s počátečním bodem A procházející bodem B značíme ↦ A B \mapsto AB ↦AB. Každý bod rozděluje přímku na dvě opačné polopřímky se společným počátečním bodem.
Co je to opačná Polopřímka
Opačná polopřímka k dané polopřímce je polopřímka, která leží na stejné přímce, má s danou polopřímkou stejný počáteční bod, ale opačný směr. Pro rozlišení směru se také používá šipka směřující opačným směrem, tzn. A C → je opačná polopřímka k A B → .
