Co vychazi že sopky
Při erupci mohou ale sopky vyvrhovat i množství pevných částic, které označujeme jako pyroklastika (obr. 3). Jedná se o ztuhlé magma i kusy hornin sopečného kužele, které jsou při explozi rozmeteny po okolí. Pyroklastický materiál, který opět dopadá na povrch nazýváme souhrnně pojmem tefra (KUKAL, Z., 1983, 129).
Archiv
Co vyvrhuje sopka
Sopky kromě magmatu a plynů vyvrhují i pevné látky (nesoudržné sopečné vyvrženiny tzv. pyroklastiky), a to zejména ještě před výlevy samotných láv, kdy dochází k erupcím par a plynů, při nichž se do atmosféry dostává velké množství pyroklastického materiálu.
Archiv
Co Vyteka že sopky
Základní rozdělení je na sopky výlevné (láva o teplotě 750–1300 °C vytéká v podobě lávových proudů na povrch), výbušné (kráter sopky vyvrhuje do svého okolí úlomky hornin, souhrnně označovaných jako pyroklastika) a složené neboli stratovulkány (zde se výtok lávy střídá s vyvrhováním pyroklastik).
ArchivPodobné
Jak poznat že vybuchne sopka
Pokud je řídké a tekuté, mohou z něj plyny snadno unikat, takže když tento typ magmatu vybuchne, vytéká ze sopky. Dobrým příkladem jsou erupce na havajských sopkách. Lávové proudy jen zřídka zabíjejí lidi, protože se pohybují dostatečně pomalu, aby jim lidé mohli uhnout z cesty.
Co predchazi vybuchu sopky
Stoupající žhavé magma deformuje povrch země, objevují se na něm různé vybouleniny nebo praskliny. Sopečné erupci také předcházejí drobná zemětřesení, která sopku "probouzejí". Oba tyto jevy jsou poměrně spolehlivé. Odhadnout přesný čas, kdy k výbuchu dojde, však stejně bývá obtížné.
Čím mohou být sopky nebezpečné
Sopky mohou být i tichými zabijáky. Jestliže se vulkány nacházejí v těsné blízkosti jezer, mohou se plyny z magmatu měnit pod vodou na oxid uhličitý. Při zemětřesení pak dochází k takzvané limnické erupci, kdy se plyn dostává nad vodu a zabíjí.
Co se stane když vybuchne sopka
Pokud by vulkán vybuchl, kromě vylití lávy v okolí národního parku by se do atmosféry uvolnilo velké množství sopečného odpadu. Popel by pokryl oblast až do vzdálenosti tisíce kilometrů a dramaticky poznamenal životní prostředí.
Jak funguje sopka
Sopka neboli vulkán je místo, kde láva a sopečné plyny vystupují z magmatického krbu pod povrchem na zemský povrch, ať již na souši nebo pod vodou. Přívodní cesta, kterou vystupuje žhavé magma do kráteru sopky, se nazývá sopouch.
Jak vznikají sopky
Magma je tekutá hmota s teplotou od 600 do 1200 ° C, která se pohybuje v oblasti zemského pláště, začínajícího 10 až 40 kilometrů pod povrchem. Ta se směrem ven dere přes takzvaný vulkanický komín – tam dochází k jejímu odplynění a po výronu se taková hmota nazývá láva.
Co predchazi výbuchu sopky
Stoupající žhavé magma deformuje povrch země, objevují se na něm různé vybouleniny nebo praskliny. Sopečné erupci také předcházejí drobná zemětřesení, která sopku "probouzejí". Oba tyto jevy jsou poměrně spolehlivé. Odhadnout přesný čas, kdy k výbuchu dojde, však stejně bývá obtížné.
Jak rychle tuhne láva
V závislosti na mocnosti tuhnoucí lávy může láva tuhnout od několika minut po roky. Při dlouhodobějším tuhnutí lávy dochází často ke vzniku kamenných varhan. Relativní permitivita εr lávy je 3,1.
Čím jsou sopky užitečné
To, že půda v okolí sopek je úrodná, vypozorovali lidé už ve starověku. Sopečný popel se používal třeba jako stavební materiál či ke kosmetickým účelům. Později našel využití i v průmyslu jako abrazivum nebo součást filtrů.
Jak se dělí sopky
Sopky lze dělit podle nejrůznějších hledisek, např. na činné (aktivní) a vyhaslé, na monogenní (vzniklé jedinou sopečnou fází) a polygenní (vzniklé větším počtem fází oddělených obdobími klidu).
