Kdo schvaluje ustavni zakon
Ústavní zákony jsou zákony nejvyšší právní síly v České republice. Musí být schváleny kvalifikovanou většinou obou komor Parlamentu, tedy 3/5 většinou všech poslanců Poslanecké sněmovny a 3/5 většinou přítomných senátorů v Senátu.
Archiv
Kdo v ČR schvaluje ústavu
Charakteristiky Ústavy
4 Ústavy, podle něhož „[k] přijetí ústavního zákona (…) je třeba souhlasu třípětinové většiny všech poslanců a třípětinové většiny přítomných senátorů[,]“ je možné zkonstatovat, že pro změnu Ústavy je nutný složitější postup, což z pohledu typologie ústav značí, že se jedná o ústavu rigidní.
Kdo u nás schvaluje zákony
Celý proces tvorby zákona se nazývá legislativní proces. Návrh zákona může podat poslanec, skupina poslanců, Senát, vláda nebo zastupitelstvo kraje. Zákon musí být schválen nejdříve v Poslanecké sněmovně, poté se jím zabývá Senát a prezident republiky.
Kdo schvaluje změnu Ústavy
Ústavní zákony v České republice přijímá Parlament České republiky, a to kvalifikovanou většinou, tedy třemi pětinami hlasů všech poslanců (tj. nejméně 120 poslanců) a zároveň třemi pětinami hlasů přítomných senátorů.
Jak se schvalují zákony
Aby byl zákon přijat, musí ho nejprve schválit Poslanecká sněmovna nadpoloviční většinou přítomných poslanců a poté i Senát nadpoloviční většinou přítomných senátorů. Pokud Senát odmítne zákon schválit, hlasuje o něm znovu Poslanecká sněmovna a může ho schválit nadpoloviční většinou všech poslanců.
Kdo rozhoduje o ústavní stížnosti
Podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy rozhoduje Ústavní soud o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánu veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod.
Co schvaluje parlament
vykonává zákonodárnou moc – přijímá zákony. má právo ústavními zákony měnit Ústavu, ústavní zákony a jiné součástí ústavního pořádku České republiky. dává souhlas k ratifikaci mezinárodních smluv. vyslovuje důvěru či nedůvěru vládě (pouze Poslanecká sněmovna)
Jak dlouho trva schvalit zákon
Poslanecká sněmovna
přehlasováno a zákon je přijat. Pokud Senát zákon vrátil s pozměňovacími návrhy, hlasuje Sněmovna o pozměněném návrhu nejdříve za 10 dnů (ke schválení stačí prostá většina). V opačném případě hlasuje o původním znění zákona. Ten musí být potvrzen nadpoloviční většinou všech poslanců.
Co se stane když prezident vetuje zákon
Prezident má pak buď zákon podepsat, nebo jej může vetovat, tedy s odůvodněním vrátit do 15 dnů Poslanecké sněmovně. V české ústavní praxi se nicméně prosadila i další možnost, ačkoli o ní Ústava nehovoří, kdy prezident zákon ani nepodepíše, ani jej nevrátí a zákon je tak poté vyhlášen bez jeho podpisu.
Kdo může podat ústavní stížnost
Podle tohoto ustanovení je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci (dále jen „zásah orgánu veřejné moci“) bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním …
Kdo podává stížnost
O stížnosti pro porušení zákona rozhoduje Nejvyšší soud České republiky. Stížnost pro porušení zákona je oprávněn podat pouze ministr spravedlnosti. Obviněný či poškozený sám ji tedy nemůže podat. Kterákoli fyzická či právnická osoba je však oprávněna iniciovat podnět k podání stížnosti pro porušení zákona.
Co má na starosti Senát
Senát projednává návrhy zákonů, které mu postoupila Poslanecká sněmovna. Návrh zákona z Poslanecké sněmovny může: schválit – návrh zákona je postoupen prezidentovi ČR.
