Kdo slaví Velikonoce
Velikonoce se slaví téměř na celém světě v podobném duchu jako u nás. K nábožensky založených zemích jsou oslavy připomínkou znovuzrození ježíše Krista, v zemích ateistických především vítáním jara. Zvyky a tradice vycházejí z dávných kulturních zvyklostí, pověr a pranostik, pomlázka a vajíčka ale nechybí snad nikde…
Kdy se začaly slavit Velikonoce
Nejstarším svědectvím o slavení křesťanských Velikonoc (tehdy ovšem to byla pascha, v originále πάσχα) může být zmínka v listech apoštola Pavla (kolem roku 50). Nejstaršími mimobiblickými doklady jsou pak spory 2. století o datum slavení „Velikonoc“ a spis Peri Pascha Melitona ze Sard z 2. století.
Jak a kdy vznikly Velikonoce
Velikonoce, čili oslava Zmrtvýchvstání Páně, se začala slavit až v roce 325. Stalo se tomu tak potom, co se křesťané snažili v Evropě prosadit svou víru. Zmrtvýchvstání křesťané do období jarní rovnodennosti zasadili zcela záměrně. V tomto čase totiž Evropané slavili příchod jara.
Co jsou Velikonoce a proč se slaví
Původ velikonočních svátků Pro křesťany jsou Velikonoce především spojovány se vzkříšením Ježíše Krista. Na tyto svátky se připravují čtyřicetidenním obdobím nazývaným postní doba, které začíná Popeleční středou. Po Velikonocích nastává velikonoční doba, která trvá 50 dní do svátků "Seslání Ducha svatého".
Které země neslaví Velikonoce
V Mongolsku žije pouhé jedno procento křesťanů, velikonoční svátky se proto v této zemi spíše neslaví a nepatří ani mezi státní svátky.
Proč se barví velikonoční vajíčka
Jako symbol životadárné síly a zrození navíc zobrazuje zmrtvýchvstání Ježíše Krista. K jeho oběti se váže i zvyk velikonoční vejce barvit – podle nejstarších dochovaných záznamů se totiž tato vejce barvila načerveno, což byla připomínka prolité Kristovy krve.
Co znamenají Velikonoce pro křesťany
Pro křesťany jsou Velikonoce spojeny se vzkříšením Ježíše Krista. Jedná se o pohyblivé svátky. Podle církevní historie připadlo utrpení Kristovo na dobu, jež následovala po jarní rovnodennosti, a současně mu předcházel jarní měsíční úplněk.
Co znamená slovo Velikonoce
Co znamená slovo Velikonoce Na začátku našeho letopočtu byl ukřižován Ježíš Kristus a v noci ze soboty na neděli se odehrál zázrak zmrtvýchvstání. Proto se ta noc nazývá Velkou nocí. A právě od ní je odvozen náš název Velikonoce.
Jak se slaví Velikonoce v Norsku
O velikonoční neděli patří k snídani v mnoha rodinách obvykle vejce, a to buď vařená, míchaná, nebo smažená. Oblíbenou velikonoční pochoutkou jsou také palačinky. Ačkoli Velikonoce v Norsku necharakterizuje žádné „povinné“ jídlo, velmi tradiční velikonoční večeří, která se jí ve většině Norska, je rakfisk.
Jak se slaví Velikonoce v USA
Američané slaví Velikonoce pouze o víkendu, kdy se pořádají Easter Egg Hunts (lovy na vajíčka) pro děti, kterým rodiče schovají v trávě čokoládová nebo umělohmotná vajíčka naplněná bonbony a drobnými hračkami. Lov na vajíčka pořádá od roku 1878 také Bílý dům.
Proč se barví kraslice
Od dob raného křesťanství jsou kraslice v křesťanské tradici nedílně spojeny s Velikonocemi, kde symbolizují plodnost a znovuzrození.
Jak vzniklo slovo kraslice
Odvozeno od přídavného jména krásný, jehož význam je nejasný; mohlo souviset s původním staročeským významem „zářivé, jasné barvy“ s odkazem na barvení vajíček nebo s jejich zdobením vyjadřovaným slovesem krášlit. Doloženo písemně od 14. století.