Co když prezident nepodepíše zákon
Prezident. Prezident republiky má právo vrátit zákon s odůvodněním do 15 dnů ode dne, kdy mu byl postoupen do Sněmovny. V takovém případě o vráceném zákonu opět hlasuje Sněmovna. Pokud prezident zákon nevrátí, podepíše jej a postoupí zpět předsedovi Poslanecké sněmovny.
Co kdyz Senát Neschvali zákon
Neschválí-li je Poslanecká sněmovna, pozbývá další platnosti. Návrh zákona se předkládá předsedovi Sněmovny, který jej postoupí organizačnímu výboru. Předseda zároveň rozešle návrh zákona všem poslancům a poslaneckým klubům, aby se mohli na jeho projednávání včas připravit.
Jak se schvalují zákony v ČR
Návrh zákona je podán jako zákonodárná iniciativa do Poslanecké sněmovny, po jeho projednání a schválení Poslaneckou sněmovnou postupuje do Senátu. Pokud není návrh v senátní fázi schválen, návrh se vrací do Poslanecké sněmovny, která rozhodne o výsledku projednávání.
Kdo je nadřízený orgán obce
Neurčuje-li jej zvláštní zákon, je jím správní orgán, který podle zákona rozhoduje o odvolání, popřípadě vykonává dozor. (2) Nelze-li nadřízený správní orgán určit podle odstavce 1, určí se podle tohoto odstavce. Nadřízeným správním orgánem orgánu obce se rozumí krajský úřad.
Jaký je rozdíl mezi Senátem a parlamentem
Parlament České republiky má dvě komory, Poslaneckou sněmovnu a Senát. Poslaneckou sněmovnu tvoří 200 poslanců volených na čtyřleté období podle poměrného systému s 5 % uzavírací klauzulí. V Senátu zasedá 81 senátorů volených většinovým dvoukolovým systémem na 6 let.
Kdo může rozpustit Senát
Jeho postavení je upraveno v Ústavě ČR, přijaté roku 1992. V Senátu zasedá 81 senátorů, kteří jsou voleni na dobu šesti let. Senát je nerozpustitelný, každé dva roky se volí třetina senátorů.
Kdo schvaluje organizační řád obce
128/2000 Sb., § 73 odst. 3 a § 79 odst. 1). Organizační strukturu obecního úřadu a jeho změny schvaluje starosta.
Kdo vyřizuje stížnost na starostu
Pokud se Vám nelíbí jednání starosty/ky obce, stěžujte si zastupitelstvu obce. Zastupitelstvu obce přísluší odvolávat starostu/ku, místostarostu/ku a radní obce.
Kdo tvoří parlament
Je tvořen Poslaneckou sněmovnou (dolní komora) a Senátem (horní komora). Poslanecká sněmovna vznikla s osamostatněním České republiky k 1. lednu 1993 přejmenováním České národní rady. Poslanecká sněmovna je tvořena 200 poslanci volenými na čtyři roky poměrným systémem.
Kdo voli do Senátu
Volby do Senátu se konají tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva podle dvoukolového většinového systému. Vyhlašuje je v zákonem stanovených lhůtách prezident České republiky.
Kdo schvaluje směrnice obce
Obecně lze uvést, že směrnice vydává starosta v přenesené působnosti za podmínky, že obec nemá tajemníka.
Kdo jedna za obecní úřad
Průcha rovněž zdůrazňuje, že obecní úřad plní úkoly jak v samostatné, tak i přenesené působnosti. Každá obec má obecní úřad, i když nemá žádné zaměstnance – v tom případě jej tvoří jen starosta (případně místostarosta).
Kdo je nadřízený starosty obce
Starosta se tím nestává nadřízeným zastupitelstva, naopak je zastupitelstvu podřízený. Zastupitelstvo je nadále zodpovědné za veškeré konání starosty a rovněž nese plnou odpovědnost za konání a financování obce, včetně případných finančních náhrad a trestní odpovědnosti. “