Kdy se nesmí jíst maso
„Popeleční středa je dnem přísného postu, kdy se nejí maso a jíst by se mělo pouze tak, aby člověk neměl hlad. Drží ho věřící od patnácti do šedesáti let, vyjma nemocných,“ uvedl Ivan Havlíček, administrátor farnosti v Týništi nad Orlicí. Tímto dnem pro věřící končí masopustní období a začíná příprava na Velikonoce.
Proč chodí Klapači
Je to křesťanský zvyk. Ve čtvrtek jak se říká "odlétají zvony do Říma" a tito klapači nahrazují zvony. Klapou několikrát denně. No a v sobotu to právě končí a za tu "službu" vybírají peníze.
Jak vznikl název Velikonoce
Co znamená slovo Velikonoce Na začátku našeho letopočtu byl ukřižován Ježíš Kristus a v noci ze soboty na neděli se odehrál zázrak zmrtvýchvstání. Proto se ta noc nazývá Velkou nocí. A právě od ní je odvozen náš název Velikonoce.
Kdo nosí dětem dárky v Norsku
Nejčastěji ve světě naděluje Santa Claus, v takovém Norsku dárečky nosí koza krále Olafa II. Ta rozdává dárky i zlobivým dětem.
Jak se jmenuje nejužší Norský Fjord
Přírodní skvost a nejužší fjord světa
Před námi se nyní rozprostírá Nærøyfjord, nejužší a nejznámější část Sognefjordu a jeden z nejpozoruhodnějších přírodních úkazů Norska. Fjord je 20 km dlouhý, v nejužším místě jen 250 metrů široký, zatímco okolní hory dosahují do výšky až 1 600 metrů.
Proč se zdobí vajíčka
Velikonoční kraslice je natvrdo uvařené nebo vyfouknuté prázdné vejce, ozdobené různými výtvarnými technikami. Od dob raného křesťanství jsou kraslice v křesťanské tradici nedílně spojeny s Velikonocemi, kde symbolizují plodnost a znovuzrození.
Proč se dávají vajíčka na Velikonoce
Jako symbol životadárné síly a zrození navíc zobrazuje zmrtvýchvstání Ježíše Krista. K jeho oběti se váže i zvyk velikonoční vejce barvit – podle nejstarších dochovaných záznamů se totiž tato vejce barvila načerveno, což byla připomínka prolité Kristovy krve.
Co je to Vejdumek
Dnes kraslicí většinou rozumíme nazdobený výdumek (vejdunek, vejdumek, pouk, pouch, fouk, foukanec aj.) tedy celistvou skořápku vyfouknutého vajíčka.
Co se děje v těle při hladovění
Během hladovění jednoduše řečeno klesá hladina inzulinu a tělo dostává impulz, aby spalovalo uloženou energii: Nejdostupnější je glukóza v játrech a po jejím vyčerpání dojde na tukové zásoby. Půst má několik fází, jak je popisuje přední odborník na jeho fyziologii George Cahill.
Kdo nejí v pátek maso
V této církvi až do roku 1966 platil zákaz v pátek konzumoval maso, jako vzpomínka na smrt Krista. Dnes je tento páteční půst dodržován převážně před Velikonocemi. Páteční konzumace ryby se stala symbolem římskokatolické církve.
Kdy se nesmí prát prádlo na Velikonoce
V lidových pověrách je Velký pátek spojován s magickými silami. V tento den se měly otevírat hory, které vydávaly poklady. V tento den se nemělo nic půjčovat, protože půjčená věc by mohla být očarována. Nesmělo se hýbat se zemí (rýt, kopat, okopávat) ani prát prádlo, protože by bylo namáčeno do Kristovy krve.
Kdo nosí dárky v Česku
Dárky nosí Ježíšek, jelikož on sám je darem a obdarovává naše srdce láskou! Ježíšek v Betlémě přišel na svět jako dar rodičům, matce i pěstounovi, ale i jako dar lidstvu. Přichází na svět s poselstvím vzájemné lásky mezi lidmi, které je skutečným Ježíškovým vánočním dárkem a proto ho vnímáme zvlášť silně o Vánocích.
Kde jsou v Norsku fjordy
Jedete-li do Norska po silnici, můžete se s prvním fjordem setkat už na norsko-švédských hranicích – pod svinesundským mostem. S fjordy se ale nesetkáte jen na pobřeží Norska, nýbrž i v podobě protáhlých, často rozvětvených jezer, obklopených strmými horami.
